Členové Národní investiční rady [NIR] Národního rozvojového fondu [NRF] si zvolili na svém prvním zasedání svého předsedu. Stal se jím bankéř Pavel Kysilka. Ten v minulosti mimo jiné působil jako viceguvernér centrální banky, generální ředitel České spořitelny [ČS] a stál u zrodu Českomoravské záruční a rozvojové banky [ČMZRB], v níž nyní působí jako člen dozorčí rady.

Členové Národní investiční rady jsou Pavel Kysilka, Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas. Ti zastupují v Radě jak hlavní investory Fondu [ČS, Československá obchodní banka, Komerční banka a UniCredit Bank], tak stát a stakeholdery.

„Na prvním zasedání NIRu jsme kromě formálních záležitostí řešili i několik předložených projektů, do kterých by fond mohl investovat. Jednalo se například o projekty z oblasti dopravní infrastruktury, sociální oblasti, nebo také z oblasti sportu a kultury. Přestože v současné době nemohu říct bližší informace, očekávám, že k prvním investicím fondu by mohlo dojít již v horizontu několika měsíců,“ uvedl Pavel Kysilka po prvním jednání NIR.

Národní rozvojový fond SICAV získal v listopadu 2020 licenci České národní banky [ČNB] a vznikl k 1. únoru 2021 za účelem podpory veřejných a soukromých infrastrukturních projektů. Jmenované banky jako investoři přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až sedm miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun. Národní rozvojový fond je dceřinou společností ČMZRB.

Národní rozvojový fond bude investovat do PPP projektů

Úkol NRF, respektive ČMZRB je investorům nabízet zajímavé PPP projekty k proinvestování. Jedním z nich je výstavba části dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem, která se bude realizovat formou jednoho vůbec z prvních PPP projektů u nás.

„To, že bude část dálnice D4 financována jako PPP projekt je nesmírně důležité, protože pokud tento projekt dopadne dobře, ukáže i ostatním cestu, jak financovat infrastrukturu za použití soukromých zdrojů,“ vysvětlil v podcastu pro FinTag.cz předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Jsme odsouzení, abychom NRF využívali, říká ředitel ČMZRB

Upozornil, že jsou tu i další projekty. Nyní se připravuje PPP projekt na dálnici D35, kde má NRF sehrát klíčovou roli. Fond necílí pouze na dopravní infrastrukturu, ale uplatnění může najít i při financování PPP projektů ve zdravotnictví, školství a občanské vybavenosti. Prostě tam, kde se nedostává peněz z veřejných rozpočtů na budování kvalitní infrastruktury.

Jak fungují PPP projekty

PPP projekty fungují na smluvním vztahu mezi soukromým a veřejným sektorem. Soukromý sektor se v nich zavazuje k zajištění veřejných služeb či infrastrukturních projektů. A to takových, jež bývají typicky dodávány a provozovány veřejným sektorem.

„Autor PPP projektu musí počítat s tím, že jeho projekt bude zrealizován čistě ze soukromých zdrojů. To znamená, že projekt musí nastavit tak, aby byl finančně návratný. Zároveň musí být docela jasné, kdo a jaká rizika při projektu ponese,“ vysvětlil Jiří Jirásek s dovětkem, že investorům musí vklady do projektu přinést také přiměřený zisk.

Jako konkrétní příklady takového způsobu financování uvádí nejenom výstavbu dálnic a dopravních okruhů, ale i kampusů univerzit, výstavbu multifunkčních objektů a domovů pro seniory. S využitím NRF se nyní počítá například při financování stavby traumatologického centra ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.

Nejen Pavel Kysilka, ale i Jiří Kunert nebo Marek Ditz

Vrcholný orgán Národního rozvojového fondu je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu se skládá z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu. Jsou jimi Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here