Potíže s drahými energiemi hlásí už i nemocnice

1702
nemocnice
Vysoké školy kvůli drahým energiím zvažuji online výuku, co ale udělají nemocnice? / Foto: FinTag.cz

Ceny energií pro příští rok fakultní nemocnice neznají. Jejich dodavatele soutěží ministerstvo zdravotnictví. A to energie zatím nenakoupilo. V problémech jsou kvůli vysokým cenám energií i městské, krajské a privátní nemocnice.

Smlouvy s dodavateli energií mají fakultní nemocnice sjednané do konce roku 2022. S jakými výdaji mají počítat v příštím roce ale netuší. Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR] totiž energie pro příští rok ještě nenasmlouvalo.

„Prozatím žádný nákup na rok 2023 neproběhl. Postupujeme v souladu s doporučeními odborníků a v současné chvíli vyčkáváme na další vývoj na trzích s energiemi,“ potvrdil mluvčí resortu Ondřej Jakob.

Vysoké školy energie neutáhnou. Zvažují online výuku

Ministerstvo podle něj bude provádět stejně jako v předchozích letech pro všechny svoje organizace centralizovaný nákup. V minulých letech pro ministerstvo stejně jako pro jeho zhruba čtyřicet příspěvkových organizací energie dodávala společnost Veolia Komodity. Tu MZ ČR vybralo pomocí výběrového řízení formou online aukce na Českomoravské komoditní burze. Roční objem odebrané energie se pohyboval kolem 270 gigawatthodin. Cena celkem byla zhruba 470 milionů korun.

Situace ve fakultních nemocnicích začíná být kritická

Podle ekonomického náměstka FN Motol Jiřího Cihlaře nemá uzavřenou smlouvu na příští rok žádná z ministerstvem řízených nemocnic. Dodavatelé se o veřejné zakázky na dodávky energií nehlásí.

„Na rozdíl od domácností, kde zákon ustanovil takzvaného dodavatele poslední instance jak u plynu, tak elektřiny, tak pro organizace státní příspěvkové nemocnice nic takového není v zákoně ustanoveno,“ upozorňuje Jiří Cihlař.

Nemocnice tak podle něj neví, komu a kolik bude za energie v příštím roce platit.

„Mezi rokem 2021 a 2022 stouply ceny asi na dvojnásobek,“ uvedl s tím, že při uplatnění současných cen na burze s energiemi by příští rok mohly být i více než trojnásobné.

„Kontrakty pro rok 2023 ale zatím nikdo pro velké organizace s fixací na delší dobu nenabízí,“ dodává náměstek.

Náklady na energie se u velkých nemocnic přitom pohybují mezi 50 až 100 milionů korun. Při současném nárůstu cen plynu a elektřiny ale mohou stoupnout až šestinásobně.

Za energie platí nemocnice desítky milionů korun

Pražská Fakultní Thomayerova nemocnice [FTN] letos plánuje za energie podle mluvčího Petra Sulka zaplatit 97,4 milionu korun. To je zhruba 2,2 procenta nákladů. Na kolik vyjdou energie v příštím roce, nyní ale říct nedokáže.

„Dodávky energií soutěží ministerstvo zdravotnictví jako zřizovatel Fakultní Thomayerovy nemocnice,“ uvedl Sulka.

A obavy ze skokového nárůstu cen energií v příštím roce mají i další velké a zřejmě i menší nemocnice. Fixace jejich cen v letošním roce končí většině z nich. V problémech jsou přitom jak fakultní nemocnice, tak městské, krajské i privátní zařízení. Přičemž drtivá většina z nich patří do kritické infrastruktury státu.

„Počítáme s tím, že dojde k vytvoření systému kompenzací právě pro ta zařízení, která by se mohla při současném trendu, nárůstu cen energií, dostat do platební neschopnosti a vážných finančních problémů,“ uvedla v nedávném podcastu ZdraveZpravy.cz ředitelka Penta Hospitals CZ Barbora Vaculíková.

Upozornila na to, že stejně jako jiná zdravotnická zařízení se i Penta Hospitals potýká s vysokou inflací. Největší problém jsou podle ní rychle rostoucí ceny potravin a hlavně energií. O kompenzacích zdravotnická zařízení podle jejích slov jednají i prostřednictvím Asociace krajů České republiky a Asociace českých a moravských nemocnic. Podpory by podle ní měly přijít spolu s úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví a v podobě speciálních dotačních titulů. Podle Vaculíkové je jasné, že skokový meziroční růst cen energií kompenzace nepokryjí, alespoň inflaci by ale vykrýt mohly.

„Já doufám, že se kompenzací dočkáme ještě během tohoto roku, protože jsou potřeba,“ řekla s tím, že se nyní ale přesně neví, jak budou tyto kompenzace nastaveny.

Úspory přináší modernizace nemocnic

V určité výhodě jsou dnes ta zdravotnická zařízení, která investovala do energeticky úsporných opatřeních. Ta jim totiž dokáží spotřebu elektřiny, plynu i vody snížit až o desítky procent. Příkladem je Ústřední vojenská nemocnice [ÚVN]. Loni za spotřebované energie a vodu podle její mluvčí Jitky Zinke zaplatila 63,7 milionu korun včetně daně z přidané hodnoty. Účet za elektřinu z toho činil 17,7 milionu korun, za plyn 33,4 milionu. Zbytek připadl na vodné a stočné.

„Vlivem ekologické výroby elektrické a tepelné energie v takzvaných kogeneračních jednotkách je cena takto vyrobených energií o zhruba 40 procent nižší oproti ceně od případných externích dodavatelů,“ uvedla mluvčí.

Nemocnici se tím podle ní i přes vyšší spotřebu podařilo udržet náklady na úrovni roku 2020. Zřizovatelem střešovické ÚVN je ministerstvo obrany. I to dodávky pro své příspěvkové organizace soutěží v hromadných výběrových řízeních.

Nemocnice modernizují, zateplují, izolují

Zmírnění energetické náročnosti velkých i menších nemocnic je velké téma posledních několika let. Jejich vedení se společně se zřizovateli snaží o snížení energetických ztrát rekonstrukcemi a alternativními zdroji vytápění. Na takové investice dostanou státní nemocnice v příštích letech pět miliard korun z evropských fondů. Schváleno je v současné době 42 projektů. K těm největším patří zateplení Modrého pavilonu v pražské Fakultní nemocnici Motol za 1,3 miliardy korun.

V příštích letech plánuje velkou rekonstrukci pavilonů kvůli energetickým úsporám za více než 490 milionů korun Psychiatrická nemocnice Bohnice. Náklady na modernizaci částečně pokryjí peníze z evropských fondů. Vedení nemocnice plánuje i výstavbu nového pavilonu urgentního příjmu.

Fakultní Thomayerova nemocnice již započala velký projekt energetických úspor. Sníží tím spotřebu plynu a elektřiny minimálně o 30 procent. Projekt se dotkne 20 objektů v areálu FTN, které nyní procházejí modernizací. Projekt za plného provozu nemocnice realizuje sdružení společností Metrostav Diz a Enesa z holdingu ČEZ Esco.

Energetické řešení se skládá ze zateplení, výměny veřejného osvětlení a instalace regulace vytápění místností podle způsobu a času využití. Součástí projektu je záruka na energetické úspory EPC [Energy Performance Contracting].

–ČTK/VRN–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here