Aliance pro energetickou soběstačnost [AliES] porovnala návrhy Národních akčních plánů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska [V4], ale i Německa, Nizozemska a Litvy z hlediska využití obnovitelných zdrojů [OZE]. Z porovnání vyplývá, že ČR do budoucna plánuje s absolutně nejnižším využitím OZE pro výrobu zelené elektřiny.

Plán počítá se zvýšením podílu zelené elektřiny na 16,9 procenta do roku 2030. Nyní tento podíl činí bezmála 13 procent.

Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci zelené, obnovitelné, elektřiny v zemích Visegrádské čtyřky, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice,“ říká výkonný ředitel AliES Martin Sedlák.

Plány na zvýšení podílu OZE a elektřiny z OZE v jednotlivých zemích

Stát

2020 cíl OZE

2030 závazek OZE

2030 elektřina z OZE

Česko

13 %

22 %

16,9 %

Slovensko

14 %

18 %

25 %

Maďarsko

13 %

20 %

19,1 %

Polsko

15 %

21 %

29,5 %

Německo

18 %

30 %

65 %

Nizozemsko

14 %

27-35 %

66 %

Litva

23 %

45 %

45 %

Zdroj: AliES

Česko se staví k fotovoltaice zády

Aliance, která dlouhodobě lobbuje zejména za větší využití fotovoltaických modulů, upozorňuje na to, že jejich ceny klesly od roku 2010 o více než 80 procent. Podle ní pro Česko může být ekonomický potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů a zejména fotovoltaiky mnohem vyšší.

„Studie Deloitte zpracovaná pro Svaz moderní energetiky počítá s růstem až 9 000 MW solárních parků z navrhovaných 1 900 MW,“ říká Martin Sedlák.

Dodává, že v Česku ale během posledních pěti let přibyl pouze jediný velký větrný park, téměř žádná bioplynová stanice a solární panely rostly jen na rodinných domech.

„Loni tak dokonce podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů klesl pod 13 procent. Přitom dekarbonizace ekonomiky s sebou přináší prostor pro inovace, které mohou pomoci českým firmám vstoupit na nové trhy,“ upozorňuje

Argumentuje tím, že v zemích Evropské unie naopak loni meziročně narostl výkon fotovoltaik v EU o 14 procent. A to ve chvíli, kdy celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren ke konci roku 2019 dosáhl 132 GW. Což je více než jedna šestina celosvětového množství solárních panelů. Podle něj lze přitom očekávat, že tento trend bude pokračovat spolu s ambicí dosáhnout nulových emisí uhlíku do roku 2050.

Podpora zelené elektřiny v Polsku

Jako příklad dobré praxe AliES uvádí Polsko. To v oblasti elektroenergetiky sází na výstavbu větrných elektráren, ale také fotovoltaických elektráren. Díky nové výstavbě již loni v září Polsko překročilo symbolickou hranici instalovaného výkonu 1 GWp. Do konce roku by tato hodnota mohla narůst o dalších 20 až 30 procent.

„V Polsku jsou hlavními řešeními zejména energetické klastry a aukční systém podpory. Dále pak dočasná řešení týkající se systému zelených certifikátů, net metering pro malé výrobce a mnoho pravidel a podmínek pro výkon činnosti v oblasti výroby elektřiny, zemědělského bioplynu, tepla a biokapalin,“ vysvětluje Martin Sedlák.

Podle něj růst fotovoltaik byl zajištěn mimo jiné snížením daně pro malé elektrárny z 23 procent na osm procent a státním dotačním programem těchto projektů.

Jak je to v Maďarsku, Slovensku i Česku

Ze zemí V4 plánuje Maďarsko do roku 2030 instalovat obnovitelné zdroje až na cílovou hodnotu 4 600 MW. Více než 4 000 MW pak lze připsat fotovoltaickým elektrárnám.

Naopak Slovensko se opírá o velký podíl jaderné energetiky pří výrobě elektřiny a velký podíl zemního plynu v teplárenství. Obdobně plánuje i Česká republika, jejíž ambicí je spolu s přechodem od uhlí posílit hlavně jadernou energetiku.

I přesto podle AliES nemá smysl kvůli minulým špatným zkušenostem [solární baroni, pozn. red.] v Česku potlačovat fotovoltaiku.

„Stačilo by nám přitom využít zkušenosti sousedních států, které ukazují, že právě pomocí tržní soutěže o podporu lze stavět nové projekty fotovoltaických a větrných elektráren za výhodných podmínek pro spotřebitele,” tvrdí analytik AliES Ivan Touška.

Podle něj je pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů klíčové oživení investičního prostředí. Jako efektivní nástroj se jeví využití úspěšného schématu aukcí, ve kterých soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů o podporu. Obdobně se vyjadřují i zástupci firem. Například Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Další možností je využití investiční podpory v rámci Modernizačního fondu, do kterého budou putovat příjmy za prodej emisních povolenek.

 –RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here