Objem produkce českých zemědělců loni meziročně vzrostl o více než devět miliard korun. A to z 142,3 miliardy na 151,4 miliardy korun. I přesto ale české zemědělství zůstává nesoběstačné a bez dotačních podpor i neživotaschopné. Zemědělci navíc poukazují na enormní růst nákladů na práci, ale i dalších položek.  

Na lepším loňském výsledku se příznivě promítla dobrá sklizeň ozimých obilovin, kukuřice, brambor, chmele, máku, zelí, mrkve, meruněk a třešní. Pozitivní pro zemědělce byly i prodejní ceny například obilovin, chmele a zeleniny. Na druhé straně zemědělcům enormně stoupají náklady na mzdy, ale i další položky, jako jsou ceny energií, krmiva či osiva.

„Výsledek vypadá sice dobře, ale nebýt dotací kolem 37 miliard korun z Evropské unie a dalších 3,8 miliardy korun z národních dotací, zemědělci by na tom byli opravdu špatně. Dotace dělají 20 až 25 procent v celkové produkci zemědělství,“ říká prezident Agrární komory České republiky [AG ČR] Zdeněk Jandejsek.

Odhad dotací a hospodářských výsledků 2019

Dodal, že naše zemědělství si stojí z hlediska chovatelských a pěstitelských výsledků někde uprostřed EU. Pozitivní na tom podle něj je, že nedochází k poklesu. Dodal, že bilance k zahraničnímu obchodu byla v loňském roce 30 miliardy korun a letos bude ještě vyšší.

„My musíme být více soběstační! Situace se v posledních letech pomalu zlepšuje. Jdeme správným směrem. Vždyť do České republiky přijede ročně 100 tisíc kamionů jenom s potravinami,“ řekl Zdeněk Jandejsek.

Výše národní podpory neporoste

Ministr zemědělství Miroslav Toman současně upozornil, že zemědělci nejsou i přes meziroční nárůst produkce v jednoduché pozici. A úspěch podle jeho slov je, že se i přes úspory ve státním rozpočtu podařilo zachovat stejnou výši národních podpor jako v roce předešlém. A s maximální pomocí ze strany ministerstva mají počítat i v letošním roce.

„Pro zemědělce je nutné zajistit odbyt a obchodníci jim přitom musí nabídnout férové obchodní podmínky. Z výsledků kontrol vyplývá, že nejméně záchytů mají právě české výrobky, především pak se značkou Klasa,“ uvedl Miroslav Toman.

Problémy zemědělcům činí i zvyšující se náklady, které loni meziročně vzrostly o šest miliard korun. To znamená z 169,3 miliardy korun předloni na 175,5 miliardy korun loni.

I zemědělcům vzrostly náklady

Nejvíce loni rostly tradičně mzdové náklady [ostatně jako v celém českém hospodářství] a ceny za pronájem budov a pozemků.

„Mzdové náklady se loni zvýšily v porovnání s rokem 2018 o 1,7 miliardy korun. Během posledních tří let vzrostly mzdy v zemědělství až o 30 procent, každý rok o deset procent,“ říká Zdeněk Jandejsek s tím, že i letos se ceny potravin zvýší zhruba o čtyři procenta.

Odhad vývoje nákladů 2019

I přes nárůst mezd, je to právě zemědělství, které patří k oborům, kde se nejvíce nedostává pracovní síly. Situaci nepřidává ani stále komplikovaná legislativa u zaměstnávání pracovníků z mimounijních zemí na delší dobu.

Na nárůstu vstupů zemědělců se podílejí i zvyšující se ceny osiva, krmiva, hnojiva i cen energií. U nich zemědělci letos očekávají ještě dramatičtější nárůst cen.

Jak to bylo loni

Nejvíce v meziročním srovnání vzrostla produkce obilovin a to o 5,2 miliardy korun [30,6 mld. Kč v roce 2018 a 35,8 mld. Kč za rok 2019]. Negativní hodnotu vykázala pouze jedna položka a tou jsou olejniny, konkrétně řepka, cukrovka, slunečnice. Ty vykázaly v porovnání s rokem 2018 pokles v produkci ve výši 2,5 miliardy korun.

Mírněji ale přesto rostla i produkce kravského mléka a mléčných výrobků o 1,3 miliardy korun, kdy ceny mléka byly nejvyšší počátkem loňského roku. Úspěšná byla i sklizeň krmných plodin, a dokonce chov prasat. Chov drůbeže v meziročním srovnání spíše stagnoval.

Odhad hodnoty produkce 2019

Produkce prasat vykázala za loňský rok skokový nárůst o celou 1 mld. korun. Tento pozitivní trend však nemusí nutně znamenat znovuvzkříšení české tradice v produkci kvalitního vepřového masa.

„K nárůstu objemu produkce došlo vlivem afrického moru v Číně, kvůli němuž se zvýšila poptávka i u nás. Faktor, který je v tuto chvíli pozitivní se může ale rychle změnit, protože je zde vysoké riziko, že se prasečí mor dostane i do České republiky,“ vysvětluje ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informatiky [ÚZEI] Štěpán Kala.

Veronika Táchová

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here