Vyšší příspěvek na péči v 1. a 2. stupni závislosti, snížení, ale i zvýšení podpor v nezaměstnanosti a vyšší limit pro účast na nemocenském pojištění u dohodářů. V roce 2026 vzroste i minimální mzda i zdravotní pojistné odvody OBZP.
To jsou některé ze změn platných od ledna 2026 v oblasti sociální politiky, která je v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR [MPSV]. Jednou z dlouho diskutovaných a přijatých úprav je růst příspěvku na péči pro dospělé i nezletilé v 1. a 2. stupni závislosti.
- U nezletilých příjemců v 1. stupni se příspěvek zvyšuje z 3 300 korun na 4 900
- Ve 2. stupni z nynějších 7 400 korun na 8 200 korun měsíčně.
- U zletilých osob v 1. stupni se příspěvek zvyšuje z 880 korun na 1 300 korun
- Ve 2. stupni z 4 900 korun na 5 400 korun měsíčně.
Příspěvky na péči u ostatních osob ve 3., 4. stupni nebo i v rozšířeném 4. stupni v domácí péči se nemění. Naposledy rostly příspěvky na péči ve 2. až 4. stupni od července 2024.
Zdražení v sociálních službách
Jako každý rok i od ledna 2026 MPSV zvyšuje úpravou vyhlášky cenové stropy za ubytování, stravu a doplňkové služby v sociálních službách. Za den pobytu v pobytovém zařízení sociálních služeb zaplatí lidé od ledna až 335 korun. To je o 20 korun více než v roce 2025. Celodenní strava jim zdraží o 30 korun na 290 korun. Zdraží i doplňkové sociální služby. Mezi ně patří donáška jídla, pomoc s osobní hygienou, nákup či vyprání prádla.
„Meziroční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v červnu 2025 činila 2,9 procenta a v červenci 2025 činila 2,7 procenta. Tyto skutečnosti se promítají do růstu veškerých cen a tím do celkových provozních nákladů vynakládaných na poskytování sociálních služeb,“ vysvětlilo zvýšení cenových stropů v důvodové zprávě MPSV.
Vyhláška nově stanovuje maximální výši úhrady v případě, kdy si poskytovatel sociálních služeb sjedná s klientem úhradu za dobu poskytování služby namísto úhrady za jednotlivé činnosti. Ta činí nejvýše 145 korun.
Důchod v hotovosti vyjde od ledna 2026 jako dva bochníky chleba
Zdražení v zařízeních sociálních služeb na maximum podle vyhlášky jejím poskytovatelům zabraňuje stále platná podmínka, podle které jejich klientům musí zůstat aspoň 15 procent z důchodu. Ve stacionářích a denních centrech činí tento limit zůstatku čtvrtinu z důchodu.
Vyšší minimální mzda, vyšší odvody a vyšší důchody
Od ledna vzroste i minimální mzda o 1 600 korun na 22 400 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při týdenní pracovní době 40 hodin tak nově činí 134,40 korun. Minimální mzda se nově zvyšuje od ledna 2025 valorizačním mechanismem.
Růst průměrné mzdy v ČR zaostal. V Praze přesto činí 61 129 korun
V něm se odráží výše předpokládané průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství vynásobená stanoveným koeficientem. Koeficient pro výpočet minimální mzdy pro kalendářní rok stanovuje nařízením vláda. Před rokem 2024 byl výsledek růstu minimální mzdy na následující rok dohody, nebo i nedohody mezi MPSV, zaměstnavateli a zaměstnanci zastoupenými odborovými organizacemi.
S růstem minimální mzdy od ledna 2026 výrazně zdraží zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů [OBZP]. Mezi ně patří dnes nikoliv zanedbatelná skupina dětí cizinců s uděleným dlouhodobým pobytem, které žijí na území ČR. Nejde o osoby s přidělenou dočasnou ochranou. Za ně platí zdravotní pojištění i nadále stát.
Výše zdravotního pojištění OBZP se vypočítává jako 13,5 procent z vyměřovacího základu, tím je právě minimální mzda platná pro daný kalendářní rok. Od ledna 2026 tak na pojistném tato skupina osob zaplatí místo současných 2 808 korun nově 3 024 korun. To je meziroční navýšení pojistného o 216 korun.
S novým rokem se zvyšuje částka, od které lidé pracující na dohody o provedení práce [DPP] odvádí nemocenské pojištění, a to ze současných 11 500 Kč na 12 000 Kč.
Důchody od ledna 2026 vzrostou až o 672 Kč
Pravidelná valorizace, zvyšování, důchodů přinese jejich růst od ledna 2026 v průměru o 656 až 672 korun. Průměrný starobní důchod podle MPSV dosáhne částky 21 850 korun.
Zvýšení vyplácených důchodů v roce 2026:
- Základní výměra platná pro všechny důchody se zvyšuje o 240 korun.
- Procentní neboli zásluhová část důchodu se zvyšuje o 2,6 procenta.
Procentní výměry předčasných starobních důchodů, na které vznikl nárok po 30. 9. 2023,
se nezvyšují, pokud příjemce tohoto důchodu nedosáhl důchodového věku v období před 1. 1. 2026.
Nejnižší částky procentní výměry důchodů:
- Starobní důchod / invalidní důchod pro invaliditu III. stupně: 4 900 Kč.
- Invalidní důchod pro invaliditu I. stupně: 1 634 Kč.
- Invalidní důchod pro invaliditu II. stupně / vdovský / vdovecký důchod: 2 450 Kč.
- Sirotčí důchod: 1 960 Kč.
Úprava podpor v nezaměstnanosti
Minulá vláda Petra Fialy [ODS] přijala úpravy ve výši podpor v nezaměstnanosti podle věku nezaměstnaných osob. Obecně se dá říci, že navýšila podporu v nezaměstnanosti u mladších lidí, kteří přijdou o práci, ale jen v prvních dvou měsících. A na druhou stranu ji ponížila v posledních měsících nároku na podporu.
To znamená, že u uchazečů o práci do 52 let se podpora v prvních dvou měsících podpůrčí doby zvyšuje na 80 procent předchozího výdělku [nyní je to 65 %]. Ve 3. a 4. měsíci zůstává na 50 procent a v posledním měsíci činí 40 procent. Nyní je to 45 procent předchozího příjmu.
U uchazečů nad 52 let se podpora v prvních třech měsících zvyšuje na 80 procent předchozího výdělku, dosud je to 65 procent. Ve 4. až 6. měsíci zůstává na 50 % a ve zbývající části činí 40 procent, dosud je to 45 procent.
Úprava podpůrčí doby, to je doby nároku na podporu od státu, podle věku:
- do 52 let činí 5 měsíců, nyní je to do 50 let věku uchazeče,
- 52 až 57 let na 8 měsíců, nyní je to 50–55 let,
- nad 57 let na 11 měsíců, nyní je to nad 55 let.
Podpora při rekvalifikaci se vyplácí ve výši 80 procent průměrné mzdy v národním hospodářství.
Superdávka: Důchodci zapláčou, rodiny si povyskočí. Zkrátka ale přijdou všichni
Úpravu doby nároku na podporu v nezaměstnanosti a její výši vysvětlil bývalý lidovecký ministr práce Marian Jurečka tak, že tím chce „rozhýbat“ trh práce tím směrem, aby se lidé neobávali měnit zaměstnání kvůli svým závazkům a jistotě práce, která jim ale mnohdy nevyhovuje a kde nejsou spokojení.
Do podpor v nezaměstnanosti jde ročně zhruba deset miliard korun. Tyto výdaje kryje část sociálního zabezpečení, kterou výděleční lidé měsíčně odvádějí na politiku zaměstnanosti společně s důchodovým a nemocenským pojištěním.
–VRN–
