Nominální dluh vládních institucí letos ve 2. čtvrtletí meziročně stoupl o 306,2 miliardy korun na 3 627 miliard korun. Míra zadlužení vládních institucí se zvýšila meziročně z 42,4 % na 43,8 % hrubého domácího produktu [HDP].
Data o hospodaření sektoru vládních institucí za letošní 2. čtvrtletí uvedl Český statistický úřad [ČSÚ]. Podle nich vliv nominální změny dluhu činil plus 3,7 procenta, přičemž rostoucí nominální HDP přispěl k poklesu zadlužení o minus 2,3 procenta.
Mezičtvrtletně dluh stoupl o 91,9 miliardy korun, nominální změna dluhu činila +1,1 procenta. Naopak růst nominálního HDP přispěl k poklesu zadlužení o minus 0,6 procenta. A to ve výsledku mezičtvrtletně vedlo ke zvýšení míry zadlužení o půl procenta.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí
| 1.Q 2024 | 2.Q 2024 | 3.Q 2024 | 4.Q 2024 | 1.Q 2025 | 2.Q 2025 | |
| mld. Kč | -59,0 | 3,7 | -31,6 | -76,6 | -71,3 | 8,3 |
| % HDP | -3,2 | 0,2 | -1,5 | -3,6 | -3,6 | 0,4 |
[Zdroj: ČSÚ]
ČSÚ konstatoval, že z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán především u emitovaných cenných papírů [+237,9 mld. Kč].
Statistici vysvětlují i přebytek hospodaření sektoru vládních institucí ve druhém čtvrtletí, který odpovídá úrovni 0,4 procenta HDP, ve finančním vyjádření 8,3 miliardy korun. Podle nich si vypůjčily vládní instituce o 100,2 miliardy korun více, než byl jejich výsledek hospodaření. Což se projevilo nárůstem hodnoty držených aktiv, zejména vkladů.
„Ve druhém čtvrtletí roku 2025 byla mezičtvrtletní změna dluhu [nárůst 91,9 mld. Kč] významně odlišná od výsledku hospodaření [přebytek 8,3 mld. Kč],“ uvádí ČSÚ.
Co na dluh veřejných institucí říkají analytici
„Tempo růstu českého veřejného zadlužení opět nabírá na obrátkách. Po dvou letech se vrací nad 300 miliard korun ročně. V poměru k HDP letos dluh narůstá nejvýše od krizového roku 2013,“ komentuje aktuální data hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
HDP: Spotřeba domácností roste, ale už ne investice firem do strojů a ICT
Zdůrazňuje, že meziroční nárůst českého veřejného zadlužení opět překonává hranici 300 miliard korun. Přičemž jen letos ve druhém čtvrtletí narostl český veřejný dluh meziročně o 306,2 miliardy korun. To je nejvíce od druhého čtvrtletí roku 2023.
„Jedním z důvodů zhoršení výsledku hospodaření českých veřejných financí je, že kraje a obce už nevytvářejí tak vysoké přebytky jako ještě loni. Letos ke konci druhého čtvrtletí meziročně hospodařily sice s přebytkem, ale už jen 48,5 miliardy korun,“ uvádí Kovanda.
V pololetí roku 2024 činil meziročně výsledek hospodaření krajů a obcí kladných 74,6 miliardy korun, v polovině roku 2023 to bylo kladných 66 miliard korun.
Vezměme peníze obcím a krajům a dejme je státu, navrhuje NRR
Podle Kovandy dochází nejen ke zrychlení absolutní výše veřejného zadlužení, ale i v poměru k HDP. Ve druhém letošním čtvrtletí činil dluh v poměru k HDP hned 43,8 procenta. To je nejvyšší úroveň od krizového roku 2013, jeho čtvrtého čtvrtletí.
„Roku 2013 se ovšem Česko na rozdíl od letoška potýkalo s recesí,“ doplňuje Kovanda.
Avšak letos podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl český HDP ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně o 2,6 procenta.
Míra zadlužení podrobněji
Míra zadlužení sektoru vládních institucí ve 2. čtvrtletí, jak už bylo uvedeno, dosáhla 43,8 procenta HDP. Za celý loňský rok byla 43,3 procenta.
Přebytek hospodaření vládních institucí ve 2. čtvrtletí roku 2025 dosáhl 8,3 miliardy korun. To v meziročním srovnání znamená zlepšení o 4,6 miliardy korun. Ústřední vládní instituce hospodařily se schodkem 32 miliard korun. Meziročně se zlepšil o 12,8 miliardy korun.
Dluh sektoru vládních institucí
[Zdroj: ČSÚ]
Hospodaření místních vládních institucí skončilo v přebytku ve výši 41 miliard korun. To v meziročním srovnání znamená zhoršení o 10,7 miliardy korun. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení [zdravotních pojišťoven] skončilo v deficitu 0,8 miliardy korun.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 6 procent a dosáhly 42,5 procenta HDP. Na meziročním růstu příjmů se podílely zejména přijaté daně z příjmů a přijaté sociální příspěvky.
Vláda schválila rozpočet 2026. Úroky z dluhu jsou 110 miliard korun
Celkové výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 5,5 procenta a dosáhly 42,1 procenta HDP. Růst byl zaznamenán především u vyplacených náhrad zaměstnancům, tvorby hrubého kapitálu a sociálních dávek.
–DNA–
