Tento týden [1.7.] přinesl opravdu pozitivní zprávu z českého průmyslu. Index nákupních manažerů [PMI] S&P Global po čtyřech měsících mírného posilování vystoupal na nejlepší výsledek od roku 2022, kdy začala válka na Ukrajině.
Ke zvýšení přispěl zejména prudší nárůst nových zejména zahraničních zakázek, který byl nejrychlejší od února 2022. Celkové zlepšení PMI podpořilo i posílení výroby a stabilizace zaměstnanosti. Zástupci firem potvrdili, že klesají obavy z propouštění a roste důvěra ve stabilizaci mezinárodní situace.
„Část tohoto pozitivního výsledku se spojovala s hromaděním zásob u zákazníků, někteří účastníci ale zmínili i silnější poptávku,“ doplnila vedoucí ekonomka S&P Global Market Intelligence Sian Jonesová.
Levnější pohonné hmoty i potraviny posílily důvěru v ekonomiku
Podle ní oproti předchozím měsícům ustoupily i obavy z dalšího zdražování. I když ty jsou stále silné. A to s ohledem na křehkost příměří na Blízkém východě. Současně se v průmyslu v červnu nezdražovalo tolik, jako se zdražovalo v předchozích několika měsících. Podle ekonomky Komerční banky Jany Steckerové to má své důvody.
„Výrazný pokles cen ropy se odrazil i ve vývoji a hodnocení cen vstupů do českého zpracovatelského průmyslu. Tempo jejich růstu v červnu zvolnilo a bylo nejpomalejší za poslední tři měsíce,“ uvádí.
Trhy čekají další růst sazeb ČNB. Hlavní sazbu vidí až nad 4 %
Také ale dodává, že ve srovnání s historickým průměrem zůstává i nadále vysoké. Firmy uvádějí jako hlavní problém vyšší ceny dopravy, lodní přepravy, energií, pohonných hmot a materiálů. Avšak u některých vstupů již došlo ke stabilizaci cen. Podle Steckerové je výhled českého průmyslu – pokud nepřijde zase nějaký šok – v budoucích měsících optimistické. A podobně optimističtí jsou v základu i ostatní analytici. Byť předkládají určitá „ale“.
Oživení v průmyslu: Pozor na vliv předzásobení
Spokojený s aktuálními daty je hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek: „Červnový výsledek indexu nákupních manažerů přinesl příjemné překvapení. Nejen kvůli tomu, že PMI vzrostl na zhruba čtyřleté maximum, ale především proto, že indikuje silný růst průmyslu v následujících měsících díky pozitivnímu vývoji zakázek.“
Podle něj prudký růst nových objednávek je velmi slibným signálem pro pokračování konjunktury největšího odvětví české ekonomiky. Růst rozpracovanosti výroby zase vytváří polštář pro obvykle slabší letní měsíce. Přesto se zamýšlí nad tím, nakolik červnový vývoj PMI ovlivnilo zmíněné předzásobení, které je podle něj patrné už od začátku konfliktu v Perském zálivu, a nakolik obavy ze zdražování.
„Ceny v průmyslu totiž rostou a snaha pořídit si vstupy včas – a pokud možno levněji – je s ohledem na přetrvávající rizika logistiky zcela pochopitelné,“ vysvětluje a dodává: „Tato poptávková vlna předzásobení může nicméně v podzimních měsících polevit a dočasně zpomalit průmyslový růst. Na celoroční výsledky odvětví by to zásadní vliv mít nemělo – půjde spíše o časový posun. Klíčové bude, aby časem zásoby nezůstaly ležet ladem.“
Podle něj tuzemský průmysl už nejednou prokázal vysokou odolnost v napjatých obdobích. Tvrdí, že po finanční krizi se naučily firmy efektivně řídit cash flow. Při pandemii zase zvládly logistické výzvy. Na začátku války na Ukrajině přežily energetické cenové tornádo.
HK ČR: Rychlejší odpisy pro firmy přijdou nejspíš do konce roku
„Současné geopolitické napětí a výkyvy cen energií jen prověřují získané zkušenosti s řízením rizik. Průmysl by letos mohl být jedním z motorů ekonomiky, která by mohla vzrůst o necelá dvě procenta. S ohledem na výkon našich hlavních obchodních partnerů by šlo stále o velmi solidní výsledek,“ říká Petr Dufek.
Roli hraje uklidnění situace kolem cel
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda do celkového obrázku českého průmyslu přidává ještě další úhel pohledu. Za přínos považuje nejen uklidnění na geopolitické scéně, ale i „méně celní nejistoty“.
„To souvisí nejen s uklidněním situace v Perském zálivu, ale také se snížením nejistoty – alespoň v porovnání s loňskem – v oblasti celní politiky Spojených států a možných odvetných opatření,“ vysvětluje.
Koncem června podepsala Evropská unie obchodní dohodu s USA. A jakkoli hned následně prezident Donald Trump pohrozil 100% clem zemím, které by se snad rozhodly speciálně danit velké americké technologické giganty, evropské firmy podpis dohody přivítaly. A to hlavně proto, že budou moci plánovat do budoucna.
„Pro evropské, v našem případě české firmy, je právě ta předvídatelnost stěžejní. A já si myslím, že tu předvídatelnost nyní máme,“ potvrdil výše uvedené v podcastu FinTag vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík.
Amerika si oproti ostatním stojí velmi dobře, říká Jan Hladík
I přes mnohý mediální hluk, který celní politika USA působila před pár měsíci, výsledky vzájemného obchodu mezi USA a EU za uplynulý rok již ukazují rekordní čísla. Obchod se zbožím mezi Evropskou unií a Spojenými státy dosáhl v loňském roce rekordní hodnoty 875 miliard eur [cca 21,2 bilionu Kč].
Vývoz z EU do USA roste
Vývoz Evropské unie do USA vzrostl o 7,7 procenta na 580 miliard eur [cca 14 bilionů Kč] , zatímco dovoz z USA do EU se zvýšil o 2,2 % na 295 miliard eur [7,1 bilionu Kč]. Výsledkem byl obchodní přebytek EU ve výši téměř 285 miliard eur [cca 6,9 bilionu Kč].
Jde o velice slušný výsledek. Například s Čínou měla EU loni obchodní deficit ve výši 360 miliard eur [cca 8,7 bilionu Kč]. Tento deficit navíc meziročně o deset procent prohloubila.
Ve vztahu k USA však nesmíme zapomínat ještě na jednu bilanci. Transatlantický obchod mezi USA a EU se službami loni dosáhl rekordních 865 miliard eur [21 bilionu Kč]. Avšak zde má EU vůči USA deficit ve výši 178 miliard eur [cca 4,3 bilionu Kč].
„Velkou roli hrají zejména platby za duševní vlastnictví, tedy softwarové licence, patenty a ochranné známky. Ty tvořily více než 40 procent dovozu služeb z USA do EU a vzrostly o 13,7 procenta,“ vysvětluje pro FinTag vedoucí analytik XTB Jiří Tyleček.
Analýza: To bylo křiku kvůli clům Trumpa. A výsledek? Nic než křik
A dodává: „Transatlantický obchod jako celek zůstává silný. Evropa si udržuje vysoký přebytek ve zboží, zatímco Spojené státy dominují v oblasti služeb, softwaru a duševního vlastnictví. To i odráží širší rozdíl mezi evropskou průmyslovou základnou a americkou technologickou silou.“
Na druhou stranu i to je svým způsobem v pořádku. Zvlášť pokud se konečně i českému průmyslu blýská na lepší časy. Navíc s přihlédnutím k tomu, co v podcastu FinTag mimo jiné říká vedoucí ekonomické sekce Velvyslanectví ČR ve Washingtonu Jan Hladík: „Amerika nesouhlasí s mnoha regulacemi Evropské unie. I proto si i v jejím rámci hledá partnery, kteří hledí na ´svět kolem sebe´ podobnou optikou. A v tom jí Česko vyhovuje“.
–DNA–
