Bez nových vlastních zdrojů nebo vyšších příspěvků států by se musel rozpočet EU snížit o 40 procent, uvedla při své návštěvě Irska předsedkyně Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová.
Evropská komise přitom aktuálně chystá superrozpočet na roky 2028 až 2034 v objemu přesahujícím v přepočtu 40 bilionů korun. Proč o rozpočtu hovořila šéfka EK právě na návštěvě Irska? Irsko převzalo 1. července předsednictví EU. Dosažení dohody ohledně nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 bude jedním z jeho hlavních úkolů. A tak šéfka EK po pátečním jednání s irským premiérem Micheálem Martinem zdůraznila, že dosažení kompromisu ohledně nových vlastních zdrojů je nezbytné [video záznam jejich společného projevu, pozn. red.].
„V průměru potřebujeme přibližně 66 miliard eur [cca 1,6 bilionu Kč] ročně z nových vlastních zdrojů,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.
„Pokud nechcete zvýšit národní příspěvky členských států a zároveň nebudete mít nové vlastní zdroje, budete muset škrtat. Pokud bychom museli provést škrty, které by kompenzovaly těchto 66 miliard eur ročně, znamenalo by to snížení předloženého návrhu o 40 procent,“ upřesnila předsedkyně EK.
Experti: Evropská komise míří k nekontrolovatelnému zadlužování
Jestliže se nepodaří získat prostředky z nových vlastních zdrojů, je podle von der Leyenové jedinou možností navýšit národní příspěvky členských států. S tím mnohé země, které do rozpočtu už nyní přispívají nejvíce, ale nesouhlasí. Jde například o Německo a Nizozemsko.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly měřené hrubým národním důchodem [HND]. Komise již navrhla pět nových vlastních zdrojů, například příjmy z takzvaného uhlíkového cla či zvýšení spotřební daně z tabáku.
EK zavede sazbu daně na tabák a nikotin a z ní si vezme 15 %
Další tři nové zdroje přidal nedávno Evropský parlament. Jedná se o daň z digitálních služeb, daň z online hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv. Proti dani z digitálních služeb se ostře staví Spojené státy.
Pár slov k Irsku v EU
Irsko má z hlediska mezinárodního obchodu v rámci Evropské unie výjimečné postavení. To kvůli tomu, že úzce spolupracuje s USA. Sídlí v něm i mnoho amerických technologických firem.
„Spojené státy si pečlivě vybírají v rámci svých obchodních politik, s kým uzavřou partnerství. A to napříč zeměmi Evropské unie. Dobrým příkladem je Irsko, kde má sídlo mnoho amerických firem. To z daňových důvodů, ale i jazyková otázka tam hraje významnou roli. Navíc po odchodu Velké Británie je Irsko stále členem Evropské unie. A tak je základnou pro technologické i farmaceutické firmy i další,“ vysvětluje americkou obchodní politiku v Evropě v podcastu FinTag vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík.
Amerika si oproti ostatním stojí velmi dobře, říká Jan Hladík
Aktuálním evropským tématem v souvislosti s rozpočtem EU je možné zdanění amerických digitálních služeb. To ostře odmítá americký prezident Donald Trump, který v uplynulých dnech pohrozil 100% clem těm zemím, které k tomu přistoupí. Uvedl to jen pár dní poté, kdy Evropská unie finálně odsouhlasila podmínky obchodní dohody s USA. V ní stojí, že EU zruší cla na americké průmyslové zboží a některé zemědělské produkty. Spojené státy na oplátku nastaví celní strop na evropský export na 15 procent.
Jednání o rozpočtu EU
Evropská komise zveřejnila loni v červenci první návrh sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 v objemu 1,76 bilionu eur [42,6 bilionu Kč]. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů až po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Kyperské předsednictví před pár týdny zveřejnilo takzvaný vyjednávací rámec, tedy rozsáhlou tabulku s konkrétními čísly pro výdaje v jednotlivých kapitolách rozpočtu. Celkový objem rozpočtu, jak jej navrhují Kypřané, činí 1,73 bilionu eur [41,9 bilionu Kč]. Škrty představují zhruba 32,8 miliardy eur [793,6 miliardy Kč]. Upravený návrh je tak o dvě procenta nižší než návrh EK. Podle premiéra Andreje Babiše je kyperský návrh pro Česko lepší, stále s ním ale není ČR spokojena.
Babiš: Místo nových půjček by se měla EU věnovat svým výdajům
Za první návrh si vyslechli Kypřané kritiku hned od několika zemí. Státy jako Německo a Rakousko by chtěly rozpočet více seškrtat. Na druhou stranu zaznívají hlasy, že je rozpočet málo ambiciózní a je potřeba ho naopak zvýšit. O budoucím rozpočtu debatovali také unijní prezidenti a premiéři na červnovém summitu EU. Jejich slova plus následné konzultace s jednotlivými členskými státy by se měly promítnout do nového vyjednávacího rámce, který by měli Irové představit lídrům na říjnové Evropské radě.
Dohody o rozpočtu je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy potřeba dosáhnout do konce letošního roku. Neoficiálně se proto hovoří o dalším summitu v Bruselu na konci listopadu, kde se bude téma řešit. Konečná shoda by měla v ideálním případě nastat na summitu v prosinci těsně před Vánocemi i koncem irského předsednictví.
Dvojí řeč Evropské komise
V souvislosti s EK stojí za pozornost i nedávný přešlap jejího vedení. Upozorňuje na to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj se dostala EK i do pozoruhodné komunikační pasti, a dokonce musí kvůli tomu mazat své příspěvky na sociálních sítích. Když cla zavádí Donald Trump, jsou podle ní „zdaněním amerického spotřebitele“.
Když však cla zavádí sama EU, tentokrát tříeurové clo na levné zásilky z čínských e-commerce platforem, „není to zdaněním spotřebitelů“ [více zde, pozn. red.].
„Evropská komise dokonce smazala svůj příspěvek na sociální síti X, kde tvrdila, že cla nebude platit spotřebitel v EU, nýbrž e-commerce platformy,“ uvádí Kovanda.
Ukrajina si žádá další miliardy. Tentokrát na byznys a obnovu
Podle Kovandy ekonomická logika se nemění podle toho, zda tarif vyhlašuje Washington, nebo Brusel. Nelze současně tvrdit, že clo je u Trumpa daň na spotřebitele, zatímco v evropském provedení je to jen neutrální nástroj pro narovnání trhu.
„Právě tato dvojí řeč je politicky nebezpečná. Evropská unie dlouhodobě kritizuje protekcionismus Spojených států a staví se do role obhájce otevřeného obchodu. Jenže v okamžiku, kdy sama zavádí tarifní opatření, mění slovník. Z ´daně na spotřebitele´ se stává ´odstranění zastaralé výjimky´. Z ochranářského nástroje se stává ´level playing field´. A z nákladu, který se přenese do cen, se stává administrativní detail, který prý spotřebitele nezdaňuje,“ uzavírá Kovanda.
–ČTK/RED–
