Česká tisková kancelář [ČTK] sice zaplatí někdejšího mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka a další členy Rady ČTK, ale už ne zvláštního zpravodaje v USA. Vyplývá to z rozhovoru FinTag s mluvčí a marketingovou manažerkou ČTK Hanou Koutnou.
Již v roce 1992 přestala být ČTK státní agenturou a proměnila se ve veřejnoprávní instituci, podobně jako Česká televize [ČT] či Český rozhlas [ČRo]. Stejně jako tato dvě média kontroluje i činnost ČTK Rada volená Poslaneckou sněmovnou PČR. Na rozdíl od ČT a ČRo však agentura nemá zaručený příjem z koncesionářských poplatků a od roku 1996 nepobírá ani žádné státní dotace. Na svou činnost si vydělává prodejem zpravodajství. O tom, jak funguje, co všechno platí, kde na to získává peníze, a kolik ji stojí členové rady, které jí diktují politici, hovořil FinTag s mluvčí a marketingovou manažerkou ČTK Hanou Koutnou.
Kolik členů má aktuálně Rada ČTK? Jací další členové a kdy radu doplní?
Rada ČTK je sedmičlenný orgán, jehož prostřednictvím ze zákona veřejnost uplatňuje své právo kontroly tohoto veřejnoprávního média. V lednu letošního roku měla pouze pět členů: předsedu Bc. Davida Soukupa, dva místopředsedy PhDr. Jakuba Končelíka a PhDr. Daniela Korteho a členky PhDr. Jaroslavu Wenigerovou a Mgr. Janu Gáborovou. Dvě místa nebyla obsazená – po Angelice Bazalové, jejíž mandát skončil na podzim 2024, a po Aleši Marečkovi, jemuž mandát vypršel v červenci loňského roku.
Nyní ale došlo ke změnám. Do Rady ČTK přijde někdejší mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček. Přijdou i další noví lidé?
Přesně tak. Dne 28. ledna 2026 Poslanecká sněmovna do Rady ČTK zvolila Jiřího Ovčáčka. Do druhého kola volby postoupili kandidáti Mgr. Romana Žatecká a Ing. René Levínský, Ph.D. Hlasování je naplánováno na březen.
Peníze na členy Rady ČTK stoupnou takřka dvojnásobně
Kolik činí odměna jednoho člena rady měsíčně, ročně?
V současnosti pobírá člen Rady ČTK 15 000 korun měsíčně. Předseda rady dostává 22 000 korun měsíčně.
Jak se v čase tyto odměny měnily, pokud se tedy měnily?
Odměny členů Rady ČTK zůstávají beze změny od roku 2002.
Nyní se ale mají zvednout… Je to tak?
Ano, Výbor pro mediální záležitosti Poslanecké sněmovny doporučil na schůzi v lednu 2026, aby rozhodla o navýšení odměn členů Rady ČTK. Podle návrhu by se měly zvýšit přibližně o 87 procent.
To znamená, pokud správně počítám, 28 050 korun na člena a 41 140 korun na předsedu každý měsíc. Dají vám na to poslanci i peníze?
Ne, náklady na členy Rady ČTK jsou ze zákona hrazeny z rozpočtu agentury. Je to trochu paradoxní, ale nechci, aby to vyznělo, že si stěžujeme. Pro nás je klíčové udržet nezávislost agentury na státu. Jak politickou, tak ekonomickou.
Jaké jste měli náklady na členy Rady ČTK v minulých letech?
Celkové náklady na Radu ČTK v roce 2024 dosáhly 2,136 milionu korun. Náklady za rok 2025 v tuto chvíli finalizujeme.
Pokud Sněmovna schválí navýšení peněz pro členy rady, pak ze dvou milionů budou hned téměř čtyři. Platíte členům Rady jen měsíční odměny nebo s nimi máte i další náklady?
V zásadě jde zejména o osobní náklady a drobné služby, například reprezentaci. Detailní rozpočet Rady ČTK za předchozí zúčtovací období je veřejnosti dostupný ve výročních zprávách ČTK na našich webových stránkách.
Je podle vás správné, že Sněmovna rozhoduje o výši odměn pro členy Rady ČTK a i je do rady vybírá, ale náklady jdou k tíži ČTK?
Rozhodování Poslanecké sněmovny o odměnách a obsazení Rady ČTK je dáno zákonem a my to respektujeme.
ČTK: Žádné koncesionářské poplatky ani dotace
Ano, ale ptám se, co to pro ČTK znamená? Oproti veřejnoprávní televizi a rozhlasu si na sebe vyděláváte sami, nikdo vám žádné koncesionářské poplatky povinně a pod pohrůžkou vysokých pokut jako u ČT či ČRo každý měsíc neposílá…
Pro ČTK to znamená, že musí [na Radu ČTK, pozn. red.] najít dodatečné prostředky ze svého rozpočtu. Spoléhá se výhradně na své vlastní výnosy z prodeje zpravodajství a souvisejících služeb. Zvyšuje to tlak na efektivní hospodaření, s kterým se potýkají všechny mediální domy a projekty. Ale znovu opakuji. Pokud chceme i nadále dělat nezávislé zpravodajství, musíme zůstat nezávislí i finančně.
Proč ČTK, která má svou „mediální radu“ jako ČT a ČRo, nedostává od lidí, ale ani od státu peníze, zatímco veřejnoprávní televize a rozhlas mají jisté miliardy každý rok?
Tento model je historickým pozůstatkem z počátku 90. let, kdy zákon o veřejnoprávní ČTK měl být původně jen dočasným řešením. Z provizoria se však stal trvalý stav a ČTK si dodnes provoz a fungování, včetně činnosti kontrolního orgánu, zajišťuje sama. Je to model v celém světě opravdu unikátní. Navíc v postkomunistických zemích jsme jedinou tiskovou agenturou, která svůj provoz dokáže po mnoho let financovat bez státních dotací.
Vyšší peníze pro členy Rady, žádné peníze od Senátu
Když nemáte příjem z koncesionářských poplatků, z čeho všeho vám jde příjem? Máte třeba nějaké dotace?
ČTK je financována z vlastních příjmů, především z prodeje zpravodajství, fotografií, videí a dalších služeb. Nečerpá státní dotace ani koncesionářské poplatky. Některé státní instituce odebírají zpravodajský servis ČTK a hradí jej na základě obchodní smlouvy, stejně jako kterýkoli jiný klient, například Poslanecká sněmovna. Část příjmů máme z pronájmu volných kancelářských prostor v budovách vlastněných agenturou. Rostou tržby komerčních komunikačních služeb nezpravodajské divize národní agentury, ČTK Connect. Daří se také dceřiné společnosti Profimedia. Zároveň však ale v poslední době nastal souběh několika událostí, který negativně dopadá na rozpočet ČTK.
Jaký souběh událostí?
Horní komora parlamentu, Senát, loni ukončila odběr zpravodajství ČTK, čímž došlo k výpadku příjmů, a současně dolní komora, tedy Sněmovna, plánuje zvýšení odměny radním.
Vrátím se k Radě ČTK. Co vlastně členové této rady dělají?
Rada ČTK je kontrolní orgán České tiskové kanceláře. Jejím hlavním úkolem je dohlížet na to, aby ČTK plnila své zákonné poslání – tedy poskytovala objektivní a všestranné zpravodajství.
A dále?
Rada rovněž kontroluje naplňování zákona o ČTK a její činnost, projednává a schvaluje rozpočet a závěrečný účet, dohlíží na hospodaření agentury, jmenuje a odvolává generálního ředitele a kontroluje jeho činnost a projednává podněty a stížnosti týkající se fungování ČTK.
O vedení ČTK rozhoduje Rada ČTK
Členové rady tedy mají v rukou to, kdo bude ředitel, stejně jako ve veřejnoprávní televizi či rozhlasu… Není to problém třeba z hlediska výkonu redakce?
Každodenní chod redakce je pouze v kompetenci vedení agentury, do toho Rada nezasahuje. Rada ČTK je součástí institucionálního rámce, v němž agentura funguje. Její existence má přispívat k transparentnosti a k naplňování zákonného poslání ČTK a vedení ČTK toto plně respektuje.
Dovolte mi čistě hypotetickou otázku – jak by vypadalo jmenování ředitele ČTK, pokud by ho nejmenovala a nevybírala Rada ČTK? Kdyby tady žádná rada – když už vás nikdo povinně neživí skrze koncesionářské poplatky – nebyla?
Jmenování generálního ředitele je podle platného zákona pravomocí Rady ČTK. Jakákoli jiná varianta by tedy předpokládala změnu legislativy a širší politickou shodu na jiném modelu fungování agentury. Hypotetické úvahy o alternativním způsobu jmenování proto nejsou v současném právním rámci relevantní. ČTK funguje podle platného zákona a respektuje nastavený model řízení i dohledu.
Náklady na Radu ČTK schvaluje Rada ČTK
Rozumím, bavme se tedy o daných věcech, penězích. Jsou pro rozpočet ČTK, a zejména jeho personální část náklady na Radu ČTK zátěží? Jsou významné?
Toto hodnocení mi nepřísluší, ale mohu vám říct fakta. V roce 2024 dosáhly tržby agentury z hlavní činnosti 323 milionů korun při nákladech 319 milionů korun. Náklady na činnost Rady ve stejném období činily 2,136 milionu korun.
Kdo schvaluje náklady na tuto radu?
Generální ředitel ČTK předkládá Radě ČTK ke schválení vyrovnaný rozpočet, jehož součástí jsou i výdaje na její činnost.
Řekněte mi, jaká je v průměru odměna redaktora ČTK za měsíc? Má redaktor ČTK vyšší příjem, než má člen rady, když vezmete jeho odměnu, ale třeba i bonusy například v podobě nákladů na reprezentaci?
Průměrný výdělek zaměstnance ve zpravodajství dosáhl v roce 2024 výše 52 314 korun včetně odměn a přesčasů. Tyto údaje jsou veřejně dostupné ve výroční zprávě ČTK, uveřejněné na našem webu. Redaktoři jsou v pracovním poměru a nesou každodenní odpovědnost za tvorbu zpravodajství; jejich průměrná odměna převyšuje současnou měsíční odměnu člena Rady ČTK.
Zatímco ČT a ČRo mají jisté miliardy korun…
Jak obecně hodnotíte náklady na provoz ČTK v porovnání se situací na trhu se zpravodajstvím, možností generovat zisk?
Zdůrazňuji, že naším cílem není maximalizace zisku, ale zajištění dostatečných prostředků pro výrobu a distribuci nezávislého zpravodajství a pro nezbytný technologický rozvoj. ČTK každoročně předkládá Radě ČTK vyrovnaný rozpočet a svůj provoz financuje výhradně z vlastních výnosů. Ekonomická stabilita je klíčová i pro zachování nezávislosti agentury. To je naše priorita číslo jedna.
Už jsme se toho dotkli, ale kolik činí vaše zisky, tržby, náklady?
V posledních letech se agentura pohybuje v mírném zisku. V roce 2024 se celkové tržby zvýšily na 329 milionů korun a zisk dosáhl 4,3 milionu korun, z toho tržby v hlavních činnostech dosáhly hodnoty 323 milionů korun. Dlouhodobě se daří postupně navyšovat příjmy z prodeje zpravodajství i z komerčních produktů pod značkou ČTK Connect. Investiční plány agentury i nárůsty mezd, které jsou největší nákladovou položkou agentury, jsou vždy podmíněny tím, aby byly ekonomicky udržitelné a financované z vlastních zdrojů.
Na redaktory v zahraničí peníze ale nejsou
I když oproti miliardám korun pro ČT a ČRo pracujete s nižšími stovkami milionů, a ještě si na ně musíte vydělat, přesto mi dovolte otázku, jak je možné, že ČTK nemá stálého zpravodaje v USA? Jsou důvodem náklady na jeho práci? Nebo snad nepovažujete dění v USA za důležité?
ČTK měla v minulosti stálého zpravodaje ve Spojených státech, zejména ve Washingtonu a New Yorku. Po finanční krizi v letech 2009–2012 byla nucena postupně omezit počet zahraničních odboček a dnes má stálé zpravodaje pouze v Bruselu, Bratislavě a Berlíně. Absence stálého zpravodaje v USA je především důsledkem finančních omezení – provoz zahraničního zpravodaje je nákladný a agentura si musí pokrýt veškeré výdaje ze svých vlastních příjmů. Dění v USA ČTK považuje za velmi významné.
Jak to řešíte? Jak sledujete dění v USA?
Zahraniční redakce ČTK jej sleduje prostřednictvím kombinace zahraničních agentur a mnoha dalších amerických i jiných zdrojů. Výjimečně do USA vysílá jednorázově své zpravodaje. To se týká například cest s českými ústavními činiteli, nebo důležitých událostí, jako jsou volby. Počítáme například s vysláním zpravodaje na letošní kongresové, tzv. mid-terms volby. Celkově lze říci, že od začátku druhého mandátu Donalda Trumpa objem zpravodajství z USA výrazně vzrostl.
Jak na tom byla ČTK z hlediska zpravodajů v minulosti?
Historicky měla ČTK rozsáhlou síť zahraničních odboček, jejich počet a rozmístění se však v průběhu let měnily podle politické situace, finančních možností a priorit agentury. Ještě jako státní tisková agentura v dobách komunistického režimu měla ČTK až ke třicítce zpravodajů, kromě jiného takřka ve všech zemích takzvaného Východního bloku, ale i v mnoha zemích západních, v Africe, Asii i Latinské Americe. Po sametové revoluci prošla tato robustní síť zásadní redukcí.
Zahraniční zpravodajové zbyli tři
Jak vypadala tato redukce?
V polovině 90. let, kdy ČTK přestala brát od státu účelovou dotaci na zahraniční síť, se počet zahraničních odboček cca na 15 let ustálil na devět, své zpravodaje měla agentura kromě dnešních poboček v Bratislavě, Berlíně a Bruselu, například i ve Vídni, Varšavě, Londýně, Paříži, Moskvě, New Yorku. Na Slovensku ČTK měla větší tým zpravodajů, který dokonce v roce 2006 začal – bohužel pouze dočasně – produkovat zpravodajství přímo ve slovenštině, v Bruselu v prvních letech po rozšíření NATO a EU měla ČTK dva zpravodaje a střídali se zde na stáži juniorní redaktoři ČTK.
To je ale pryč, teď máte tři zpravodaje a jinak „nic…“. Zeštíhlení přišlo, jak říkáte, s finanční krizí?
Restrukturalizací a optimalizací nákladů prošla většina mediálních institucí v Česku a nevyhnuly se ani ČTK. Klade to samozřejmě větší nároky na zahraniční zpravodaje tady v Praze. Ano, po finanční krizi v letech 2009–2012 byla agentura nucena postupně omezit počet zahraničních odboček na současné tři kvůli finančním úsporám. Neznamená to však, že by ČTK dostatečně nepokrývala dění v těchto zemích. Zahraniční redakce využívá vedle servisu velkých zpravodajských agentur, jako jsou Reuters, AP, AFP a DPA i řady dalších zdrojů a v případě potřeby vysílá zpravodaje z Prahy na jednotlivé akce. To se netýká jen všeobecného zpravodajství, ale ve velké míře například i zpravodajství sportovního.
—
Hana Koutná je tisková mluvčí a marketingová manažerka České tiskové kanceláře. Svou profesní dráhu zahájila v digitální agentuře zaměřené na výkonnostní marketing. Následně od roku 2013 působila v médiích, konkrétně ve společnosti Mafra a v menším vydavatelství Next Page Media.
