Když americké a izraelské síly letos v únoru zaútočily na Írán, většina měla za samozřejmé, že zdražení ropy je dočasné. Ale byl to omyl. Ropa ale jednou zlevní. Co to vyvolá, řeší v komentáři Phillip Delves Broughton v The New York Times.
Válka s Íránem trvá skoro osm měsíců. Barel [159 litrů] ropy Brent se obchoduje nyní za 105 dolarů [cca 2 285 Kč]. Tankery s většími či menšími přestávkami přitom stále trčí nebo hoří v Hormuzském průlivu. A tak se zdá, že řidiči [v USA, pozn. red.] už se smířili s tím, že za galon [3,79 litru] benzinu zaplatí i pět dolarů [cca 109 Kč].
[Pozn. red.: To znamená, že americké motoristy vychází litr benzinu v přepočtu zhruba na 28,80 koruny].
Muselo to ale být? Zvlášť když je docela možné, že už nyní v přímém přenosu sledujeme velký krach ropného průmyslu. Což se klidně může stát, až se situace uklidní a ceny ropy opět klesnou. Nic z toho podle mého názoru neprospěje prezidentu Trumpovi. A to možná už teď před blížícími se listopadovými volbami. Nad nyní tučnými zisky olejářů se vznáší nejeden otazník. A řeknu vám, proč si to myslím.
Vraťme se do roku 1986
Ropné krize přicházejí po kapkách, aby se nakonec zvrhly v jeden velký krach. Ještě letos v březnu představitelé ropného průmyslu v texaském Houstonu slavili, jak jim Trumpova administrativa zjednodušila život. Schvalování nových průzkumných vrtů, které trvalo roky, najednou vzalo sotva pár dnů. Průzkum i těžba zažívaly boom a nárůst cen v důsledku války s Íránem všem zúčastněnými jen zvyšoval zisky. Obchodníci jásali.
Avšak žádný strom neroste do nebe. Starší ročníky jistě vědí, o čem mluvím. Na začátku roku 1986 klesla cena ropy z přibližně 30 dolarů [653 Kč] za barel na 10 dolarů [cca 218 Kč]. Stalo se tak poté, kdy Saúdská Arábie zaplavila trh levnou ropou, aby potrestala členy uskupení OPEC za porušování těžebních limitů. Kombinace propadu cen v USA a pokles světových cen ropy přivedla Houston do vlastní Velké hospodářské krize.
Zastavárny plné kožichů a Rolexek tehdy nejen v Texasu odmítaly zákazníky. Mrakodrapy se vylidnily. Bývalý texaský guvernér John Connally vyhlásil bankrot a prodal svůj majetek v aukci. Psychologický dopad byl hluboký a trvalý.
Americký Texas podepsal s Českem deklaraci o ekonomické spolupráci
K něčemu podobnému může dojít, až skončí íránská válka a lodní doprava a produkce ropy se uvolní. Až se cena ropy Brent vrátí na lednovou úroveň kolem 60 dolarů [cca 1 307 Kč] až 70 dolarů [cca 1 523 Kč] za barel. Jenže propad cen může být ještě drsnější. Nebude to hned, ale může to přijít.
—
Anebo jiné příklady: Během recese, která následovala po finanční krizi v roce 2008, cena ropy klesla z přibližně 140 dolarů [3 046 Kč] za barel na 40 dolarů [cca 870 Kč]. Za pandemie covidu cena ropy klesla ze 60 [1 307 Kč] na 20 dolarů [435 Kč]. Podobný propad by mohl cenu dnes snížit na 30 dolarů [cca 653 Kč] i méně. Na této ceně by mohli Saúdové ještě vydělat, ale američtí producenti ropy už nikoliv.
Nejsou tu jen olejáři, jsou tu i spotřebitelé
Americký ministr obchodu Howard Lutnick nedávno uvedl, že Trumpova administrativa chce, aby cena ropy klesla. Trumpovi se proinflační tlaky v podobě drahých paliv nehodí do obrazu úspěšného prezidenta, který vládne zemi, kde „inflace není“. Plán vlády je otevřít kohoutky globální ropy, počínaje Venezuelou, s cílem dosáhnout ceny benzinu 2 dolary [cca 44 Kč] za galon, tedy asi 30 [cca 653 Kč] až 40 dolarů [870 Kč] za barel.
Jaký dopad ale bude mít takové opatření? Odpověď zní, že zruinuje americké producenty ropy. Na rozhraní mezi ziskem a ztrátou je pro ně cena 60 dolarů [1307 Kč] za barel, z břidlicových ložisek ještě vyšší. Ministrův plán znamená ekonomický Armagedon pro producenty ropy i jejich zaměstnance.
Nejbohatší Afričan Dangote chce vytěžit z konfliktu s Íránem
Přitom jen plány na obnovu dodávek ropy celá věc nekončí. Kvůli zablokovanému Perskému zálivu země v ostatních částech světa investují do zvýšení produkce. Děje se tak v Guyaně, kde investuje společnost Exxon Mobil. Děje se tak v Argentině, kde tamější prezident tlačí na zvýšení těžby v Patagonii. Modernizují se ropná pole i ve zmíněné Venezuele. V Nigerii jdou akcie tamější rafinérie na burzu, aby se zvýšila její kapacita.
Prezident Trump tlačí na zlevnění ropy. Volá i po konci Zelenského
A aby toho nebylo málo, prezident Trump se nyní spolčil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a do dubna příštího roku zrušil sankce na obchod s ruskou ropou. Pokud válka na Ukrajině někdy skončí, pak trhy rázem zaplaví ruská ropa. A je otázka, kdo všechnu tuto ropu koupí.
Jsou tu i obnovitelné zdroje energie
Pokračujme: Šampioni obnovitelné energie se blíží k bodu, kdy dojde ke zlevnění alternativní energie. Její zdroje se stanou spolehlivější a dostupnější. Větrné a solární elektrárny letos například dodaly více než polovinu spotřebované energie v Kalifornii. V zemích západní Evropy se k této magické hranici už přiblížily. Tím samozřejmě nepřehlížím problémy s ukládáním energie z obnovitelných zdrojů a spolehlivostí její distribuce.
To ale není teď tak důležité. Důležité je, že nestabilita cen ropy by mohla být posledním hřebíčkem do rakve trpělivosti investorů do ropného průmyslu. A třeba i rostoucí spotřeba elektřiny kvůli poptávce velkých technologických firem a AI přeje malým modulárním jaderným reaktorům a dalším novým zdrojům.
V USA regulují datová centra. Podle Trumpa jsou ropou příštích let
Nabízejí se i další souvislosti. Asijské země, které spoléhají na ropu z Perského zálivu, problémy pociťují hůře než západní země, které disponují domácí produkcí a mají diverzifikovanější systém dodávky energií. Avšak v 70. letech se vyrovnalo Japonsko s růstem cen ropy výstavbou jaderných elektráren a investováním do průmyslu, který má nižší energetickou spotřebu. Země, které současným zvýšením cen trpí nejvíce, se nejspíše vydají stejnou cestou.
Riziko je i slabší poptávka po ropě
Opomíjet nelze ani riziko hospodářské recese. Což poptávku dále sníží. V ideální situaci se celosvětově vyprodukuje a spotřebuje zhruba 105 milionů barelů pohonných hmot, včetně ropy. Avšak letos je nejen nižší nabídka, ale i poptávka. Mezinárodní agentura pro energii [IEA] přitom loni odhadovala, že globální poptávka po ropě klesne o 2,5 milionu barelů denně, zatímco nabídka klesne o 5,7 milionu barelů denně. A už letos v létě bylo třeba sáhnout do rezerv, aby se tento rozdíl vyrovnal. Americké strategické zásoby jsou nyní na dně. To se ale jistě brzy změní.
A až začnou ceny ropy padat, budou se producenti předhánět. Zvýší produkci, což jim dočasně zvýší zisk, alespoň do té doby, než se v důsledku silné nabídky ropa zase zlevní. Producenti s vyššími náklady utrpí velké ztráty.
Nafta a benzin tu s námi budou ještě dlouho, říká Václav Loula
Jsou tu ale i geopolitické dopady. Kolaps cen ropy v roce 1986 zruinoval Sovětský svaz. Podobný kolaps by mohl zruinovat i Putinovo Rusko. A i přes výhodu nízkých produkčních nákladů třeba Saúdská Arábie už nemůže snášet nízkou cenu ropy, jak se jí to dařilo v minulosti. Počet jejích obyvatel se od roku 1986 ztrojnásobil a plány jejího rozvoje už postrádají kapitál. To by mohlo destabilizovat politickou situaci na Středním východě.
Zdá se, že všechno naznačuje možnost dalšího kolapsu cen ropy. Otázkou je jen to, kdy k němu dojde. Řidiči se z toho mohou radovat. Ale právě stejně tak jako růst ceny ropy, tak i její pokles může mít pro hospodářství zemí nepříznivé důsledky.
Phillip Delves Broughton
—
Philip Delves Broughton je britský novinář, spisovatel a publicista, který se proslavil především svými knihami o byznysu, managementu a ekonomické historii. Má velmi specifickou kariérní dráhu, jelikož úspěšně propojil svět špičkové žurnalistiky s akademickým světem obchodu. Jeho text pro FinTag přeložil Michal Achremenko.
