Vláda asi bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtů až do roku 2036. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu [HDP] se nebudou započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců.
Prodloužení této výjimky dnes [15.5.] schválila Sněmovna v novele zákonů, které se týkají veřejných rozpočtů. Stejně tak bude moci vláda navyšovat výdaje státního rozpočtu na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona. S oběma návrhy přišla ministryně financí Alena Schillerová [ANO]. Podle ní vláda jen reaguje na změny, které po ní žádá v oblasti rozpočtování Evropská komise. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Přijaté pozměňovací návrhy obsahují i další změny.
Pro zákon hlasovalo 91 poslanců vládní koalice. Proti hlasovalo 68 poslanců opozice. Pevné hlasování na dnes ve 12:30 prosadila dnes dopoledne vládní koalice. V rozpravě zůstalo ještě 37 poslanců, na které se nedostalo slovo. Jednání Sněmovny schválením zákona pro dnešek ale odsouhlasením změn zákonů skončilo.
Vláda vs. opozice
Opozice se obává toho, že to rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti, umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Schillerová to ale opakovaně odmítla. Opozici vadí i to, že by vláda v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny. Chce se obrátit na Ústavní soud.
Například poslanec ODS Karel Haas hovořil o největším rozkolísání ústavního systému od roku 1993. Bývalý ministr Lukáš Vlček [STAN] hovořil o zásahu do ústavní dělby moci. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob uvedl, že pozměňovací návrhy jsou protiústavní a to bude součástí připravovaného podání k Ústavnímu soudu.
„Jestli si opravdu myslíte, že se s tímhle nesejdeme u Ústavního soudu, tak se hrozně mýlíte,“ řekl po hlasování předseda klubu ODS Marek Benda.
Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun
Schillerová oponovala, že zákon nezmění rozpočtové plány vlády. A znovu uvedla, že schodky rozpočtu za její vlády „nikdy nepůjdou“ nad tři procenta HDP. Zmínila i jejich postupný pokles.
„Vyřešíme monstrózní selhání minulé vlády v evropské a české rozpočtové politice,“ uvedla.
„Tento zákon sám o sobě neznamená zvýšení deficitu ani o jednu jedinou korunu,“ prohlásila ministryně Schillerová v reakci na kritiku opozice s tím, že změna zákona je rozumná a nemá alternativu.
Opakovaně rovněž zdůrazňovala závazek vlády udržovat schodek veřejných financí bezpečně pod třemi procenty HDP. Uvedla také, že podle pravidel, která po sobě zanechala bývalá vláda Petra Fialy [ODS], by nebyl státní rozpočet sestavitelný v rámci zákona. Podle šéfa frakce SPD Radima Fialy minulá vláda Petra Fialy postupovala, že skoro není možné sestavit rozpočet.
Co se mění novými zákony u sestavování rozpočtů
Zřejmě nejvýraznější změnou, kterou zákon v předložené podobě přinesl, je sestavování výdajových rámců na základě střednědobého růstu čistých výdajů. A ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice.
Nově má také platit, že primárním saldem sektoru veřejných institucí se bude rozumět rozdíl celkových příjmů a celkových výdajů podle pravidel Evropské unie. Bude ale upravený nejen o vliv hospodářského cyklu a vliv jednorázových opatření, ale i o úrokové výdaje. Představitelé Pirátů ve Sněmovně tvrdili, že vláda úrokové výdaje vyřazuje z takzvané dluhové brzdy.
Čisté úrokové výdaje na obsluhu státního dluhu / Cost-at-Risk
Předloha už v navrženém znění umožňuje vládě zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace. Vláda by mohla takto převádět peníze hlavně v případě vyhlášeného stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo v případě zhoršené bezpečnostní situace. Což udělá ale jen v návaznosti na aktivaci článku 4 nebo 5 Severoatlantické smlouvy. Týkalo by se to i rozhodnutí na základě doporučení Bezpečnostní rady státu. Opoziční řečníci ale upozorňovali na to, že jen letos by takhle mohla vláda zvýšit výdaje až o 240 miliard korun.
Vyšší výdaje na obranu: Premiér Babiš chce nejdřív „udělat pořádek“
Nově na návrh ministryně Schillerové prodloužila Sněmovna takzvanou únikovou doložku. Ta se týká výdajů na obranu. Sněmovna ji schválila již loni na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury [ODS]. Jeho návrh stanovil, že rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nezapočítá do výdajových limitů. K nim vládu zavazuje zákon o rozpočtové odpovědnosti.
—
Další návrh ministryně Schillerové umožňuje nově navyšovat i výdaje na strategické stavby podle liniového zákona, a to rovněž do roku 2036. Jiné návrhy ministryně se týkají sestavování novely státního rozpočtu. Její návrhy třeba umožňují měnit návrhy takzvaných parlamentních kapitol. To je šestice institucí, kterým návrh základních údajů schvaluje sněmovní rozpočtový výbor. Jde o Sněmovnu, Senát, Hrad, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, ombudsmana a Úřad Národní rozpočtové rady. V případě, že v návrzích rozpočtu těchto kapitol nebo v novele státního rozpočtu na stanou změny, ministerstvo financí při přípravě novely rozpočtu je nově zohlední po dohodě se správcem kapitoly.
–ČTK/RED–
