Migrace z Afriky i Blízkého východu do EU sílí

3604
migrace
Syrští migranti na palubě italské válečné lodi. Snímek byl pořízen v roce 2014. / Foto: UNHCR/Alfredo DˇAmato

Bez zavedení stálých německých kontrol na hranici s Českem nebude prakticky možné zastavit proud migrace, který nyní touto cestou míří do Německa. Uvedl to šéf německých policejních odborů [DPolG] Heiko Teggatz.

Nejlepší by podle něj bylo, aby kontroly Česko zavedlo již na hranicích se Slovenskem. Důvod je, jak řekl německému deníku Bild, že nárůst migrace do Německa lidí bez potřebných dokladů je nejvyšší od roku 2015. Tehdy Evropa čelila bezprecedentnímu přívalu běženců a migrantů, hlavně ze Sýrie a Iráku, také ale ze severu Afriky a Afghánistánu. Od té doby se toho příliš nezměnilo. Evropa dál čelí náporu migrantů z Afriky, Sýrie a západního Balkánu. Další ne nevýznamnou skupinou nově příchozích do zemí Evropské unie jsou uprchlíci z válkou postižené Ukrajiny.

Situace na česko-německých hranicích

Německé policejní odbory uvedly, že letos v červnu spolková policie zachytila 2 000 nedovolených překročení hranic z Česka do Německa. V meziročním srovnání šlo o 140% nárůst. DPolG v tiskovém prohlášení poznamenaly, že v srpnu už to bylo 3 000 případů, a to jen na sasko-české hranici.

„Převáděči si vytvořili nové pašerácké trasy z Balkánu, které nyní vedou do Německa přes Slovensko a Česko. […] To souvisí s tím, že Rakousko zpřísnilo hraniční kontroly s Maďarskem, protože dosud vedl migrační proud přes Rakousko a Maďarsko,“ uvedl Teggatz.

Přesun trasy na Slovensko a Česko je podle něj očividný. Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová [SPD] by proto podle něj měla okamžitě nařídit stacionární hraniční kontroly s Českem. Obdobné, jaké Německo provádí na pomezí s Rakouskem.

„S pevnými kontrolami na německo-českých hranicích a v nejvýhodnějším případě i zavedení kontrol na česko-slovenských hranicích Českou republikou by se tento proud do Evropy mohl zastavit. Tak to děláme již roky na rakouské hranici,“ řekl šéf německých policejních odborů.

Evropská unie je stálým cílem lidí ze západního Balkánu

Doplnil, že právě proto po Faeserové zavedení stálých kontrol požaduje. Na dotaz, zda by Česko mohlo podniknout nějaká opatření, aby se kontrolám na německo-české hranici předešlo, odpověděl, že by to podle jeho názoru bylo obtížné.

„Těžko… Šlo by to těžko, protože sám znám průběh hranice mezi Českem a Slovenskem, která vede přes lesy,“ vysvětlil.

Uvedl, že ani zesílené nasazení české policie na pomezí se Slovenskem by migrační proud do Německa nezastavilo. Řešení vidí ve spolupráci Berlína s Prahou, které by přineslo nejen kontroly na německo-české, ale i na česko-slovenské hranici. Spolupráci spolkové a české policie nicméně označil za dlouhodobě zcela vynikající.

„Mohu hovořit z vlastní zkušenosti, pět let jsem na počátku devadesátých let sloužil na německo-české hranici,“ upozornil.

Migrace v Řecku: 50 000 migrantů jen v srpnu

Nápor uprchlíků řeší i další unijní stát, kterým je tradičně Řecko. To podle řeckého ministra pro migraci Notisa Mitarakise od letošního ledna zabránilo v nelegálním vstupu na své území 154 000 migrantů. Z toho asi 50 000 běženců se podle jeho slov do Řecka pokusilo neúspěšně dostat minulý měsíc. Migranti do země proudí z Turecka.

Na pozemní hranici Řecka s Tureckem dlouhé asi 200 kilometrů řecká vláda před několika lety postavila plot v délce 40 kilometrů. Nyní se chystá postavit plot na dalších 80 kilometrech a v delším horizontu plánuje rozšíření bariéry po celé délce pozemní hranice. Důvod je rostoucí počet migrantů, kteří přecházejí do Řecka z Turecka přes tuto hranici. Její velkou část tvoří řeka Evros, jejíž hladina je nyní v době sucha na velmi nízké úrovni. Migranti tak hranici snadno přecházejí.

Italské úřady smějí zadržovat lodě s migranty

Migrace řeckou vládu přiměla k modernizaci vybavení na hranici, včetně dronů a kamer. Do podzimu by tam rovněž měla dorazit posila 250 pohraničníků, kteří procházejí výcvikem. Vláda rozhodla i o navýšení rozpočtu na vybavení pobřežní stráže, která hlídá hranice s Tureckem v Egejském moři. Tam podle deníku Kathimerini přeplouvá denně v poslední době až čtyřikrát více migrantů, někdy jich je za den i 700.

„Každý den řecké bezpečnostní složky řeší výjimečně obtížnou úlohu, kterou ještě více komplikuje turecká strana, jež systematicky přispívá k přechodu migrantů do Řecka, řekl Theodorikakos televizi ANT1.

Podle něj turecké úřady migrantům, kteří pocházejí hlavně ze Sýrie, dávají na výběr, že se buď vrátí domů, nebo půjdou přes hranice do Řecka. Ministr také řekl, že řecké úřady nebudou dělat „převozníky pro pašeráky, kteří dávají zoufalým lidem falešné naděje“.

Migrace je aktuální téma i pro Británii

Migrace je téma i ve Velké Británii. 22. srpna Lamanšský průliv na cestě překonalo rekordních 1 295 migrantů za jediný den. Ti přepluli průliv mezi Francií a Británií na 27 malých člunech. Informaci potvrdilo britské ministerstvo obrany. Od začátku roku počet migrantů, kterým se podařilo zvládnout nebezpečnou cestu, podle odhadů dosáhl 22 670. Podle zprávy britského parlamentu letos dosáhne počet těchto migrantů 60 000.

Nápor uprchlíků z Albánie sílí v Německu i Británii

Migranti se vydávají do Británie navzdory opatřením a plánům britské konzervativní vlády, které mají migraci do země zastavit. Součástí plánů jsou deportace migrantů do Rwandy, jimiž chce vláda rozbít pašerácké sítě a odradit migranty od toho, aby podstupovali nebezpečnou cestu přes průliv. V červnu měl odletět první deportační let s migranty do africké země, na poslední chvíli ho ale zablokoval Evropský soud pro lidská práva [ECHR].

Britská vláda chtěla rovněž přeměnit bývalou leteckou základnu na severu Anglie na centrum pro žadatele o azyl po vzoru Řecka. Od záměru ale nakonec upustila.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci [IOM] od roku 2014 zahynulo nebo se pohřešuje 203 lidí, kteří se pokusili dostat do Anglie z pobřeží severní Francie.

Problémy hlásí Pákistán, Somálsko a celý východ Afriky

Podle odborníků migrace v budoucích měsících zesílí spolu s tím, jak se zhoršují poměry v některých zemích. S dopady masivních povodní se vyrovnává například Pákistán, kde v provizorních stanech aktuálně přebývá 634 tisíc lidí. Organizace spojených národů [OSN] už varovala, že na pokraji hladomoru je například Somálsko.

„Hladomor klepe na dveře. Dnešek je poslední varování. Analýza týkající se dostupnosti potravin a výživy v Somálsku obsahuje konkrétní náznaky, že ve dvou oblastech regionu Bay nastane v období od října do prosince tohoto roku hladomor,“ uvedl podle agentury AFP šéf Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN Martin Griffiths na tiskové konferenci v somálském hlavním městě.

Pákistánem se šíří akutní průjmy, malárie i tyfus

Agentura AP upozornila, že v Somálsku již nyní umírají tisíce lidí v důsledku rekordního sucha. A situaci jen zhoršují důsledky války na Ukrajině.

Podle OSN v zemi postihlo historické sucho 7,8 milionu lidí. To je téměř polovina populace. Hladomor podle OSN vážně ohrožuje 213 000 lidí. Nedostatek vody a jídla od roku 2021 přiměl milion Somálců opustit své domovy. Teď je Somálsko, které dováželo 90 procent pšenice z Ruska a Ukrajiny, zasaženo nedostatkem obilnin způsobených námořní blokádou i prudkým nárůstem cen potravin. Zemi postihl hladomor už v letech 2011 a 2012. Při něm zemřelo 260 000 lidí, téměř polovina byly děti do pěti let.

Boj o ukrajinské zrno se přesunul do Afriky. A ta věří Putinovi

Podle zprávy Světového potravinového programu [WFP] kvůli mimořádnému suchu, které trvá už dva roky, ohrožuje hlad na východě Afriky 22 milionů lidí. V zemích takzvaného Afrického rohu, tedy v Somálsku, Keni a Etiopii, se situace nejspíš ještě zhorší. Počet lidí bez přístupu k potravinám se od začátku roku zvýšil o devět milionů.

–ČTK/DNA–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here