Letošek se zatím nese ve znamení drahých kovů. Zlato i stříbro překonávají výkonnost akciových trhů, přičemž stříbro si od začátku roku připsalo přes 30 procent a zlato více než 26 procent.
Pro srovnání – americký index S&P 500 vzrostl za stejnou dobu pouze o 6,5 procenta. Hlavně zlato opět potvrzuje svou roli bezpečného přístavu.
Video: Drahé kovy v letošním roce >
Cena zlata letos dosáhla historického maxima 3 500 USD [cca 74 235 Kč] za unci, a to v době, kdy investoři čelí zvýšené geopolitické i ekonomické nejistotě. Napětí mezi Spojenými státy a ostatními světovými mocnostmi, války na Blízkém východě, obavy z deglobalizace i rostoucí rozdělení světa na obchodní bloky nutí mnohé k hledání bezpečného útočiště. A tím zlato vždy bylo.
Vývoj ceny zlata od konce loňského roku
[Zdroj: xStation 5]
Velkou roli v růstu ceny hraje také aktivita centrálních bank. Ty od roku 2022 výrazně zvýšily své nákupy zlata – v průměru až o 80 tun měsíčně. To při současných cenách představuje objem přes 8,5 miliardy dolarů [cca 180 mld. Kč]. Ročně se jedná až o 1 000 tun, tedy více než čtvrtinu celosvětové těžby. Část těchto nákupů probíhá skrytě a není oficiálně hlášena, což potvrzují i přesuny více než 1 200 tun zlata z Velké Británie do Švýcarska. Zlato se tak opět ukazuje jako geopoliticky „neutrální“ forma uchování hodnoty.
Stříbro: nejen uchovatel hodnoty, ale i průmyslový kov
Ještě vyšší zhodnocení než zlato nabízí letos stříbro, které od ledna posílilo o více než 30 procent a překonalo hranici 38 USD [cca 806 Kč] za unci – nejvyšší hodnotu od roku 2011. Stříbro ale na rozdíl od zlata hraje klíčovou roli i v moderním průmyslu. Díky své výjimečné vodivosti je nepostradatelné pro výrobu solárních panelů, elektromobilů, mikročipů a další elektroniky.
Vývoj ceny stříbra od konce loňského roku
[Zdroj: xStation 5]
Tento dvojaký charakter – investiční i průmyslový – dává stříbru unikátní pozici na trhu. Zároveň analytici poukazují na dlouhodobou podhodnocenost stříbra vůči zlatu, měřenou tzv. Gold/Silver ratio. Zatímco historicky se tento poměr pohyboval mezi 60–70 uncí stříbra na jednu unci zlata, v posledních měsících přesáhl hranici 90 a nyní se pohybuje kolem 86. To naznačuje, že stříbro má stále prostor k dalšímu růstu.
A co bitcoin? Bitcoin jede dál
Do srovnání výnosnosti se přidává i bitcoin [BTC], který od začátku roku 2025 posílil o přibližně 25 procent. Dostal se nad hranici 122 000 USD [cca 2,6 mil. Kč]. Přestože už mnozí neoznačují BTC za „digitální zlato“, jeho role jako alternativy ke klasickým aktivům v časech nejistoty zůstává aktuální. Oproti zlatu či stříbru je ale stále výrazně volatilnější a silně ovlivněný náladou retailových investorů a regulačními zásahy.
Vývoj ceny bitcoinu od konce loňského roku
[Zdroj: xStation 5]
Závěr: Zlato, stříbro i bitcoin se v roce 2025 vracejí do investičního hledáčku s nebývalou silou. Nejde přitom jen o krátkodobý výkyv – rostoucí poptávka centrálních bank, geopolitické napětí, technologické změny i oslabená důvěra v dolar vytvářejí nové prostředí, kde klasické „bezpečné přístavy“ získávají nový význam.
Zlato potvrzuje svou roli ochrany hodnoty v turbulentních časech, stříbro boduje díky průmyslovému využití. Bitcoin, ač volatilní, zůstává atraktivní alternativou mimo tradiční finanční systém. Společně tak tvoří trojici, kterou by investoři rozhodně neměli přehlížet – ať už hledají stabilitu, růstový potenciál nebo diverzifikaci.
Otázkou zůstává, zda tato tichá rally drahých kovů a digitálních aktiv bude pokračovat i ve zbytku roku. Pokud však současný trend vydrží, mohou být právě tyto „tradiční“ i moderní komodity klíčem k úspěchu v prostředí, které čelí čím dál větším výzvám.
Matej Bajzík, analytik XTB a spolupracovník redakce
A co třeba iridium. Cena iridia stoupla až na rekordních 4390 amerických dolarů (93 100 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu) z 1685 dolarů za unci 12. prosince. Ještě v roce 2016 se cena iridia pohybovala kolem 500 dolarů za unci, od té doby se však zvyšuje.
Rhodium, palladium a platina jsou nejdražšími a nejvzácnějšími drahými kovy na světě. Kdo v roce 2016 investoval do rhodia tisíc korun, k dnešnímu dni by se jeho investice znásobila šestnáctkrát. Opravdu raketový růst jeho hodnoty začal od loňského srpna, kdy cena trojské unce vyskočila z hladiny pod čtyřmi tisíci dolarů na únorových více než deset tisíc dolarů za unci – tedy za 31,1 gramu. Ještě na začátku roku 2016 přitom dokázali obchodníci pořídit unci za méně než tisíc dolarů, minimum dokonce podle agentury Reuters činilo 615 dolarů.
Každý hledá bezpečný přístav. A obvykle tady a teď. Jenže ne každý si neuvědomuje, že od doby, kdy člověk slezl ze stromu, si vše co spotřebuje, musí také vyrobit. Nikdo jiný to za něj neudělá. Pokud to udělají stroje, tak ty musí zase vymyslet člověk. Právě v tom je ta hledaná jistota. To se nikdy nezmění. A kdyby to nakonec stroje dělaly úplně vše, tak se člověk bude starat o to, aby je řídil. Pochybuji, že by si vládu na nimi chtěl nechat vzít. Minimálně proto, že je to zdroj hodnot a bez nich se člověk neobejde. A tím jsme na tom stejném počátku, který byl zahájen tím, že člověk slezl ze stromu, jenže se stroji jako pomocníky. Takže žádná zásadní změna v tomto.
Kovy problémem nejsou, jsou nutné pro výrobu, takže když je někdo nakoupí, tak je nakonec i prodá. A když vydrží hodně dlouho, tak vždy za víc, než je nakoupil. Bez kovů se doposud nic nehne.
Ale bitcoin, to je skutečně fenomén. Ten skutečně není nic, nic reálného, nemá to žádnou hodnotu, ani užitek, dokonce bez užitku spotřebová zdroje. Energii. A váže navíc lidský kapitál, lidský intelekt. Je to čistokrevný obchod s důvěrou, s důvěrou v to, že nějakou hodnotu má. Každý, kdo má v něm peníze, by se měl stejně jako věřící křesťané bát soudného dne. A pečlivě si jeho příchod hlídat. A když jeho příchod rozezná, ihned reagovat. Ten soudný den by nastal, kdyby samotná důvěra začala mizet. Protože to není nic konkrétního, nic hmatatelného, nedá se to jako kovy k ničemu použít, nastal by tím naprostý Armagedon. Stejně jako v přídadě války, když se jednou vystřelí, už není jiné cesty zpět do míru, než že někdo prohraje, nebo oběma stranám dojdou síly. Pád bitcoinu by byl v takovém případě nezadržitelný. Pád ovšem nelze chápat v tom smyslu, že by zanikl. To ani náhodou! Odporuje to zakóvané psychice lidského rodu. Ten pád by se konal v tom směru, že obrovské množství těch, kteří do něj „investovali“, schválně píši do uvozovek, by přišlo o obrovské množství prostředků skutečných. Přišlo by o reálné peníze, které se za hodnoty směnit dají, neboť u nich je z valné části jejich cena v korelaci se skutečnými hodnotami, které se za ně dají koupit, protože než jedinec peníze dostal, obvykle musel něco vytvořit. To v případě bitconu neplatí a tak je jeho hodnota v přímé korelaci pouze s emocí, tedy lidskou důvěrou.
S bitcoinem je to jako se vším. Je třeba vědět, v jakém pralese se pohybuji a co k přežití potřebují znát a umět. A samozřejmě to dělat. Bitcoin není práce pro amatéry, by se zkráceně dalo říct. Pan Blažek by mohl s panem ….teď mně jméno odsouzeného, který se musel vypařit, vyprávět. Protože právě ti by v případě jakéhokoliv vychýlení z bitcoinové krasojízdy byli finančně odrbáni.