Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci března deficitem 27,6 miliardy korun. Meziročně jde o 63,6 miliardy korun lepší výsledek. Za ním stojí nikoli lepší hospodaření státu, ale rozpočtové provizorium.
Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Rozpočtové provizorium skončilo 20. března, kdy prezident Petr Pavel podepsal zákon o státním rozpočtu pro letošní rok. Od ledna do 20. března tak rozpočtové provizorium omezovalo výdaje státu dvanáctinou loňského státního rozpočtu a limitovalo vynakládání nemandatorních výdajů státu.
„Velmi mě těší, že i v tomto režimu se nám podařilo meziročně navýšit investice o 2,8 miliardy korun,“ uvedla k režimu rozpočtového provizoria ministryně financí Alena Schillerová [ANO].
Podle MF ČR výdaje státu za letošní první kvartál meziročně klesly o téměř osm procent. Naopak příjmy vzrostly o 3,9 procenta. To díky meziročnímu růstu inkasa daní a pojistného o 15,2 miliardy korun. Příčina v tomto případě leží ve vyšších mzdách a platech.
Saldo státního rozpočtu za leden až březen 2026
[Zdroj: MF ČR]
Meziročně stoupl i příjem z Evropské unie [+7,2 mld. Kč]. Po očištění od vlivu příjmů a výdajů na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek státního rozpočtu 39 miliard korun. Jeho meziroční pokles tak činil 50,8 miliardy korun.
Ministryně Schillerová doplnila, že stoupající inkaso daní z příjmů a pojistného potvrzuje stabilitu trhu práce i firemního sektoru. To podle ní „vytváří spolehlivý základ pro plynulé a plnohodnotné financování veřejných služeb v nadcházejícím období“.
„Celkově lze očekávat, že ve zbytku roku bude vývoj státního rozpočtu výrazně horší.Rozpočtové provizorium se schválením rozpočtu na letošní rok v březnu skončilo. V dalších měsících tak dojde k nárůstu výdajů, který bude odrážet nejen celkově vyšší výdaje letošního rozpočtu, ale i realizaci provizoriem pozdrženého financování některých kapitol.“ uvádí ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Příjmy státního rozpočtu ke konci března
Příjmy státního rozpočtu se zvýšily meziročně o zmíněných 3,9 procenta [+18,5 mld. Kč]. Inkaso daní vzrostlo o procento [+2,5 mld. Kč]. Vzrostl i výběr pojistného [+6,6 %, +12,7 mld. Kč] a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů [+23,1 %, +7,2 mld. Kč].
Výběr daní na konci března / meziroční změna
- Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti: +7,2 %, +2,4 mld. Kč.
- Daň z příjmů právnických osob: +15,2 %, +6,4 mld. Kč.
- Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky: +5,7 %, +0,3 mld. Kč.
- Daň z přidané hodnoty: +2,5 %, +2,3 mld. Kč.
- Inkaso spotřebních a energetických daní: -1,1 %, -0,4 mld. Kč.
OSVČ na odvodech zaplatí více. Nová vláda jim ale navýšení vrátí
Objem pojistného meziročně vzrostl o 6,6 procenta, což značí růst +12,7 miliardy korun. V tomto ohledu ale nejde o konečný výsledek, protože vláda se zavázala, že zpětně sníží odvody osobám samostatně výdělečně činným.
Výdaje státního rozpočtu
Celkové výdaje meziročně klesly o 45,1 miliardy korun [-7,9 %]. Jejich tempo ale určil vývoj běžných výdajů [-8,9 %, -47,9 mld. Kč] tlumených specifiky provizoria. To se negativně promítlo zejména do nižšího financování výzkumu, vývoje a inovací, školství, sociálních služeb a sportu.
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+5,2 %, +12,0 mld. Kč] se podílely nejvíce výplaty důchodů [+5,1 %, +9,2 mld. Kč]. Z dalších dávek vzrostly i podpory v nezaměstnanosti [+1,2 mld. Kč] navýšené od 1. ledna růstem procentní sazby rozhodné pro výpočet podpory vyplácené v prvních měsících nezaměstnanosti.
Stouply i výdaje na nemocenské [+0,9 mld. Kč] a příspěvek na péči [+0,7 mld. Kč]. Čerpání ostatních dávek podle MF ČR nevybočuje od vývoje předchozího roku. Další dávky sociální pomoci ovlivněné výplatou humanitární dávky klesly o 0,5 miliardy korun. U nové dávky státní sociální pomoci, která od 1. října 2025 nahrazuje příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení, probíhá do července 2026 přechodné období a objem její výplaty prozatím dosáhl jen 0,6 miliardy korun. Nahrazené dávky o stejnou výši klesly.
Výrazně vzrostly odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie [+85,2 %, +11,2 mld. Kč]. Do jejich růstu se promítlo výrazné navýšení rozpočtu Evropské unie, zaplacení doplatku za předchozí roky po zpřesnění relevantních statistických údajů a požadavek Evropské komise na zaplacení 3,2 dvanáctin celkového rozpočtu oproti standardním 3 dvanáctinám.
Měsíční platba veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, která byla od 1. ledna 2026 valorizačním mechanismem navýšena z 2 127 korun na 2 188 korun, představovala nárůst výdajů o 2,9 procenta.
„Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 2,3 procenta, to je +0,9 miliardy korun,“ upřesnili zástupci MF ČR.
Dopady rozpočtového provizoria do výdajů
Neinvestiční transfery územním rozpočtům [-36,4 %, -34,4 mld. Kč] představovaly hlavní příčinu meziročního poklesu běžných výdajů. Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství v objemu 49,2 mld. Kč [-22,3 mld. Kč].
Výrazný pokles běžných transferů příspěvkovým a podobným organizacím [-45,1 %, -16,8 mld. Kč] souvisel také s rozpočtovým provizoriem. Promítl se především, jak bylo řečeno, do nižšího objemu transferů na podporu výzkumu, vývoje a inovací [-17,3 mld. Kč] realizovaných hlavně vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi. Klesly i běžné transfery podnikatelům [-38,8 %, -6,5 mld. Kč]. Tento pokles se týkal financování výzkumu a vývoje.
Deficit vládních institucí loni činil 183,7 mld. Kč. Stoupl o 20,4 mld. Kč
Rozpočtové provizorium se podepsalo i v nižším objemu poskytnutého příspěvku státu na financování sociálních služeb [-10,6 mld. Kč].
Běžné transfery státním fondům [-31,7 %, -6,1 mld. Kč] snižovaly opět kvůli provizoriu dosud nižší dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury [-4,8 mld. Kč]. To samé platí pro Státní fond audiovize [-1,4 mld. Kč].
Obsluha státního dluhu představovala na konci března pro státní rozpočet výdaj v objemu 15,7 miliardy korun [-4,0 %, -0,6 mld. Kč].
Státní dluh: Loni jsme zaplatili jen na úrocích přes 98 miliard korun
A jak už bylo zmíněno, výdaje si vyžádala i investiční aktivita státu, kapitálové výdaje. Ty meziročně i navzdory rozpočtovému provizoriu stouply o 2,8 miliardy korun [+8,7 %]. Celkově činily 35 miliard korun. Do uvedené částky se nejvíce promítly dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury [15,4 mld. Kč]. A promítly se do nich také investiční nákupy a související výdaje ve výši 6,9 miliardy korun navýšené o náklady na pořízení budovy Harfa Business Center – B do vlastnictví Finanční správy ČR. Své si vyžádaly nákupy Ministerstva obrany ČR, které na konci března meziročně stouply o 1,6 miliardy korun.
