Poslední zprávy od „Evropské zpravodajské agentury“ nás informují, že se v Kremlu obávají převratu. Informace se ale jeví spíš jako operace civilní rozvědky EU INTCEN na vyvolání paranoie mezi ruskou elitou, a ne jako seriózní odhad.
Ve svém čerstvém komentáři v britském magazínu The Spectator to uvádí profesor slovanských a východoevropských studií a autor tří desítek knih o Rusku Mark Galeotti. Jeho komentář pro FinTag [s mírnými úpravami, pozn. red.] přeložil Michal Achremenko.
—
I když mnoho evropských politických lídrů Rusko zcela oprávněně obviňuje ze šíření dezinformací, neměli bychom se domnívat, že dezinformace plynou jen jedním směrem. Otázka zní, zda k nim patří i ta, že od počátku letošního března se v Kremlu obávají chystaného spiknutí nebo převratu. Jako hlavní argument k této „akci“ slouží tvrzení, že se podstatně zvýšila ochrana prezidenta Vladimira Putina. A pak to, že někdejšího ministra obrany a nyní tajemníka Bezpečnostní rady Ruské federace Sergeje Šojgua vnímá Putinova strana jako „riziko“. Stále totiž ovlivňuje nejvyšší velitelství armády. Co je na tom pravdy?
Posílení bezpečnosti Vladimira Putina
Nezdají se mi ani zprávy o tom, že Putin „se o svůj osud obává“ tolik, že posiluje svou bezpečnostní ochranu. Putin už dlouhou dobu omezuje své cesty a veřejná vystoupení. Ale přesto dál trvá na programu některých veřejných vystoupení, včetně nedávného setkání s íránským premiérem v Petrohradě.
Ano, bezpečnostní opatření kolem Vladimira Putina skutečně posílila. Stárnoucí Putin se může obávat třeba přímého ukrajinského útoku. A tak jeho pretoriáni z FSO [Federální služba ochrany Ruska, respektive jejích vládních činitelů, obdoba americké Secret Service, pozn. red.] jsou, jako všechny ochranky, paranoidní a citlivé na své úkoly. Ostatně i za omezením rozsahu přehlídky na Rudém náměstí stála obava z možného útoku.
Komentář: Zelenskyj nemá pravdu. Třetí světová válka nezačala
V tomto ohledu hlavní riziko ale nejde zevnitř Kremlu, ale zvenčí. Přičemž dosud panuje nepsaná dvojstranná dohoda o neohrožování vedení nepřátelské strany. A to i navzdory ruskému prohlášení o údajném prosincovém útoku na Putinovy rezidence. A kdyby se Kyjev zaměřil na Putina a zabil by ho, čekala by ho krvavá odplata.
Převrat uvnitř paláce
I když řeči o převratu v Kremlu, které vyvolávají tolik nadějných očekávání, vždy stojí za povšimnutí, je třeba si uvědomit, že ruský bezpečnostní systém je dokonalý a riziko převratu minimalizuje. Různé ozbrojené složky se navzájem hlídají a v FSO pracují loajální lidé, kteří mají právo sledovat kohokoli, kdo se jim nezdá.
Vladimir Putin prozatím ani nečelil ohrožení. I aktivita již zesnulého Jevgenije Prigožina a jeho žoldáků v roce 2023 připomínala spíše vzpouru, nikoli pokus o převrat. Jejím cílem nebylo sesazení prezidenta, ale aby přestal podporovat zmíněného Šojgua.
Úvahy o Šojguovi jako o iniciátorovi puče jsou směšné. Dostal kartáč za své armádní služby, zpackanou invazi na Ukrajinu a následné selhání ve vedení, strategii a zásobování. Následovalo jeho nahrazení Andrejem Bělousovem, ale i soudní stíhání či propouštění jeho přívrženců na ministerstvu i dalších úřadech. Platilo to i pro jeho nejvěrnější, včetně jím jmenovaného náčelníka Generálního štábu Valerije Vasiljeviče Gerasimova. Čistka postihla i ty, kteří se od něj raději hned distancovali.
Rusko vystavuje ukořistěné zbraně z Ukrajiny. Na ty české lepí české vlajky
Je proto těžké si představit, že Šojgu má i nadále ve vysokých vojenských kruzích autoritu a důvěryhodnost na to, aby zorganizoval puč. Nemluvě o možnosti provést ho, aniž by to ušlo pozornosti informátorů, zpravodajských sítí Federální bezpečnostní služby [FSB], nástupnické agentury sovětské KGB.
Putinova bezpečnost
Evropa by jistě ráda slyšela o deus ex machina, zázraku, který by pomohl ukončit nejen válku na Ukrajině, ale i „hrůzovládu ruského cara“. A právě představa Putina, který se obává převratu nebo zhroucení systému, to zcela naplňuje. Realita ale bude nejspíš jinde.
Komentář: Ruský útok na Polsko smysl nedává. Navíc není první
Co tedy může být záměrem informací o možném převratu v Kremlu? Možná jen to, aby si to lidé mysleli. Aby Putina poštvali proti Šojguovi, jeho osobnímu příteli, a nechali zbytek ruských elit v očekávání, co bude dál. Ano, přesně takto vypadá dezinformace.
Z našeho pohledu by ale bylo mnohem závažnější, pokud by se nakonec jen ukázalo, že evropské výzvědné služby podlehly pokušení sdělovat svým nadřízeným to, co ti chtějí slyšet. A nikoli to, co slyšet potřebují.
Mark Galeotti, The Spectator
Šojgu je neschopný. I při studiích zrovna neexceloval. V Rusku převrat nehrozí a vlhké sny sionlibtardů na tom nic nezmění. Kdyby byl Putin nahrazen, lze předpokládat, že někým ne tak umírněným. Takový je prý dlouhodobě připravován. Je mu asi 47 let.
K pozitivnější výměně reprezentace dojde ve Velké Británii, Francii, na Ukrajině, v USA – ale až posléze, po demonstracích a občanské válce, doufejme i v Turecku, kde je u moci přestárlý totalista diabetik Erdogan. Izrael směřuje spolehlivě na smetiště dějin – má zcela přestat existovat za své generační hříchy, a v Íránu nastoupila radikálnější a rozumnější reprezentace, ne jako ta předešla ústupková, která nekoncepčně získávala čas ústupkovými smlouvičkami.