Trump veze do Pekingu americkou podnikatelskou špičku

Americký prezident Donald Trump přibere na svou oficiální cestu do Číny, která se koná tento týden, významné americké podnikatele. Podle informací serveru BBC ho doprovodí podnikatelé napříč strategickými sektory.

Jde například o Tima Cooka, ředitele Applu, někdejšího Trumpova spolupracovníka Elona Muska z Tesly a SpaceX nebo Larryho Finka z americké investiční společnosti BlackRock. Což je největší správce aktiv na světě. V doprovodu Trumpa mají být dále šéfové společností Meta [Facebook aj.], Visa, JP Morgan, Boeing, Cargill a další zástupci amerických výsadních firem. Podle nejmenovaného zdroje BBC se připojí k Trumpovi celkem 17 amerických manažerů a manažerek.

Mezi nimi dále jsou:

• Dina Powell McCormick, prezidentka a místopředsedkyně představenstva Meta.
• Kelly Ortberg, prezidentka a generální ředitelka společnosti Boeing.
• Ryan McInerney, generální ředitel společnosti Visa.
• Stephen Schwarzman, generální ředitel investiční společnosti Blackstone.
• Brian Sikes, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Cargill.
• Jane Fraser, generální ředitelka Citigroup, 1. žena v historii v čele banky z Wall Street.
• Jim Anderson, generální ředitel společnosti Coherent [fotonika/optoelektronika].
• Henry Lawrence Culp, generální ředitel společnosti GE Aerospace.
• David Solomon, generální ředitel společnosti Goldman Sachs.
• Jacob Thaysen, generální ředitel společnosti Illumina [biotechnologie].
• Michael Miebach, prezident společnosti Mastercard.

Mluvčí společnosti Illumina, biotechnologické společnosti se sídlem v Kalifornii, uvedla, že ředitel Jacob Thaysen „je poctěn, že je součástí delegace“, a že společnost doufá, že cesta bude „příležitostí k posílení vztahů a utváření budoucnosti precizní medicíny“. Podle BBC byl na cestu pozván i Chuck Robbins, generální ředitel a předseda technologické společnosti Cisco Systems. Ten nabídku ale odmítl kvůli pracovním povinnostem.

Když Trump neřeší Zelenského s Putinem, dělá byznys pro USA

BBC uvádí, že na seznamu překvapivě chybí šéf amerického výrobce čipů pro AI Nvidia Jensen Huang. To proto, že právě vývoz jejich pokročilých technologií je častým sporem mezi USA a Čínou. Navíc Huang minulý týden řekl zpravodajské stanici CNBC, že by pro něj bylo „výsadou“ reprezentovat USA v Číně, pokud by byl na cestu pozván. Z dostupných informací plyne, že na cestu ho nakonec nikdo nepozval. Důvodem může být i to, jak zjistil FinTag, že Jensen Huang je tchajwansko-americký podnikatel.

Summit: Donald Trump a Si Ťin-pching

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se sejdou na klíčové dvoudenní schůzce v Pekingu už zítra. Půjde o jejich první osobní setkání od října 2025 a Trumpovu první návštěvu Číny od roku 2017.

Na co se soustředí summit? 

• Bezpečnostní krize: Jednání o válce mezi USA a Íránem a snaha o oživení „velmi slabého“ příměří.
• Obchod a cla: Diskuze o stabilizaci obchodních vztahů po období hrozících celních válek a omezení exportu strategických surovin z Číny.
• Geopolitika: Mezi klíčová témata patří situace kolem Tchaj-wanu, vývoj umělé inteligence [AI] a jaderné zbraně.
• Technologie: Takzvaná „čipová diplomacie“ a technologické soupeření.

Program návštěvy zahrnuje kromě politických jednání také banket a návštěvu historického Chrámu nebes [Tchien-tchan]. To je komplex taoistických chrámů v Pekingu postavený v 15. století, kde se čínští císaři modlili za dobrou úrodu.

[Významný památník UNESCO symbolizující propojení nebe a země sloužil k rituálům uctívání nejvyššího božstva. Patří mezi nejvýznamnější památky v Číně, pozn. red.].

Co se čeká od summitu

Podle analytiků setkání Trumpa a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, které se odložilo kvůli konfliktu na Blízkém východě, přichází v době, kdy vztahy mezi USA a Čínou byly pro Trumpa po celé měsíce méně prioritní. Přesto by mohla návštěva položit základy pro budoucí spolupráci – nebo konflikt – v nadcházejících letech, píše BBC. A připomíná třecí plochy mezi oběma mocnostmi.

Írán: Konflikt americko-izraelské války s Íránem silně dopadá na asijské ekonomiky. Představitelé v Pekingu a Islámábádu už v březnu představili pětibodový plán s cílem dosáhnout příměří a znovuotevření Hormuzského průlivu. V zákulisí postrkují své íránské protějšky k jednacímu stolu.

Podle BBC není pochybnost o tom, že i přes neustálé projevy síly Čína touží po ukončení této války. Ekonomika země už bojuje s pomalejším růstem a vyšší nezaměstnaností. Rostoucí ceny ropy zvýšily náklady na zboží vyrobené z petrochemických látek, od textilu po plasty. Pro některé výrobce v Číně se zvýšily náklady až o 20 procent.

—

Tchaj-wan: V prosinci roku 2025 USA oznámily uzavření zbrojní dohody s Tchaj-wanem za 11 miliard dolarů [cca 228 mld. Kč]. To čínskou vládu rozzuřilo, protože Tchaj-wan považuje za své vlastní území.

„Považuje ho za součást Číny,“ reagoval tehdy Trump směrem k Si Ťin-pchingovi a dodal: „A je na něm, co bude dělat.“

Také ale uvedl, že Tchaj-wan dostatečně neproplácí USA za jejich bezpečnostní záruky. Doslova řekl, že „nám nic nedává“. Loni na Tchaj-wan uvalil 15% clo a obvinil ho z krádeže výroby polovodičů z USA.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio minulý týden uvedl, že Tchaj-wan se při návštěvě Číny jistě stane tématem rozhovorů. Pozice USA je ale taková, aby se ostrov nestal zdrojem nového napětí mezi oběma supervelmocemi.

„Nepotřebujeme, aby došlo k nějakým destabilizujícím událostem, pokud jde o Tchaj-wan ani kdekoli v Indo-Pacifiku… A myslím si, že je to ku vzájemnému prospěchu jak Spojených států, tak Číny,“ uvedl.

Analýza: USA ztrácejí jihovýchodní Asii. Čínský vliv nabývá vrchu

Čína již signalizovala, že Tchaj-wan je v těchto rozhovorech prioritou. Ministr zahraničí Wang minulý týden během telefonátu s Rubiem prohlásil, že doufá, že USA učiní „správná rozhodnutí“. BBC uvádí, že Peking stupňuje vojenský tlak na Tchaj-wan.

Někteří analytici se domnívají, že čínští představitelé mohou prosazovat změnu formulace o Tchaj-wanu, která byla pečlivě vypracována v roce 1982. A to proto, že Washington v poslední době deklaroval, že v současné době nepodporuje nezávislost Tchaj-wanu.

Obchod a celní zatížení

Součástí jednání obou stran budou samozřejmě cla a obchodní omezení, která poznamenávají vzájemný obchod obou zemí. Loni prezident Trump opakovaně zvyšoval a snižoval cla na největšího obchodního partnera Spojených států.

Čína pokračuje v celní válce s USA. Zvyšuje cla na 125 procent

Čína reagovala omezením vývozu vzácných zemin do USA a nákupem amerických zemědělských produktů. To obratem zasáhlo i farmáře v klíčových státech, které hlasovaly pro Trumpa. Od osobního setkání Trumpa a Si Ťin-pchinga v Jižní Koreji v říjnu loňského roku se situace uklidnila, konstatuje BBC.

Rozpočtový deficit USA poprvé od roku 2022 klesl. Přispěla cla

Analytici tipují, že Trump bude prosazovat zvýšení čínských nákupů amerických zemědělských produktů. Čína zase vyvine tlak na USA, aby upustily od nedávno oznámeného obchodního vyšetřování nekalých obchodních praktik, které by mohlo dát možnost zavést vyšší cla na čínské zboží.

Američané mluví pravdu. Čína ekonomicky dobývá Evropu

Podle Reuters se očekává dohoda o ustavení fór na podporu vzájemného obchodu a investic. Čína zřejmě oznámí nákup letounů Boeing a dále i nákupy ze sektoru amerického zemědělství a energetiky.

–DNA–