Bankovní rada České národní banky [ČNB] dnes [5.11.] zvýšila dvoutýdenní repo sazbu [2T repo sazbu] o 0,25 procentního bodu na čtyři procenta. Současně zvýšila i diskontní sazbu na tři procenta a lombardní na pět procent.
Rozhodnutí bankovní rady nebylo jednoznačné. Zvýšení sazeb prošlo nejtěsnější možnou většinou čtyř hlasů. Tři radní hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.
„Rozhodnutí bylo očekávané jak námi, tak i trhem. Překvapením je ale poměr hlasování, který byl 4:3 se třemi členy bankovní rady hlasujícími pro stabilitu sazeb,“ uvedl ekonom České spořitelny Jiří Polanský.
Guvernér centrální banky Aleš Michl na tiskové konferenci po jednání rady uvedl, že aktuální zvýšení sazeb není začátkem nového cyklu utahování měnové politiky.
„Naznačil, že následovat by mohlo období vyhodnocování působení dosavadního zpřísnění,“ doplnil ekonom Komerční banky Jaromír Gec.
Podle něj není bez zajímavosti, že úrokové sazby dnes zvýšila i Bank of England. Stejně jako v tuzemsku došlo k nárůstu základní sazby na čtyři procenta. Podle Jaromíra Gece celkové vyznění ovšem bylo výrazně více jestřábí než v případě ČNB.
„Poměr hlasů pro zvýšení sazeb byl jednoznačný – 8:1. Stejně tak komunikace, podle které je tamní centrální banka odhodlána sazby dále zvýšit vzhledem k inflaci. A ta by ve druhém čtvrtletí příštího roku měla vrcholit na úrovni necelých pěti procent,“ uvedl.
Nová prognóza ČNB
ČNB dnes rovněž zveřejnila novou prognózu, která se výrazněji neliší od stávající predikce. Pro příští rok čeká ČNB průměrnou inflaci ve výši 3,2 procenta. Růst hrubého domácího produktu odhaduje na 2,5 procenta. Ekonom České spořitelny Jiří Polanský má za to, že aktuální prognóza neznačí další automatické zvýšení sazeb.
„Naopak bankovní rada může nyní spíše vyčkávat a sledovat situaci, a další kroky pak budou ovlivněny až nově příchozími daty a vývojem v české i globální ekonomice,“ říká.
Inflace v eurozóně v říjnu stoupla na 4 %. Je nejvýše za tři roky
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petr Dufka aktuální zvýšení sazeb nepřekvapuje. ČNB tak reaguje na přetrvávající inflační tlaky v české ekonomice i na proinflační rizika spojená s rokem 2027. S odvoláním na očekávání trhů ale také dodává, že ty v horizontu jednoho roku stále započítávají ještě tři další zvýšení sazeb.
„O tom, jak bude ČNB postupovat dál, ovšem rozhodne především lednová inflace, která obvykle nastavuje pomyslnou inflační laťku pro celý následující rok. Propíšou se do ní už nové ceníky energií a zřejmě i vyšší ceny potravin, jejichž zlevňování se chýlí ke konci,“ doplňuje Petr Dufek.
Spekulace se potvrdily. Lagardeová předčasně skončí v čele ECB
I on tvrdí, že nic nenasvědčuje tomu, že by centrální banka stála na prahu nového cyklu výraznějšího zpřísňování měnové politiky. A ČNB „chválí“ za to, že „je díky své dřívější aktivitě ve fázi dolaďování měnové politiky, nikoliv dramatických zásahů“.
Roli sehrává i kurz koruny
Hlavní ekonom společnosti Investika dnešní zvýšení sazeb vysvětlil kombinací domácích i zahraničních vlivů.
„Z tuzemska zůstává inflačně problematický hlavně sektoru služeb a nemovitostí. Ze zahraničí pak přichází silný energetický cenový šok, který v kombinaci s ne zcela ukotvenými inflačními očekáváními může spustit sebe-posilující inflační spirálu,“ uvedl.
Inflace v září skočila na 2,5 %. Problém je i oslabující koruna
Podle něj nelze opomenout ani kroky dalších centrálních bank, zejména pak americké centrální banky a Evropské centrální banky. A to kvůli zmenšujícímu se úrokovému diferenciálu, dalšímu možnému oslabení koruny a s tím spojeným rizikem dovozní inflace.
–RED–
