Vláda nekalkuluje v návrhu státního rozpočtu na příští rok s náklady na úsporný energetický tarif či dalším nárůstem platů státních zaměstnanců. Vyplývá to z aktuálního stanoviska Národní rozpočtové rady [NRR].
NRR zveřejnila další ze svých pravidelných čtvrtletních stanovisek k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. V něm upozornila na rizika vývoje letošního státního rozpočtu, ale i rizika u Ministerstvem financí ČR [MF ČR] navrženého státního rozpočtu na příští rok.
Ten podle NRR například vůbec nekalkuluje s výdaji na úsporný energetický tarif. U něj Ministerstvo průmyslu a obchodu vyčíslilo celkové výdaje na 27 miliard korun. Návrh rozpočtu ale nepočítá ani s dalším zvyšováním platů ve státní sféře. Přičemž vláda již přislíbila 10% růst platů v příštím roce ozbrojeným složkám. A o dalším navýšení platů vyjednává s odbory.
NRR ve svém stanovisku potvrdila, že letos u státního rozpočtu poměrně dynamicky rostou výdaje i příjmy. Na straně příjmové představuje hlavního tahouna daň z přidané hodnoty [DPH], jejíž výnos vykazuje meziroční nárůst kolem 18,5 procenta.
„Jedná se o logický důsledek dynamického růstu cenové hladiny,“ uvádí ve stanovisku NRR.
Na straně příjmů zmiňuje i „relativně solidní meziroční nárůsty“ výnosů selektivních spotřebních daní [9,9 %], pojistného na sociální zabezpečení [6,3 %] a zejména daně z příjmů právnických osob [15,5 %]. Upozorňuje ale na riziko v podobě propadu spotřeby domácnosti v souvislosti s poklesem reálných příjmů.
Co se týká výdajové strany státního rozpočtu, NRR zdůrazňuje zejména mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění [28 mld. Kč] a jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun [7,8 mld. Kč].
NRR: Strukturální deficit státního rozpočtu vláda neřeší
NRR se vyjadřuje i k návrhu státního rozpočtu na příští rok, který počítá s deficitem 270 miliard korun. Podle NRR ve srovnání s letoškem, kdy se předpokládá deficit 330 miliard korun, jde o opticky významný posun. Při podrobnějším pohledu podle NRR bohužel ale nelze o významnějším zlepšení situace hovořit. Což podle jejích zástupců hrozí vyšším než plánovaným deficitem. NRR dále uvádí:
- Celkový deficit sektoru veřejných institucí dle schváleného rozpočtu 2023 se ve srovnání s očekávaným výsledkem letošního roku téměř nezmění a bude stagnovat kolem hodnoty 3,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP].
- Zlepšení v klíčovém ukazateli strukturálního salda bude dle predikce Ministerstva financí ČR [MF ČR] spíše kosmetické – z -3,1 % HDP na -3,0 % HDP.
Dál žijeme na dluh, říká Jan Pavel z Národní rozpočtové rady
- Úroveň strukturálního salda kolem 3 % HDP bude také znamenat, že při jakýchkoliv jednorázových výdajích či záporné produkční mezeře Česko nedodrží Maastrichtské konvergenční kritérium, tedy že celkový deficit nepřesáhne 3 % HDP.
- Rozpočtový výhled na roky 2024 a 2025 nepřináší žádnou významnější redukci nerovnováhy veřejných financí, neboť strukturální deficit konzervuje na úrovni 2,9 procenta HDP.
Úroveň strukturálního salda kolem 3 % HDP označila NRR za alarmující. Podle ní je patrné, že nepředpokládá přijetí zásadnějších změn vedoucích k návratu veřejných financí na udržitelnou úroveň.
„Opětovně nedochází ke snaze vytvořit si prostor pro reakci fiskální politiky na budoucí krizi, za což NRR kritizovala i minulou vládu,“ stojí ve stanovisku NRR.
A co navrhuje NRR?
Podle NRR ozdravení veřejných financí nelze v současné době udělat jednoduchými a bezbolestnými opatřeními. Její stanovisko uvádí, že pro stávající úroveň veřejných výdajů nemají veřejné rozpočty dostatečnou příjmovou kapacitu. Řešením je přistoupení ke zvýšení daní nebo provedení úpravy na výdajové straně v oblasti mandatorních a kvazimandatorních výdajů.
„To však je možné realizovat pouze změnou příslušných zákonů. Zákonů, které buď upravují rozsah sociálních dávek, nebo definují činnosti, které vládní sektor vykonává. To již tedy téměř není možné z časových důvodů stihnout v rozpočtu na rok 2023,“ stojí ve stanovisku NRR.
Potřebujeme začít zase pracovat, nabídl jako řešení krize Singer
To dále uvádí, že pouze pokud dojde k redukci agend, je možné přistoupit k omezování počtu zaměstnanců ve vládním sektoru. Což přinese dlouhodobě udržitelnou úsporu. Zmiňovaná cesta ale i podle NRR vyžaduje čas. To značí její co nejdřívější provedení.
NRR uvedla, že snižování strukturálního deficitu má jít na úkor redukce investiční aktivity státu. To proto, že Česká republika stále vykazuje významnou infrastrukturní mezeru, kterou je třeba uzavřít. Vládě tak jako už mnohokrát navrhla provést důchodovou reformu.
–DNA–
