Cíl České republiky navýšit do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů energie [OZE] by mohl být minimálně o tři procenta ambicióznější, než stanoví Národní klimaticko-energetický plán [NKEP] z roku 2018. Ten přitom předpokládá podíl OZE na energetickém mixu České republiky v roce 2030 ve výši 20,8 %.

Alespoň to vyplývá ze studie Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 společnosti Delloite ČR. Ta navrhuje zvýšit podíl OZE do roku 2030 o tři procenta, tedy na 23,8 %. Ze závěrů studie přitom vyplývá, že navýšení podílu obnovitelných zdrojů na energetickém mixu by nutně nemuselo znamenat dodatečné zatížení veřejných zdrojů ČR. Stejně jako to, že navýšení podílu po ČR požaduje Evropská komise [EK]. Navýšení by i výrazně prospělo modernizaci energetického sektoru i podpořilo českou ekonomiku. Základními přispěvateli navýšení by podle studie přitom měla být solární a větrná energetika.

S navýšením podílu OZE do roku 2030 počítá i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Což po jednání takzvané uhelné komise pro Fintag.cz potvrdil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten uvedl, že v roce 2030 by měl činit podíl OZE na energetickém mixu 24 % i více.

Elektřina a teplo a elektřina

Studie Delloite ČR přesto porovnává NKEP Ministerstva průmyslu a obchodu se dvěma možnými scénáři navýšení podílu na 23,8 %. Což je už samo o sobě zajímavé. Takzvaný realistický scénář modeluje navýšení obnovitelných zdrojů energie zejména v elektroenergetice. Druhý kogenerační scénář počítá s navýšením obnovitelných zdrojů energie v elektroenergetice a ve výrobě tepla. Výsledek?

„Při očekávaných vysokých cenách elektřiny na velkoobchodních trzích v příštích deseti letech lze v porovnání se současným plánem předpokládat jak u realistického, tak u kogeneračního scénáře neutrální až pozitivní dopad na veřejné rozpočty,“ říká prezident Delloite ČR Josef Kotrba.

Dle jeho slov lze tak nutnou modernizaci a ekologizaci české elektroenergetiky provést za poměrně rozumné finanční prostředky. Ze studie vyplývá, že podle vývoje ceny elektřiny a ropy bude celková podpora ze strany státu činit v případě realizace NKEP 92 až 108 miliard korun při splnění plánu NKEP, respektive dosažení 20,8% podílu OZE na energetickém mixu ČR v roce 2030. V případě navýšení podílu OZE na 23,8 % by měla podle studie celková podpora u realistického scénáře být v rozmezí 100 až 144 miliard korun, v kombinovaném scénáři pak v rozmezí 90 až 131 miliard korun.

Výše veřejné podpory pro dosažení cílů obnovitelných zdrojů v roce 2030 [v mld. Kč]

Ve zvolených scénářích se počítá s celkovými kumulovanými provozními výdaji v období 2020–2030 od 51 do 61 miliard korun.

Dopady nejen do HDP

Josef Kotrba dále zdůrazňuje, že větší podíl obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla přinese nejen čistší životní prostředí, ale i významnou podporu české ekonomiky.

Shrnutí celkových přínosů nových investic za období 2020-2030 dle scénářů:

Přínos pro:
Realistický Kogenerační NKEP
– objem výroby [mld. Kč] 515,2 478,2 382,0
– přidanou hodnotu [mld. Kč] 198,7 185,0 147,9
– přidanou hodnotu [% HDP] 4,1 % 3,9 % 3,1 %
– veřejné rozpočty [mld. Kč] 84,6 78,7 62,9

 

Zatímco NKEP počítá ve svých plánech se vznikem 26 tisíců pracovních míst, realistický scénář [produkce elektřiny z OZE] by přinesl až 33 tisíc pracovních míst. Scénář, který v sobě zahrnuje využití OZE pro produkci elektřiny a tepla, 32 tisíc pracovních míst.

Podle hlavního ekonoma Deloitte ČR a spoluautora studie Davida Marka ovšem nejde pouze o zaměstnanost. Jde i o růst hrubého domácího produktu [HDP], který by se mohl celkově zvýšit až o sedm procent.

Shrnutí celk. přínosů provozu nových kapacit za období 2020–2030 dle scénářů:

Přínos pro: Realistický Kogenerační NKEP
objem výroby [mld. Kč] 329,1 314,2 265,9
přidanou hodnotu [mld. Kč] 141,1 134,8 102,0
přidanou hodnotu [% HDP] 2,9 % 2,8 % 2,1 %
veřejné rozpočty [mld. Kč] 60,0 57,3 43,4

Plány podle NKEP

Podle autorů studie problém spočívá v tom, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je v původním návrhu NKEP modelována spíše konzervativně. Upozorňují přitom i na to, že v elektroenergetice je nárůst obnovitelných zdrojů nejmenší. A to ve výši necelých 10 % oproti roku 2016. V sektoru teplárenství a dopravy je přitom růst výrazně vyšší, a to 40 %, respektive 115 % oproti roku 2016. V sektoru dopravy lze přitom podle autorů studie konstatovat, že se ČR do značné míry drží mantinelů stanovených Směrnicí REDII. Jinak řečeno hlavně maximalizuje podíl biopaliv první generace.

I v tomto případě autoři studie využili realistický a kogenerační scénář. Vycházeli přitom ze současného stavu, kdy Česko získává cca 2,2 GW ze solárních a 0,32 GW z větrných elektráren. Realistický scénář modelovali na cílový stav 9 GW výkonu solárních a 1,4 GW větrných elektráren v roce 2030.

  Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v realistickém scénáři [v MW]

Kogenerační scénář modelovali autoři na cílový 6,85 GW z fotovoltaiky a 1,4 GW z větru v roce 2030.

  Instalovaný výkon obnovitelných zdrojů v kogeneračním scénáři [v MW]

Soustředili se přitom i na náklady obou scénářů. Podle nich dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vede k setrvalému zlevňování těchto technologií. Do roku 2030 lze pak očekávat další pokles o cca 30 %.

Autoři studie se přitom odvolávají i na zkušenosti z Německa, z nichž vyplývá, že při využití aukcí elektřiny mohou být za určitých podmínek solární elektrárny do budoucna cenově konkurenceschopné ostatním producentům energie.

„Fotovoltaiku tak bude možné při [budoucích, pozn. red.] vyšších cenách elektřiny považovat za tržně konkurenční, a tím i za nejvhodnější zdroj pro případné zvýšení podílu obnovitelných zdrojů,“ upřesňuje spoluautor studie a manažer v oblasti energetiky Deloitte ČR Miroslav Lopour.

Péče o půdu především

Studie dále zmiňuje, že umisťování fotovoltaik nemusí být nutně v rozporu s využíváním zemědělské půdy, jak se doposud v ČR v mnohých případech dělo.

„Uvedené hodnoty pro rozvoj fotovoltaiky jsou v obou scénářích zhruba desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. Lze navíc vhodně využít brownfieldů a výsypek nebo půdy s nízkou bonitou,“ komentuje závěry studie programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Dodává přitom, že studie ukázala, že jsou to právě solární elektrárny, kdo nabízí nejdostupnější řešení pro naplnění závazku ČR zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here