Ukrajinky volí hlavně zkrácené úvazky, říká Jitka Hejduková

0
1059
jitka_hejdukova
Poradkyně generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR pro pracovněprávní vztahy JUDr. Jitka Hejduková, CSc. / Foto: FinTag.cz

„Počet zaměstnaných uprchlíků z Ukrajiny v posledních týdnech rychle roste,“ říká v podcastu FinTag.cz poradkyně generální ředitelky pro pracovněprávní vztahy Svazu průmyslu a dopravy ČR [SP ČR] Jitka Hejduková.

V Česku aktuálně pracuje dle dat Úřadu práce ČR [ÚP ČR] zhruba padesát tisíc uprchlíků. Ještě před několika týdny jich pracovalo necelých 25 tisíc. Podle Jitky Hejdukové jde o znatelný skok. A dle ní je dobře, že se ženám z Ukrajiny u nás daří nacházet zaměstnání.

„Ten rychlý růst zaměstnaných žen z Ukrajiny je dán přesnější evidencí jejich kvalifikací, praxí, preferencí. Zda mají ubytování, jak mají staré děti, zda jsou ochotny jít na rekvalifikaci. Úřady práce jim díky tomu dokáží již lépe zprostředkovat zaměstnání. Lépe spárují nabídku míst s poptávkou po práci,“ říká v podcastu FinTag.cz Jitka Hejduková.

Podle ní uprchlice z Ukrajiny i tak ale nedokáží vykrýt odchod zhruba 40 tisíců Ukrajinců z našeho trhu práce zpět do vlasti kvůli válce. To kvůli tomu, že jde převážně o ženy.

Úbytek Ukrajinců na tuzemském pracovním trhu přesto nevnímá jako fatální. Říká, že některé firmy, které působily na Ukrajině, ale i v Rusku, k nám přesunuly své podnikání i se svými zaměstnanci.

„A mnozí z Ukrajinců, kteří u nás pracovali před válkou nelegálně, teď díky možnosti zažádat si o dočasnou ochranu u nás svou práci zlegalizovali,“ říká a okrajově upozorňuje, že problémy s prací u nás teď mají pro změnu občané Ruska.

Otevření pracovního trhu vnímáme pozitivně

Podle Jitky Hejdukové zaměstnavatelé vnímají otevření pracovního trhu Ukrajincům velmi pozitivně. Trh se stal o něco pružnější. A Česko by ho mělo více otevřít i lidem z dalších mimounijních zemí. Jako je Indie, Mongolsko, Kazachstán, Moldávie či Filipíny. Firmy totiž stále bojují s nedostatkem pracovníků.

„Je chiméra si myslet, že uprchlíci z Ukrajiny volné pozice doplní. To nemůže fungovat. Už proto, že pozice, které my nejvíce poptáváme, jsou pozice dělnické a řemeslné. I když se určitá minorita žen z Ukrajiny třeba přeškolí a na tyto pozice nastoupí, stále jich nebude dost. A stále tu máme úbytek 40 tisíc Ukrajinců, mužů. A ty ženy s dětmi nenahradí,“ říká.

Struktura Ukrajinek z hlediska jejich pracovního zařazení je dle jejích slov různorodá. Jde o ženy vyučené, se středoškolským i vysokoškolským vzděláním. Na Ukrajině většina z nich dle ní pracovala hlavně jako administrativní pracovnice, zaměstnankyně bank, jako učitelky či pracovnice v sociálních službách.

„Ale i tady narážíme na problémy. Je to jazyková bariéra. Druhý je péče o jejich děti. A i když vidíme, že mají, jak se ta válka prodlužuje, stále silnější zájem o práci, ve chvíli, kdy mají nastoupit na směnný provoz, mají problém, kdo se jim postará o děti. Řešení je, když se vzájemně dohodnou na hlídání, ne vždy to ale funguje,“ vysvětluje Jitka Hejduková.

Ukrajinky chtějí zkrácené úvazky, říká Jitka Hejduková

Podle Hejdukové je to především péče o děti, která většinu žen z Ukrajiny motivuje k hledání práce na zkrácený úvazek, nejčastěji jde o dohodu o provedení práce [DPP].

„Chtějí nějaké krátkodobé pracovní uplatnění víceméně k té dávce, kterou mají možnost pobírat, ve výši pět tisíc korun. Mluvím o té humanitární dávce. A to proto, že se tak mohou starat o děti. A stačí jim to. Pokud ale jde o naše firmy, tak ty mají zájem o klasický pracovní poměr na klasický pracovní úvazek,“ vysvětluje.

ÚP ČR varuje před zaměstnáváním uprchlíků bez ohlášení

V této souvislosti upozorňuje, že v případě DPP a výdělku do deseti tisíc korun, uprchlíci neodvádějí část z výdělku do systému veřejného zdravotního pojištění. Přičemž cílem státu je, aby se právě na něm podíleli.

„Pokud je ten jejich pracovní výkon spojen jen s těmi nepojistitelnými úvazky, tak je to pouze o nákladech v podobě té humanitární dávky,“ dodává.

S vážně nemocnými uprchlíky Česku pomůžou země EU

Uprchlice z Ukrajiny mají dle ní velký zájem o jazykové kurzy. Chválí přitom Ministerstvo práce a sociálních věcí, které ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy připravilo certifikovaný online kurz češtiny.

„Základem všeho je jazyk. […] No a pak to, aby byli uprchlíci rozprostřeni po celé republice. Aby nezůstávali jen v Praze a Středočeském kraji,“ upozorňuje s tím, že příliš mnoho lidí na jednom místě může vést ke zbytečným konfrontacím.

Český pracovní trh zůstává neflexibilní

V podcastu FinTag.cz Jitka Hajduková předkládá i svou představu, jak zlepšit tuzemský pracovní trh. Podle jejích slov je na prvním místě změna školství. To znamená přizpůsobit vzdělávání potřebám pracovního trhu.

„Zde bych uvítala i méně teorie a více praxe. Je třeba klást důraz i na cizí jazyky. Aby lidé od nás mohli jít pracovat do zahraničí a zkušenosti ze zahraničí pak přenášeli sem,“ tvrdí.

Problém spatřuje i v zastaralé legislativě, která by dle ní zasloužila podstatnou revizi. Odpovídá hlavně uceleným velkým výrobním komplexům. Což je v rozporu s pružnou a dynamickou ekonomikou s vysokým podílem podnikatelů se zaměstnanci a malých a středních firem.

„To znamená, že třeba zaměstnavatelé do deseti zaměstnanců se s nároky, které na ně klade naše legislativa, vypořádávají jen velice obtížně. Máme třeba šíleně vysokou ochranu zaměstnanců. Vůbec, pokud by měl někdo z těch menších zaměstnavatelů dodržet všechny ty povinnosti, tak by asi nedělal vůbec nic jiného,“ říká v podcastu FinTag.cz Jitka Hejduková a předkládá i svůj názor na výši zdanění práce v Česku.

Daniel Tácha

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here