„Česká ekonomika je již tři desetiletí silně navázána na tu Německou. Ta zpomaluje, německý průmysl prochází mělkou recesí a další rizika pro něj plynou z epidemie koronaviru,” píše ve svém aktuálním komentáři poradce člena bankovní rady České národní banky [ČNB] Vojtěcha Bendy Jakub Matějů. Zároveň si klade otázku, jak moc je česká ekonomika závislá na Německu. A nejen na něm.
Podle Jakuba Matějů je dobrým měřítkem pro vliv zahraničí na naši ekonomiku koncept efektivního hrubého domácího produktu [HDP] eurozóny. Tedy míra ekonomické aktivity v zemích eurozóny vážená intenzitou obchodní výměny s Českou republikou.
Graf 1: Vývoz a 4*HDP efektivní eurozóny /
„Ještě před několika lety platilo, že růst českého vývozu odpovídal zhruba čtyřnásobku růstu HDP v takto definované efektivní eurozóně. Jak ukazuje Graf 1, vztah mezi čtyřnásobkem dynamiky efektivního HDP eurozóny a vývozem poměrně dobře platil v letech cca 2004–2011,” upřesňuje Jakub Matějů.
[Pozn. ke grafu: *Odchylky od dlouhodobého HDP trendu s parametrem 100 000]
Podle jeho názoru ale přinejmenším od roku 2012 dochází k rozvolnění tohoto vztahu, kdy se nejprve dynamika vývozu držela nad trajektorií implikující jeho výrazný pokles. Následně od roku 2017 růst vývozu naopak nedosahuje růstových temp konzistentních s používaným vztahem. Z toho podle něj plyne, že zřejmě došlo ke snížení koeficientu závislosti.
Tento pokles závislosti lze jednoduše kvantifikovat pomocí tzv. rolující regrese. Ta začíná empirickým odhadem vztahu mezi efektivním HDP EA a českým vývozem s pozorováními dostupnými do roku 2008. Pro tento první odhad je použit vzorek o délce 40 čtvrtletí [2. čtvrtletí 1998 – 1. čtvrtletí 2008]. Toto okno o fixní délce se postupně pro každý další odhad posouvá o jedno čtvrtletí dopředu až do 3. čtvrtletí 2019.
Graf 2: Odhad koeficientu závislosti klesá
„Jak ukazuje Graf 2, od roku 2008, kdy koeficient závislosti opravdu dosahoval hodnot kolem 4, se při rolujícím odhadu jeho hodnota postupně snižuje až pod 2,” tvrdí ve svém komentáři Jakub Matějů.
[Pozn ke grafu: Odhad koeficientu cyklického vztahu mezi zahraniční poptávkou a vývozem. Modře rolující regrese na vzorku s fixní délkou 40 čtvrtletí – šrafovaně 95% konfidenční interval, červeně odhad na rozšiřujícím se vzorku.]
Tento posun je podle Jakuba Matějů vzhledem k poslednímu odhadu statisticky významný. To ukazuje vývoj intervalů spolehlivosti. Dle jeho názoru je také otázkou, zdali pro tyto účely “zahazovat“ starší pozorování při posouvání vzorku.
„Proto je v Grafu 2 i výsledek pro rozšiřující se vzorek [červená čára], který pro všechny rolující odhady začíná v roce 1998 a naopak se zvyšuje počet pozorování. Podle tohoto odhadu se koeficient postupně posunul do rozmezí hodnot 2–3,” upřesňuje Jakub Matějů.
Dochází i k dalším závěrům: Změna vztahu mezi efektivním HDP eurozóny a domácím vývozem má možné strukturální vysvětlení. Zejména do roku 2012 se totiž znatelně snižoval poměr českých vývozů směřujících do zemí eurozóny [ve stabilní definici EA19].
Graf 3: Podíl vývozu do eurozóny klesá
To samé platí o závislosti na Německu, respektive pro české vývozy do samotného Německa. Eurozóna nadále tvoří odbytiště pro nadpoloviční většinu českého vývozu, ale tato většina se za poslední dvě dekády ztenčila, jak postupně rostla role zbytku světa.
Zároveň roste relativní význam domácí poptávky po české produkci na úkor vývozu. Snižuje se tak závislost růstu českého HDP na vývoji v zahraničí, což platí i pro závislost na Německu.
[Pozn. ke grafu: Teritoriální členění vývozu v nár. pojetí, ČSÚ]
Podle Jakuba Matěje z výše uvedeného plyne, že podíl vývozu na agregátní poptávce poslední dvě dekády trendově klesá. Zranitelnost domácí ekonomiky vzhledem k vývoji v zahraničí se tedy pozvolna mírně snižuje. Více Graf 4, který vychází z národních účtů ČSÚ.
Graf 4: Klesá i význam vnějšího prostředí
„Trendově naopak roste podíl terciárního sektoru [tedy obchodu a služeb] na hrubé přidané hodnotě [HPD]. Terciární sektor je závislý zejména na domácí poptávce, která vlivem silného růstu mezd, situace na současném trhu práce i současném stavu veřejných financí není přímo ohrožena,” uvádí ekonom Jakub Matějů.
Závěrem dodává, že ačkoliv eurozóna, a hlavně Německo jsou nadále hlavními obchodními partnery pro český vývoz, tato závislost [zejména na Německu] pozvolna klesá, stejně jako význam celkové zahraniční poptávky pro českou produkci.
„Nestali jsme se přes noc uzavřenější ekonomikou typu USA nebo třeba Polska, ale vliv zahraničních šoků může být v budoucnu o trochu méně bolestivý, než jsme byli zvyklí,” uzavírá svůj komentář poradce člena bankovní rady Vojtěcha Bendy Jakub Matějů.
–RED–
Jakub Matějů vystudoval ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, doktorát získal na CERGE-EI. Zaměřuje se na makroekonomii a měnovou politiku. Za své publikace získal ocenění v soutěžích Mladý ekonom ČSE i Cenu za nejlepší výzkumnou práci ČNB. V ČNB pracoval v Sekci měnové politiky, pak se věnoval krátkodobým prognózám inflace a HDP. Mezi 2016–2017 působil v Evropské centrální bance [ECB], kde se podílel na vývoji modelů pro prognózu cen nemovitostí v eurozóně. V letech 2018–2019 byl ekonom – stratég finančních trhů v Komerční bance. Od roku 2019 je poradcem člena bankovní rady Vojtěcha Bendy.
