Českým firmám chybějí zakázky. Mnoho z nich omezuje výdaje a krátí investice. Jiné ale i chtějí využít nynějších problémů ke svému rozvoji. V tom by jim měl podle Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] pomoci stát. Podle něj se pak jako velice rychlá a účinná pomoc jeví zrychlení daňových odpisů.  

Největší brzdou pro návrat k předkrizové úrovni výroby je u 77 procent účastníků průzkumu nedostatek zakázek. Problémy obchodních partnerů označila jako hlavní překážku plné obnovy provozu polovina respondentů. Zjistil to červnový průzkum Svazu průmyslu a dopravy ČR, kterého se zúčastnilo 135 podniků.

„Nyní jsme ve fázi, kdy se efekty krize u nás i v zahraničí přelévají do reálné ekonomiky právě prostřednictvím úbytku zakázek,“ říká prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Propad zakázek o více než 20 procent hlásí 52 procent účastníků průzkumu. Týká se to hlavně firem z automobilového průmyslu, elektrotechnického průmyslu, sklářského průmyslu, chemického průmyslu, slévárenství, strojírenství, ale také výzkumných organizací.

PODCAST: Automotive potřebuje rychlou cashovou pomoc

Od dubna roste podíl firem, které očekávají v příštích dvou měsících meziroční propad v objemu zakázek od 20 do 40 procent. Jestliže v dubnu jich bylo 20 procent, na konci června se jejich podíl dostal na třetinu. Více tento pokles dopadá na velké firmy. Naopak propadem zakázek o více než 40 procent jsou ohroženy především malé podniky.

Zrychlení daňových odpisů podpoří investice

České firmy na současné problémy nerezignují. Podle průzkumu 45 procent z dotazovaných firem pracuje na hledání nových obchodních modelů. Více než třetina podniků chce v reakci na nynější krizi rozšířit své produktové portfolio. To proto, aby nebyla závislá jen na jednom nebo několika málo odběratelských řetězcích. Čtvrtina firem hodlá svou odolnost posílit investicemi do digitální transformace. To vše ale bude vyžadovat investice do vývoje a inovací, které zároveň mnoho firem s ohledem na současnou situaci omezuje. Podle Jaroslava Hanáka zde může a měl by pomoci stát.

„Už jednáme s ministerstvem financí například o zrychlení daňových odpisů. Firmy by rychleji dostaly výdaje na investice do nákladů. Takové opatření by pomohlo firmám z automobilového, chemického či elektrotechnického průmyslu. Důležité pro posílení odolnosti firem vůči krizím je také usnadnit investice do výzkumu a vývoje a spolupráci mezi firmami a akademickou sférou,“ říká.

Nedostatek zakázek donutil značnou část firem přehodnotit investiční plány na letošní a příští rok. Dvě třetiny respondentů uvedly, že investice budou letos nižší, než plánovaly. Pro příští rok hodlá investovat méně než letos 43 procent podniků, které se průzkumu zúčastnily. Dominantně jde o firmy, kterým se propadly zakázky o více než 20 procent.

„Opatrnost ve výhledu zakázek a investic znamená, že ekonomické oživení může být pomalé. Rozhodnou teprve následující měsíce. Bude hodně záležet na tom, jak rychle se situace v Česku, ale také v zahraničí, stabilizuje,“ tvrdí Jaroslav Hanák.

Jaké jsou navrhované změny u daňových odpisů

SP ČR s Ministerstvem financí ČR [MF ČR] aktuálně vyjednává konkrétně zkrácení doby pro odepisování v 1. odpisové skupině z tří na jeden rok. Ve druhé odpisové skupině z pěti na dva roky roky, a to v letech 2020 a 2021. Podle zástupců SP ČR mimořádně zrychlené odpisy nejsou žádnou novinkou, Česká republika jej již aplikovala v letech 2009 a 2010.

„Opatření by se plošně týkalo nákupu majetku v příslušných odpisových skupinách a přispělo k oživení trhu skrze například investičně pozitivní efekt. Ten by zmírnil odkládání nákupu majetku. Střednědobě má rozpočtově neutrální dopad, byť záporná část dopadu na veřejné finance je přesunuta zejména do prvního roku,“ uvádí SP ČR ve svém návrhu.

Zároveň upozorňuje na to, že v případě zvýšení limitu odepisování hmotného majetku od roku 1998 nedošlo k jeho valorizaci. Přitom zvýšení hodnoty limitu by vedlo ke snížení administrativy a představovalo by i dílčí podpůrný efekt v rámci ekonomicky stimulačních opatření. Kromě těchto opatření, která by nyní měla být podle SP ČR přijata „narychlo“, bude třeba, aby se MF ČR v budoucnu věnovalo i dlouhodobým systémovým změnám. Jako je například celková revize stávajícího nastavení odepisování hmotného majetku či možnost snížení počtu odpisových skupin. Svaz s rezortem financí dále diskutuje také například o dočasném zkrácení lhůty pro vytvoření 50 procent, případně 100 procent opravné položky na šest měsíců či zkrácení doby odepisování u audiovizuálních děl na tři měsíce.

Jako další podpůrné opatření podle SP ČR přichází do úvahy snížení odvodu zaměstnance za využívání služebního nízkoemisního vozidla k soukromým jízdám z jednoho procenta na 0,5 % pořizovací ceny. Kromě těchto opatření, která by nyní měla být přijata „narychlo“, bude třeba, aby se ministerstvo financí v budoucnu věnovalo i dlouhodobým systémovým změnám, jako například revizi stávajícího nastavení odepisování hmotného majetku či možnosti snížení počtu odpisových skupin.

Firmy chtějí udržet zaměstnance

Pozitivní zpráva, kterou přinesl aktuální průzkum SP ČR, je, že mezi českými firmami od dubna narostl podíl těch, které navzdory krizi neplánují propouštět. V červnu jich bylo 55 procent. Přesto ale roste počet podniků, které už musely počty svých zaměstnanců snižovat. Zatímco v dubnu propouštělo necelých pět procent respondentů, na konci června to bylo 14 procent. Dalších 16 procent firem s výpověďmi čeká do září. Zejména pak na to, zda bude pokračovat program Antivirus na kompenzaci části mzdových nákladů ze strany státu. Ten nyní funguje do konce srpna.

„Je vidět, že se firmy snaží zaměstnance udržet. […] Uvědomují si ze zkušeností z předchozích let, jak složité je kvalitní zaměstnance získat a udržet si je. V každém případě propouštění je standardní reakcí na krizi. Dá se čekat, že počet nezaměstnaných bude stoupat,“ tvrdí Jaroslav Hanák.

Zároveň ale upozorňuje na obrat v platební morálce firem. Ta se podle průzkumu přestává u odběratelů zhoršovat. V dubnu si třetina firem stěžovala, že jim odběratelé přestali platit ve lhůtách splatnosti. Nyní opožděné platby faktur hlásí 18 procent respondentů. Naopak roste podíl firem, které se s odběrateli dohodly na prodloužení splatností, z dubnových deseti procent na červnových 29 procent.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here