HDP táhne spotřeba domácností, nikoli zahraniční obchod

0
468
spotreba_domacnosti
Foto: Pixabay.com

Český statistický úřad [ČSÚ] zpřesnil růst české ekonomiky ve 3. čtvrtletí směrem nahoru. Důvod je rostoucí spotřeba domácností. Naopak saldo české obchodní bilance dosáhlo dalšího smutného rekordu.

Hrubý domácí produkt [HDP] Česka dle zpřesněného odhadu ČSÚ ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostl o 3,1 procenta. Mezičtvrtletně stoupl o 1,5 procenta. ČSÚ ve svém původním odhadu přitom uváděl mezičtvrtletní růst o 1,4 procenta a meziroční růst o 2,8 procenta.

„Růst byl tažen výhradně domácí poptávkou. Nejvíce přispěly výdaje domácností na konečnou spotřebu a změna zásob. Rekordní pokles salda zahraničního obchodu negativně přispěl v celkovém výsledku HDP téměř šesti procentními body,“ vysvětlil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Složky HDP ČR v meziročním srovnání v procentech

[Zdroj: ČSÚ, ČS]

Jeho slova o tom, že klíčovou roli sehrála spotřeba domácností, potvrdila předsedkyně Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová: „Ve třetím čtvrtletí táhla ekonomiku především spotřeba domácností s vysokým meziročním vzestupem o 6,4 procenta. Což byl téměř dvojnásobek oproti aktuálnímu očekávání ministerstva financí.“

Avšak dodala, že investiční poptávka ožívá jen pomalu. Její aktuální růst o 0,7 procenta je podle ní vysoce pod očekáváním. Upozornila také na meziroční oslabení vývozu [-2,3 %], zatímco dovoz stoupl o 8,3 procenta. Tento rozdíl lze navíc podle ní připsat extrémně vysoké hodnotě vzestupu zásob. Přitom je otázka, jak rychle a do jaké míry se zásoby přetaví do investic, případně do vyváženého zboží.

„Poslední čtvrtletí bude opět ve znamení komplikací souvisejících s pandemií, takže celoroční růst se bude pohybovat kolem dvou procent, zatímco ještě v létě očekávání přesahovala tři procenta,“ upřesnila Zamrazilová.

Spotřeba domácností OK, zahraniční obchod NE

Slova předsedkyně NRR potvrzují analytici. Ti zdůrazňují hlavně pokles zahraničního obchodu. Jeho příspěvek k růstu HDP činil -7,1 procenta. Šlo tak o vůbec nejhorší výsledek od roku 1997, kdy se začal tento údaj sledovat podle aktuální metodiky.

„Vliv [na HDP] měl jak propad exportu, který byl ovlivněn vývojem v automobilovém průmyslu, tak i silné dovozy pro spotřební a investiční [obnovení zásob] účely,“ uvedl analytik České spořitelny [ČS] Jiří Polanský.

Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se podle ČSÚ ve 3. čtvrtletí meziročně propadlo o rekordních 102,1 miliardy korun na 15,8 miliardy korun. Vývoz zboží a služeb klesl mezičtvrtletně o 5,9 procenta, meziročně o 2,3 procenta. Pokles vývozu byl ovlivněn hlavně nižším vývozem motorových vozidel a obchodem s koksem a ropnými produkty. Dovoz zboží a služeb mezičtvrtletně klesl o 3,3 procenta. Meziročně vzrostl o 8,3 procenta.

„Hlavní brzdou ekonomického růstu jsou přetrvávající problémy v průmyslu. Ty jsou dány překážkami v mezinárodních dodavatelských řetězcích, které se projevují kritickým nedostatkem vybraných materiálů. Situace je vážná především v automobilovém průmyslu, kde u řady výrobců již došlo k opakovanému přerušení výroby,“ uvedl analytik Komerční banky [KB] Martin Gürtler.

To byl podle něj i důvod, proč ve třetím čtvrtletí průmyslová produkce ve zpracovatelském průmyslu klesla mezičtvrtletně o 2,8 procenta. Utlumený vývoj průmyslu se tak zároveň odrazil ve výrazně záporném příspěvku čistého vývozu k mezičtvrtletní dynamice HDP.

„Ten byl však na druhou stranu částečně vykompenzován rostoucím stavem zásob. Jejich příspěvek k mezičtvrtletnímu růstu HDP činil výrazných 1,9procentního bodu. Někteří výrobci nejspíše i nadále hromadili na skladě nedokončené výrobky, příkladem mohou být odstavné plochy plné nedokončených aut,“ dodal analytik.

Podle ČSÚ změna zásob činila ve 3. čtvrtletí +114,0 miliardy korun. Významně rostly zásoby zboží, materiálu a nedokončené výroby. Martin Gürtler v této souvislosti upozornil na to, že samotné zachycení tvorby zásob je ale spjato s vyšší mírou datové nejistoty a není vyloučeno, že v budoucnu může dojít k výraznějším statistickým revizím.

Růst HDP ve třetím čtvrtletí podrobně

Na meziročním růstu HDP o 3,1 procenta se podle ČSÚ podílely celkové výdaje na konečnou spotřebu [+3,4 %], zejména pak spotřeba domácností, tvorba hrubého kapitálu [+5,6 %] a zahraniční poptávka [-5,8 %].

Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 3,7 procenta a meziročně o 5,9 procenta. Z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností vzrostly o 4,3 procenta oproti předchozímu čtvrtletí a oproti stejnému čtvrtletí minulého roku vzrostly o 6,4 procenta. Rostly hlavně výdaje za služby.

„Spotřebu podpořila příznivá situace na trhu práce, zlepšená pandemická situace, vysoké úspory z loňského roku a vliv mohla mít i obava z inflace. Jde o nákupy zboží před očekávaným růstem cen,“ uvedl Polanský.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly mezičtvrtletně o 2,6 procenta a meziročně o 5,0 procenta. V meziročním srovnání došlo opět k vysokému růstu výdajů na kolektivní spotřebu.

Hrubá přidaná hodnota mezičtvrtletně a meziročně

Hrubá přidaná hodnota [HPH] podle ČSÚ mezičtvrtletně vzrostla o 1,4 procenta. Růst zaznamenali zejména sektory obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [+7,0 %]. Sektor veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče rostl o 1,9 procenta. Dařilo se i stavebnictví [+0,5 %] a většině odvětví služeb. Pokles nastal v průmyslu [-2,4 %].

Meziročně HPH vzrostla o 2,9 procenta. Růst tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství [+6,6 %]. Dále pak ve skupině odvětví veřejné správy, vzdělávání a zdravotní a sociální péče [+3,6 %]. Dařilo se také finančnictví a pojišťovnictví [+7,2 %] a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem [+5,3 %].

Tvorba hrubého fixního kapitálu v mezičtvrtletním srovnání klesla o 3,1 procenta. Přičemž pokles nastal u všech druhů aktiv. Meziročně vzrostla o 0,7 procenta.

Situace v zahraničí

Růst HDP ve třetím čtvrtletí zpomalil ve většině evropských zemí, ale i v USA a dalších velkých ekonomikách [viz tabulka vpravo: Meziroční vývoj v %]. Důvody jsou podobné jako v ČR, kdy hlavní vliv měly výpadky v dodavatelských řetězcích a mezinárodní logistice, problémy s cenami energií apod.

Poptávka nicméně zůstala stále velmi silná. Rozdíly mezi jednotlivými státy v meziročním vyjádření jsou také ovlivněny vývojem během loňského roku v závislosti na tom, jak silné restrikce jednotlivé státy zavedly. Pro čtvrté čtvrtletí se očekává další zpomalení růstu HDP.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here