Celkové výdaje vládních institucí dosáhly v roce 2018 2,166 bilionu korun. To odpovídalo 40,7 % hrubého domácího produktu [HDP]. Nejvíce peněz směřovalo do sociální oblasti a zdravotnictví, nejméně do životního prostředí a obrany. I tak ale vzrostl objem financí, které stát vydal prostřednictvím vládních institucí.
Ministerstva a další ústřední orgány státní správy, místní samospráva, zdravotní pojišťovny, ale i příspěvkové organizace jako dětské domovy, muzea či divadla tak oproti předchozímu roku vydaly o 201 miliard korun více.
Stát a jeho výdaje podle jejich účelu
Výdaje vládních institucí lze členit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků směřovalo
do sociální oblasti [640 mld. Kč], zdraví [405 mld.], ekonomických záležitostí [320 mld. Kč]
a vzdělávání [247 mld. Kč]. Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu [42 mld. Kč], ochranu životního prostředí [46 mld. Kč] a obranu [47 mld. Kč].
„Oproti předchozímu roku došlo v roce 2018 k nárůstu výdajů vládních institucí o 10,2 procenta. Tedy o 201 miliard korun. Nejvíce vzrostly výdaje na vzdělávání, konkrétně o 39 miliard, a sociální oblast, kde nárůst činil 37 miliard korun,“ uvádí předseda Českého statistického úřadu [ČSÚ] Marek Rojíček.
Z hlediska jednotlivých druhů výdajů došlo k nejvyššímu nárůstu u investičních výdajů [30,0 %], kapitálových transferů [16,7 %] a náhrad zaměstnancům o 12,8 procenta.
Srovnání s EU
„Ve srovnání s Evropskou unií byl podíl výdajů vládních institucí nižší. V roce 2018 činil 40,7 procenta hrubého domácího produktu, zatímco průměr EU byl 45,8 procenta,“ upozorňuje ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Petr Musil.
Nejvyšší podíl výdajů vládních institucí byl zaznamenán ve Francii [56,0 %], Finsku [53,1 %] a Belgii [52,1 %]. Nejnižší v Irsku [25,4 %], které ale má specifickou strukturu ekonomiky.
V České republice tvořily výdaje na sociální oblast 12,0 procent hrubého domácího produktu, což byl pátý nejnižší podíl mezi zeměmi Unie. Nejvíce za sociální oblast vydaly vlády ve Finsku [24,1 %] a ve Francii [23,9 %]. Evropský průměr byl přitom 18,6 procenta. Naopak podíl výdajů na zdraví byl v České republice nadprůměrný s hodnotou 7,6 procenta HDP, zatímco evropský průměr dosahoval 7,1 procenta.
–RED–
