Rozpočet ztrácí 100 miliard. Další vývoj vidí MF ČR pesimisticky

348
rozpocet
Foto: Redakce FinTag.cz

Státní rozpočet skončil na konci dubna deficitem ve výši 100,1 miliardy korun. Po očištění o příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, stejně jako o výdaje na tyto projekty, činil schodek 98,6 miliardy korun.

Uvedlo to Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle něj za meziročním zlepšením salda o 91,9 miliardy korun stály především nižší výdaje na zvládání krize covid-19. Pozitivní vliv mělo i rozpočtové provizorium v prvních měsících roku, které regulovalo výdaje státu.

„Ke konci dubna stát hospodařil se schodkem rovných sto miliard korun. Což je meziročně o 92 miliard lepší výsledek. Zhruba poloviční deficit oproti minulé vládě není výsledek k sebechvále, ale potvrzuje to náš závazek krotit neudržitelné tempo zadlužování, které minulý kabinet před volbami nastartoval,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS].

Z rostoucí inflace těží hlavně stát, říká ekonom Petr Dufek

Příjmové straně rozpočtu pomohly daňové výnosy vyšší téměř o 19 procent. MF ČR přesto uvedlo, že i přes relativně pozitivní vývoj hospodaření rozpočtu […] lze pod vlivem důsledků invaze ruských vojsk na Ukrajině ve zbývající části roku očekávat spíše pesimističtější vývoj. Což potvrdil i ministr financí Stanjura.

„Samozřejmě je třeba vnímat plnění rozpočtu také v kontextu války na Ukrajině a předpokládané potřeby novely zapříčiněné dodatečnými výdaji na pomoc domácnostem, zvládání uprchlické krize i na obranu a bezpečnost,“ řekl.

„Zejména na pomoc domácnostem s vysokými cenami energií využijeme meziročně zhruba o pětinu vyšší daňové příjmy, jejichž vývoj odpovídá naší predikci,“ dodal.

Schodek státního rozpočtu poroste

Zjednodušeně řečeno, schodek ve výši 280 miliard korun, s nímž počítá aktuální verze letošního státního rozpočtu, vzal za své. Vláda již ostatně avizovala, že současnou podobu státního rozpočtu novelizuje.

„Pro letošní rok prozatím předpokládáme deficit státního rozpočtu ve výši 310 miliard korun,“ říká ekonom Komerční banky [KB] Jaromír Gec.

Podle něj současný odhad objemu dodatečných prostředků, které budou vydány na pomoc válečným uprchlíkům, plánované zvýšené výdaje na obranu, dodatečná diskreční vládní opatření – snížení spotřební daně z paliv a zrušení silniční daně – a navýšení existenčního a životního minima činí téměř 80 miliard korun, se kterými letošní rozpočet dosud nepočítal. Minimálně ta část z dodatečných výdajů, která přímo souvisí s uprchlickou krizí [cca 54 mld. Kč], by ale měla být ze značné části financována ze zdrojů EU.

„Celkový deficit veřejných financí by podle nás mohl letos dosáhnout 4,5 procenta HDP. To je o 1,4 pb méně než loni. Ke zmírnění deficitu přispěje jak ve srovnání s loňskem vyšší růst nominálního HDP, tak i výrazně větší fiskální úsilí. Vývoj ve zbytku roku je nicméně silně podmíněn dalším vývojem války na Ukrajině, případnými nově přijatými vládními diskrečními opatřeními a zdrojem jejich financování,“ dodal ekonom KB.

Šéfka Národní rozpočtové rady [NRR] Eva Zamrazilová pak uvedla: „I když stát za první čtyři měsíce na výdajích oproti loňskému roku ušetřil 54 miliardy korun, celkový schodek státního rozpočtu ke konci dubna dosáhl 100 miliard korun. Pokulhává plnění výběru některých spotřebních daní, daně ze zisku i příliv evropských peněz. Inflace zatím rozpočtu příliš nepomáhá.“

Státní rozpočet a jeho příjmy

Příjmy státního rozpočtu vzrostly na konci dubna o 8,5 procenta [+37,5 mld. Kč]. K tomu nejvíce přispěly výnosy daňových příjmů včetně pojistného [+12,6 %, +47,3 mld. Kč] s kladným příspěvkem všech hlavních položek, především daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Naopak poklesly o 7,8 mld. Kč [-16,4 %] příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů. Podle MF ČR meziroční srovnání navíc zkresloval loňský výnos z aukce kmitočtů [5,6 mld. Kč].

Na inkasu daně z příjmů právnických osob [9,8 %, +2,8 mld. Kč], podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky [+0,8 mld. Kč] se promítl vliv dubnového vyrovnání daně u části poplatníků. V meziročním srovnání se projevila opatření ke zmírnění hospodářských dopadů restrikcí především v podobě faktického posunu lhůty pro podání přiznání a zaplacení daně v roce 2021.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení nejsou v tomto roce přímo dotčeny legislativní úpravou. Rostoucí zaměstnanost doprovázená zvýšením mezd v soukromém sektoru se promítá do meziročně vyššího inkasa o 6,6 % [+12,5 mld. Kč].

Inkaso daně z přidané hodnoty [+23,2 %, +20,4 mld. Kč] pozitivně ovlivnilo oživení ekonomiky, růstem cen a také vyšším počtem pracovních dní. Naopak negativně působilo [minulou vládou, pozn. red.] prominutí daně z přidané hodnoty na vybrané komodity [energie, vakcíny, testy, respirátory].

V meziročním růstu inkasa spotřebních daní [+18,9 %, +7,5 mld. Kč] se rovněž promítá dle MF ČR ekonomický růst, stejně jako absence opatření zavedených k omezení šíření nákazy nemoci covid-19.

Státní rozpočet a jeho výdaje

Do poklesu celkových výdajů o 54,4 mld. Kč [-8,6 %] promluvil vývoj běžných výdajů [-44,0 mld. Kč, -7,4 %]. Ten ovlivnily nižší výplaty protiepidemické pomoci a v menší míře nerovnoměrně uvolňované zálohy, především na spolufinancování sociálních služeb a vysokých škol.

Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách [+4,7 %, +11,0 mld. Kč] se nejvíce podílely výplaty důchodů [+5,5 %, +9,9 mld. Kč]. V prvé řadě letošní první valorizace o 5,2 procenta. Z ostatních dávek se zvýšily dávky:

  • Pomoci v hmotné nouzi: +1,7 mld. Kč, spolu s výplatou humanitární dávky běžencům,
  • Příspěvek na péči: +1,1 mld. Kč,
  • Přídavek na dítě: +0,4 mld. Kč,
  • Výsluhový příspěvek: +0,3 mld. Kč,
  • Příspěvek na bydlení: +0,3 mld. Kč.

Snížení počtu závažných průběhů nemoci covid-19 vedlo k poklesu výplaty ošetřovného [-1,2 mld. Kč] a nemocenského [-0,5 mld. Kč]. Nižší zátěž představoval rodičovský příspěvek [-0,9 mld. Kč] a podpory v nezaměstnanosti [-0,4 mld. Kč].

Zákonem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce o 200 Kč na 1 967 Kč proti stavu k 1. lednu 2021 vedlo k meziročnímu růstu o 4,8 mld. Kč [+11,4 %].

Platba za státní pojištěnce stoupne na cca 1 900 korun

Z běžných výdajů nejvíce poklesly transfery podnikatelským subjektům [-63,4 %, -32,3 mld. Kč]. V loňském roce úroveň transferů navyšovaly kompenzace vyplácené firmám v souvislosti s nemocí covid-19.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj meziročně vyšší o 3,5 mld. Kč [+62,2 %].

Kapitálové výdaje [-26,7 %, -10,4 mld. Kč] státu jsou počátkem roku tradičně nižší. Což souvisí s realizací investic převážně ve druhé polovině roku. Za jejich poklesem stály především nižší požadavky Státního fondu dopravní infrastruktury o 11,6 miliardy korun.

–DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here