Ruské banky za letošní první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů [cca 459 mld. Kč]. To je podobně jako ve stejném období loni. S odkazem na sdělení ruské centrální banky to uvedla agentura Reuters.
Jenom v červnu ruské banky zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů [cca 106 mld. Kč]. Pro srovnání – měsíční zisk ruských bank odpovídá celoročnímu zisku českých bank. Ty loni celkem vydělaly 118 miliard korun. A šlo o rekordní částku.
Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů [cca 212,5 mld. Kč]. Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že ruským bankám přibývá špatných úvěrů. Což může být podle analytiků velice pravděpodobné. Na vině jsou nejen sankce Západu, ale hlavně politika prezidenta Vladimira Putina, kterou určuje válka na Ukrajině.
Ruská centrální banka uvedla, že objem firemních úvěrů se v červnu proti předchozímu měsíci zvýšil o 0,7 procenta. Podle ní jde o aktuální trend. První problém je přetrvávající inflace. Ta vede k vysokým nákladům na úvěry. Nynější sazba ruské centrální banky je 20 procent. Takzvaná anualizovaná míra inflace teprve letos v květnu klesla pod deset procent, v březnu dosáhla vrcholu 10,34 procenta. Zástupci ruské centrální banky hovoří o poptávkové inflaci, která je obdobná, jako byla inflace u nás po covidu-19.
Co se stalo v Rusku
Co se stalo v Rusku a výkon ruské ekonomiky podrobně zmapoval v článku z roku 2023 „A spending boom fuels Russia´s wartime economy, raising bubble fears“ americký list The New York Times. A začíná příběhem podnikatelky Anny, která si poté, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, založila realitní agenturu. Měla vážné obavy, že s válkou přijdou horší časy. Rozhodnutí se jí ale vyplatilo. Za několik málo týdnů koupila luxusní byt z 18. století na prestižní adrese v centru Petrohradu.
„Hned jakmile začala válka na Ukrajině, majitel přestal jezdit do Ruska. Byt prodal s asi 40% slevou,“ vysvětlila Anna a dodala: „My tady v Rusku jsme zvyklí žít v atmosféře trvalé krize.“
Ruské ekonomice, která těží z války na Ukrajině, hrozí přehřátí
Z aktuální krize tak Anna, která odmítá s ohledem na politickou situaci uvést své plné jméno, i úspěšně těží. Nakoupila pro sebe dva investiční byty a zprostředkovala prodej dalších 150 nemovitostí.
„V atmosféře stálých šoků se lidé rozhlížejí po různých příležitostech, aby si zajistili stabilní příjem,“ uvedla.
Jejímu podnikání, napsal NYT, pomohla státní politika podpory spotřebitelských výdajů, které povzbudily národní ekonomiku i přes sankce uvalené západními zeměmi.
Dotované ceny v Rusku
List dále uvedl, že státní posilování ekonomiky vytvořilo v Rusech pocit blahobytu a má pozitivní vliv na podporu prezidenta Vladimira Putina a „jeho“ války na Ukrajině. Někteří ekonomové, včetně Ruské centrální banky, však varují, že tyto výdaje ohrožují finanční stabilitu země.
„Putin rozpouští finanční rezervu, zvyšuje vojenské výdaje a zároveň chudším Rusům zvyšuje penze, platy a poskytuje jim různé benefity, jako například dotované hypotéky. Všichni nakupují za dotované ceny,“ uvedla Anna, která už splatila jednu ze svých pěti hypoték.
„A kdo to nakonec zaplatí? No přece stát,“ dodala.
Hodnota hypoték poskytnutých dvaceti největšími ruskými bankami za první pololetí roku 2023 podle údajů státní instituce Dom.RF a agentury pro výzkum trhu nemovitostí Frank Media vzrostla o 63 procent. Za první tři měsíce roku 2023 jedna z každé dvou nově poskytnutých hypoték byla dotována státem pomocí sociálních programů, které poskytují půjčky na první nákup nemovitosti. Včetně vojákům, a to za speciální preferenční úrokovou sazbu.
„Můžete se plně věnovat vojenské službě a nepřemýšlet, protože máte zaručené vlastní bydlení,“ uvedl ruský voják pod přezdívkou Domovoj s odvoláním na dotovanou hypotéku ve videu nahraném ministerstvem obrany.
Ruské úvěry v selhání
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
V Rusku znovu stoupla inflace. Ekonomika se dál vymyká kontrole
Nejméně ve třech ruských finančních ústavech, které centrální banka označila za systémově důležité, manažeři zvažovali možnost, že by v příštích 12 měsících mohli být nuceni svou banku rekapitalizovat. Agentura Bloomberg se odkazuje na současné i bývalé úředníky a na dokumenty, které prostudovala. Lidem, s nimiž hovořila, slíbila zachování anonymity, aby mohli promluvit o neveřejných záležitostech.
Šéfové ruských bank interně diskutovali například o tom, jak by v případě potřeby nastolili možnost záchranného balíčku u centrální banky. K tomuto scénáři dochází proto, že jejich hodnocení kvality úvěrových portfolií je podle zdrojů i podle prostudovaných dokumentů mnohem horší, než ukazují oficiální údaje.
–ČTK/RED–
