Nezaměstnanost v srpnu v Česku mírně vzrostla

73
Nezamestnanost
Ilustrační foto: Pixabay.com

Podíl nezaměstnaných osob v Česku koncem srpna vzrostl na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. V meziročním srovnání je nezaměstnanost ale stále nižší o 0,2 procenta. Uvedl to Úřad práce ČR [ÚP ČR].

Ke konci srpna ÚP ČR evidoval celkem 251 753 uchazečů o zaměstnání. Zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR poptávali celkem 312 327 volných pracovních míst. To je o 923 méně než v červenci a o 50 787 méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání.

„Nezaměstnanost sice meziměsíčně mírně vzrostla, ale v meziročním srovnání je evidovaných uchazečů o zaměstnání o 16 tisíc méně než loni. […] Podstatné je, že nezaměstnanost se u nás daří v porovnání s jinými zeměmi držet stále na velmi nízké úrovni,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL].

Trh práce: Mladí se přeceňují a staří mají zatuhlou mysl

Upozornil, že dlouhodobě máme v České republice vůbec nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Avšak podle generálního ředitele ÚP ČR Viktora Najmona teď v září nejspíš doje k jejímu dalšímu mírnému růstu. Září je totiž měsícem, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí i sezónní práce.

„V následujících měsících tak může nezaměstnanost mírně vzrůst. Což odpovídá klasické vývojové křivce,“ uvedl Viktor Najmon.

Nezaměstnanost se netýká manuálních pozic

V srpnu se k ÚP ČR nově zaevidovalo 42 324 lidí. To je meziměsíčně více o 7 478 osob a meziročně více o 12 473 uchazečů. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl v srpnu v Ústeckém [5,2 %] a Moravskoslezském kraji [4,9 %]. Tyto regiony vykazovaly nejvyšší podíl
nezaměstnaných i loni. Což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci. Naopak nejnižší nezaměstnanost hlásí úřady v Pardubickém a Jihočeském kraji [2,5 %].

Zástupci ÚP ČR uvedli, že trh práce aktuálně ovlivňuje nejvíce poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Zájem přetrvává i o sezónní pracovníky, například v zemědělství, zahradnictví a lesnictví.

Český trh práce nabízí neutěšenou podívanou

Poptávce odpovídá i to, že u přibližně 70 procent volných pracovních míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním a nižším vzděláním. A přes 70 procent tvoří volná místa vhodná i pro cizince. Nejvyšší poptávka po nových zaměstnancích zůstává v Praze [76 110 míst] a Středočeském kraji [57 730 míst].

Ukrajinci na českém trhu práce

Podle ÚP ČR příchod občanů Ukrajiny prozatím tuzemský pracovní trh výrazně neovlivnil. V Česku jsou hlavně ukrajinské ženy s dětmi. V praxi to znamená, že většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti a dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti i práci na jednu směnu.

Podle dostupných zdrojů získalo v Česku od vypuknutí konfliktu do konce srpna práci celkem 112 521 Ukrajinců [zhruba ¾ – 79 362 – z nich jsou ženy]. Z údajů zdravotních pojišťoven vyplývá, že zhruba polovina z nich se podílí na odvodech do zdravotního pojištění. Pokud jejich měsíční příjem nepřesáhne 10 tisíc korun, zdravotní pojištění neplatí. Výdělek do deseti tisíc korun spolu s humanitární dávkou tak volí mnoho z nich.

Ukrajinky volí hlavně zkrácené úvazky, říká Jitka Hejduková

„Někteří běženci se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli,“ uvedli zástupci ÚP ČR s tím, že ke konci předchozího měsíce pracovalo na území Česka 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce ve Středočeském [12 949 osob] a Plzeňském kraji [11 050 osob]. Dále i v Praze [9 258 osob].

Přestože většina běženců z Ukrajiny jsou ženy, je překvapivé, že nejčastěji podle údajů ÚP ČR pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a také v dopravě.

–RED–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here