Sportoviště a jejich vybavení v Česku jsou zastaralá a modernizaci nezajistí jen státní peníze. Ročně jde do sportu z veřejných rozpočtů přes 43,3 miliardy korun, k tomu příjmy z příspěvků. To ale nestačí.
Na řadě je zdanění sportovních sázek, tvrdí sportovní funkcionáři. Letos hospodaří Národní sportovní agentura [NSA] s rozpočtem 7,9 miliardy korun. Pro příští rok současná vláda vyčlenila ze státního rozpočtu pro sport 8,2 miliardy korun. I když šéf NSA Ondřej Šebek říká, že jde o nejvyšší podporu, co kdy organizace od státu dostala, potřeba je do sportu v Česku investovat podstatně vyšší prostředky.
„Podpora od státu je nejvyšší, co kdy byla, i když bychom chtěli víc,“ uvedl na odborném semináři [24.9.] k podpoře sportu ve Sněmovně šéf agentury.
Mimo státem zřizovanou NSA investují miliardy korun ročně do sportovišť kraje, obce a města. Podle Jana Kotába, předsedy České asociace sportovních ekonomů a manažerů, může jít o částku přesahující 28 miliard korun ročně. Nicméně ani to nestačí, tvrdí sportovní funkcionáři. A hodlají u poslanců v novém volebním období lobbovat za zákonné změny, které by zajistily sportu v Česku podstatně vyšší příjmy. A to především ze soukromých zdrojů.
Zdanění sázek ze sportu
Prostor k zajištění prostředků pro modernizaci, údržbu a provoz sportovišť a obecně podporu sportu vidí Šebek například v zavedení daňové úlevy pro podporovatele sportu, nikoli formou marketingových služeb, upozornil. Další v západních zemích odzkoušenou formou podpory je podle něj zavedení principu společenské odpovědnosti a jejího zohlednění ve veřejných zakázkách.
„Firmy by měly možnost bonifikace u státu za to, že se chovají odpovědně… To funguje v mnoha zemích,“ uvedl na semináři.
Vláda schválila rozpočet 2026. Úroky z dluhu jsou 110 miliard korun
Za zásadní pak považuje další formu zdanění sázkových společností ve prospěch sportu. Což u nás, jak řekl, už několik let ale nemá oporu v zákoně.
„Sázkový byznys generuje obrovské zisky na sportu, ale do sportu z něj peníze neodcházejí,“ vyjasňuje Šebek.
Jeho kolega Jan Boháč, předseda České unie sportu [ČUS], upozornil na další rozměr podpory sportu, a tím je zdravotní prevence.
„Peníze vydané na základní sport je nutné vnímat jako prostředek zdravotní prevence,“ uvedl na semináři.
Vláda zalátala díru v rozpočtu i podpořila brněnský motorsport
Podle jeho názoru sportovní infrastruktura v Česku už dlouho neodpovídá současným potřebám a trendům ve vyspělých zemích. Příkladem uvedl, že průměrné stáří vybavení a sportovišť Sokola je přes 70 let. Investice do sportu, sportovišť a jejich vybavení podle něj nejsou dlouhodobě prioritou státu. Což, jak uvedl, dokládá i to, že Česko jako jedna z mála unijních zemí nevyužívá prostředky pro rozvoj sportu z evropských fondů.
„Česko tuto prioritu mezi svými strategickými cíli nemělo a nemá,“ řekl.
Teprve nyní podle něj došlo k prvním jednáním pro nové programové období, aby obce a města z těchto fondů mohly spolufinancovat investice právě do sportovní infrastruktury. A to tak, aby jejich projekty zapadaly do nového strategického rámce obranné politiky EU.
„Jedním z cílů, na kterém se shodli [v EU], je zvýšení připravenosti a odolnosti civilního obyvatelstva,“ připomněl velké národní a unijní investice do obranné infrastruktury Boháč.
Sportoviště v Česku jsou často zastaralá
V tomto případě jde podle něj také o zlepšení fyzické kondice lidí. A ta není v Česku vůbec dobrá, shodují se lékaři i sportovní manažeři. Po sněmovních volbách proto chtějí přimět politiky i ke zřízení fondu, z něhož by se financovala podpora sportovních klubů, sportovců a sportovišť. Obdobně jako je má například ministerstvo kultury, vysvětlil Boháč.
Proč se Singapurci dožívají vysokého věku ve zdraví? Dbají na pravidla
Zastaralá, a ne všude dobře dostupná sportovní infrastrukturu je podle Boháče důsledek toho, že v Česku vlastní sportovní infrastrukturu minimálně z poloviny sportovní kluby. Což je pozůstatek z doby někdy před 30 lety. A tyto kluby do sportovišť neinvestují, protože na to nemají peníze.
„V celé Evropě jsou vlastníky sportovišť města a obce. A jsou tak součástí občanské vybavenosti,“ upozornil na rozložení jinde v Evropě.
Veronika Táchová
