Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD] přichází s daty o nezaměstnanosti ještě dříve, než je zveřejní Úřad práce ČR [ÚP ČR]. Již v minulosti byla mnohými ekonomy na nevhodnost tohoto počínání upozorňována, ale jak znovu ukázal tento týden, upozornění se v jejím případě míjí účinkem.
Dřívější zveřejňování klíčových ekonomických dat ministerstvy či ministry může znejistit finanční trhy, pro něž jsou tyto údaje zásadní. Odvíjí se od nich totiž ceny investičních aktiv, například státních dluhopisů, nebo kurz koruny. Obraz čekání na okamžik, kdy jsou ekonomická makrodata oznámena, jsou přitom známa i široké veřejnosti z nejednoho klasického filmu o burzách či investicích. Avšak zdá se, že kultura daných pravidel v této věci není známa členům Vlády ČR. Podle ekonomů se totiž praxe, kdy ministři vlády oznamují makroekonomická data ještě dříve, než je oznámí za ně odpovědný úřad objevuje v poslední době čím dál častěji. V této praxi pak vyniká zejména ministryně Jana Maláčová. Ta tento týden dokonce uvedla výsledek květnové nezaměstnanosti před jeho oficiálním zveřejněním hned dvakrát.
Ministryně Jana Maláčová byla a je stále první
Úřad práce statistiky nezaměstnanosti za skončený měsíc pravidelně zveřejňuje vždy šestý pracovní den následujícího měsíce. Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] ale začalo prostřednictvím své ministryně data o nezaměstnanosti uvolňovat dříve. Například část dubnových výsledků oznámila ministryně Jana Maláčová 4. května, zatímco úřad práce dodržel obvyklý termín. Květnové údaje měl zveřejnit v pondělí 8. června, resort ohlášení uspíšil. Úřad práce podrobná data vydal dnes v 10:30, přičemž je ale o půl hodiny dříve již oznámila ministryně. A kdyby jen to. Ta míru nezaměstnanosti prozradila dokonce už o den dříve ve Sněmovně, která jednala o vládní pomoci kvůli epidemii.
„Například v USA patří údaje o nezaměstnanosti mezi nejdůležitější makroekonomické statistiky pro akciové trhy, obchodování s dolarem i trhy s dluhopisy. Právě kvůli významu ekonomických dat a zajištění stejných podmínek pro všechny se používají předem oznámené kalendáře publikace dat a embargo pro tiskové agentury. To proto, aby nenastal dřívější únik informací,” říká hlavní ekonom a ředitel v oddělení Clients & Markets společnosti Deloitte David Marek.
Dodává, že pokud dokáží tato pravidla respektovat státní instituce, jako je například Český statistický úřad [ČSÚ], Česká národní banka [ČNB] či Úřad práce ČR [ÚP ČR] aj., bylo by vhodné, aby je u citlivých dat dodržovali také politici a ministerstva.
S tím souhlasí i analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal: “Pravidla jsou pro všechny. Jsou proto, aby se dodržovala.”
Zároveň upozorňuje, že kalendář zveřejňování makroekonomických dat existuje proto, aby úřady a instituce, účastníci finančních trhů, novináři i veřejnost měli stejné podmínky. A také nemuseli neustále sledovat Facebook, Twitter a televizi, kdy který ministr co zveřejní.
Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že čísla z úřadů má ministerstvo k dispozici mnohem dříve, neměl by tedy být problém kalendář upravit.
Ministryně to řekla správně
Podle tiskového oddělení MPSV ministryně Jana Maláčová koná všechno správě. Šéfka resortu se nikterak neprohřešila, když sdělila poslancům míru nezaměstnanosti o den dříve, než ji zveřejnil ÚP ČR. Dle oddělení informaci sdělila k 29. květnu, což je jen několik málo hodin [4.6. pozn. red.] před jejím oficiálním zveřejněním [5.6. pozn. red.].
„Šlo současně o jediný údaj z několika desítek dalších relevantních údajů k nezaměstnanosti. V tomto případě šlo navíc o hodnotu, která byla v celkovém kontextu pouze nepatrně odlišná oproti hodnotě za předcházející měsíc duben,” uvedlo MPSV.
Podle ekonomů ale takové vysvětlení neobstojí. Například ředitel společnosti Starteepo, která se specializuje na firemní financování a investice František Bostl se domnívá, že vláda nejenže neumí s daty pracovat a vyhodnocovat je, ale i zveřejňováním zvyšuje nejistotu v nervózní situaci. Podle něj se pohled ratingových agentur či velkých západních investorů na ČR může měnit k horšímu.
„Poslední roky se svým počínáním vzdalujeme vyspělým západním ekonomikám a více se přibližujeme rozvíjejícím trhům z východu. To může vést k horšímu přístupu k financování státu, a tím pádem k nárůstu nákladů státního dluhu, který nyní významně vzroste,” uvedl.
Základní vzdělání ministryně práce a sociálních věcí
Dodejme, že ministryně Jana Maláčová se aktuálně nevyznamenává pouze svým dřívějším informováním o míře nezaměstnanosti. Podle mnohých ekonomů korunu věcem dokáže nasadit i svými příspěvky na sociálních sítí. A pravdou je, že například na twitterovém účtu “zabodovala” i svým komentářem k již zmíněné květnové nezaměstnanosti. Tu totiž okomentovala takto: „Nezaměstnanost? V tuhle chvíli se drží na 3,6 %, rychle totiž zafungoval program #Antivirus. Rozhodně ale nejsme ze všeho venku. Největší poptávka teď bude po lidech se základním vzděláním. Dělníci, kuchaři, řidiči… ti všichni teď půjdou na dračku.“
Podle ekonomů by i v tomto případě ministryni práce a sociálních věcí slušela zdrženlivost. Třeba už kvůli tomu, že na současném trhu práce se základním vzděláním dnes obstojí skutečně jen málokterý dělník, kuchař nebo řidič.
–ČTK/RED–
