Uchazeči o zaměstnání při jeho výběru mnohem více hledí na jeho stabilitu a jistoty v něm. Tyto požadavky předstihly dokonce požadavky na zaměstnanecké benefity či vzdálenost práce od místa bydliště či typ smlouvy. Vyplývá to z průzkumu společnosti Grafton Recruitment.

Ta průzkum realizovala v únoru a červnu. K dalším jeho zjištěním patří, že význam stability roste s věkem, výrazněji ji preferují již lidé starší 35 let. Průzkum potvrdil ovšem i dlouhodobější trend. Tím je smysluplnost práce a osobní rozvoj, který je důležitý spíše pro mladší ročníky.

„Obavy z propouštění se projevily i na klesajícím zájmu Čechů měnit práci a rostoucí loajalitě vůči stávajícímu zaměstnavateli. Lidí, kteří si nyní nehledají práci, je o 13 procentních bodů více než v únoru letošního roku,“ říká marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková.

Na loajalitě lidí se podle ní výrazně promítla míra vstřícnosti a podpory zaměstnavatele v době nouzového stavu. Vstřícnost přitom podle průzkumu pociťovalo 70 procent zaměstnanců, třetina z nich dokonce hovoří o plné podpoře.

Omezení práce pocítilo 31 % lidí

Podle průzkumu pandemie koronaviru dosud ovlivnila pracovní podmínky 37 procent zaměstnanců. O práci přišly tedy čtyři procenta lidí ve věku 18-65 let. Mnohem častěji musely firmy přistoupit ke snižování mezd a benefitů a omezování pracovní doby. Celkem se tyto změny dotkly 31 procent českých zaměstnanců. Nejvíce dopady na své pracovní podmínky pocítili manuálně pracující a zaměstnanci působící v segmentu HoReCa. Ti se v uplynulých měsících asi nejvíce snažili změnit obor a práci hledali zejména v e-commerce, logistice či v podnikových službách.

Na druhou stranu koronavirová krize ochotu Čechů měnit obor neposílila. Naopak ji snížila, a to o devět procentních bodů. Z průzkumu je zřejmé, že lidé v současné situaci preferují jistotu zaměstnání a obávají se větších změn.

Výsledky průzkumu: Jak je to u změny profese

Během svého profesního života změnilo pracovní obor 75 procent lidí, 49 procent v průběhu své kariéry a 26 procent ihned po studiu. Nejmenší chuť ke změně mají vysokoškoláci, zejména IT experti a inženýři, největší naopak ženy a zaměstnanci mladší 35 let. Nejlákavějším oborem je IT, do kterého by rádi přešli lidé z většiny ostatních oborů. Atraktivní je i vzdělávání, výzkum a vývoj, management, logistika a marketing.

„Konkrétně do oboru informačních technologií nejčastěji přecházejí zaměstnanci z cestovního ruchu, administrativy či vzdělávání. Naopak z IT odcházejí pracovníci nejvíce do výzkumu a vývoje, marketingu či managementu. Na dělnické pozice zase lidé nejčastěji přicházejí z gastronomie a cestovního ruchu a dělníci obvykle odchází do logistiky a dopravy,“ uzavírá Jitka Součková.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here