Propast mezi růstem zisků firem a růstem mezd je ve Spojených státech na rekordu, píše deník The Wall Street Journal [WSJ]. Mzdy se v prvním čtvrtletí zvýšily o 0,8 procenta, zatímco zisky firem o 2,7 procenta.
To podle listu napovídá, proč lidé nahlížejí na stav ekonomiky se skepsí i přesto, že hrubý domácí produkt [HDP] i akciové trhy rostou.
Deník dále uvedl, že podíl mezd na hrubém domácím příjmu, který je koncepčně podobný HDP, tak činil 51 procent. Což je nejnižší hodnota od začátku zaznamenávání těchto údajů v roce 1947. Podíl zisků naopak vzrostl na 12,1 procenta a byl nejvýše od roku 1950.
Veškerý zisk, který vygenerujeme, reinvestujeme, říká Marek Dospiva
Jde o nejnovější milník v trendu, který se začal výrazně projevovat v prvním desetiletí tohoto století. Po pandemii ještě nabral na síle. Po očištění o inflaci vzrostly hodinové mzdy od konce roku 2019 o tři procenta, zatímco podnikové zisky se zvýšily o 50 procent.
—
Nejde ani tak o to, že by práce ztrácela na hodnotě, ale spíše o to, že kapitál zažívá obrovský rozmach. A neexistují žádné známky toho, že by měl nastat zvrat trendu.
Například prudký růst cen energií z poslední doby způsobil, že disponibilní příjem po zdanění, upravený o inflaci, byl v dubnu nižší než v prosinci. Mezitím se podle analytické společnosti FactSet očekává, že zisky energetických společností v indexu S&P 500 se v tomto čtvrtletí meziročně zdvojnásobí.
Dva akademičtí ekonomové tvrdí, že podnikatelé také začali část svých příjmů vykazovat jako zisk místo mzdy, aby si snížili daně. A to zejména poté, co byl v roce 2017 přijat republikánský daňový zákon.
Analýza: Na volný trh zapomeňte. Stát se vrací do středu ekonomiky
Podíl práce na výkonu ekonomiky podle WSJ klesá z několika důvodů. Je za ním úpadek odborů a přesun pracovních míst do zahraničí, zejména do Číny. To podkopává vyjednávací sílu zaměstnanců. Potřebu pracovní síly v odvětvích, jako je výroba, také snižuje automatizace.
–ČTK–
