Britové kvůli drahotě hledají druhou práci. A co Češi?

366
praci
Ilustrační foto: Pixabay.com

Nejméně 5,2 milionu lidí v Británii se rozhodlo najít druhou práci nebo i několik dalších zaměstnání, aby zvládli pokrýt zvýšené životní náklady. Dalších deset milionů lidí podobný krok plánuje.

Mnoho z Britů si dnes přibírá hodiny v práci navíc. V článku Workers rush to take second jobs: ‚I felt I had no choice‘ o tom informoval server BBC. Odvolává se na výzkumnou zprávu pojišťovací společnosti Royal London.

Z výzkumu vyplynulo, že 16 procent pracovníků v Británii přijalo další zaměstnání, aby jim pomohlo pokrýt rostoucí životní náklady. Dalších 30 procent tak bude muset učinit, pokud budou náklady růst i nadále.

O možnosti druhé práce kvůli zdražování na nedávné konferenci promluvil i někdejší guvernér centrální banky Miroslav Singer.

„V 90tkách lidé byli ochotni si najít druhou práci, ale s tím, se mi zdá, dnes už nikdo ani nepočítá,“ řekl.

Potřebujeme začít zase pracovat, nabídl jako řešení krize Singer

Zároveň dodal, že česká společnost leniví. Na otázku, jak zvládnout současné ekonomické problémy, pak uvedl: „Problém této země není nedostatek lidí, kteří by vždy rádi formulovali tu správnou a komplexní hospodářskou politiku, ale já si myslím, že my potřebujeme začít zase pracovat.“

Zpátky do Británie: Mít jen jednu práci nestačí

Životní náklady v Británii rostou téměř nejrychlejším tempem za posledních 40 let, zejména kvůli rostoucím cenám potravin a energií. Průzkum provedený na konci srpna mezi 4 000 dospělými ukázal, že milionům lidí kvůli tomu nestačí mít pouze jednu práci.

Ne všichni ale mohou současnou situaci řešit druhou prací. Podle průzkumu už více než čtvrtina zaměstnanců, kteří mají plný úvazek, pracuje přes 48 hodin týdně. Pětina z těchto 28 procent navíc uvádí, že každý týden pracuje více než 56 hodin. A je tu další problém.

„I přes dlouhou pracovní dobu nebo více zaměstnání je pro mnoho lidí stále obtížné vydělat dostatek peněz na pokrytí účtů. Téměř třetina [31 %] lidí musí utrácet peníze, které nemají, půjčovat si nebo využívat kontokorentní úvěr,“ cituje BBC z výzkumu.

Příspěvek 5 000 na dítě je populismus, myslí si lidé

Sarah Pennellsová, která pracuje jako specialistka na spotřebitelské financování ve společnosti Royal London, upřesnila i to, že mnoho domácností začalo omezovat výdaje už před šesti měsíci, kdy se poprvé začaly zvyšovat náklady.

„Ale vzhledem k tomu, že účty nadále stoupají, může nás čekat neuvěřitelně těžká zima. […] Zatímco mnozí se uchýlili k výrazným úpravám výdajů, jiní, přestože pracují, co to jde, se prostě nemohou udržet nad vodou,“ dodala.

Britská vláda zmrazila účty za energie

Britská vláda zmrazila účty za energie pro všechny domácnosti na dobu dvou let. Typický účet za energie pro domácnost bude do roku 2024 zhruba 2 500 liber [cca 69 000 Kč] ročně. Podle Pennellsové se i přesto mnoho lidí obává o své finance.

„Ačkoli vládní oznámení o zmrazení cen energií přinese úlevu, stupňující se náklady ve všech oblastech jsou hluboce znepokojující a pouze jeden z deseti dospělých si je jist, že bude schopen se s tím finančně vyrovnat,“ řekla.

Rostoucí náklady nemají dopady pouze na finance. Podle průzkumu více než tři pětiny [64 %] dospělých tvrdí, že se cítí zmoženě. Téměř tři čtvrtiny [72 %] dospělých v Británii se však na nikoho neobrátily s žádostí o pomoc při řešení krize v oblasti životních nákladů.

Inflace požírá mzdy, dělníci hladovějí, píše bruselský Politico

Společnost Royal London lidem doporučila, aby se obrátili na své dodavatele energií, pokud mají potíže s placením účtů za energie. Národní charitativní organizace pro boj s chudobou Turn2us domácnosti s finančními problémy vyzývá, aby co nejdříve vyhledali poradenství.

–ČTK/DNA–

1 komentář

  1. „V 90tkách lidé byli ochotni si najít druhou práci, ale s tím, se mi zdá, dnes už nikdo ani nepočítá,“ řekl pan Singer.
    Jsem následujícího názoru. Má pravdu, ovšem jen částečně. A to, že česká společnost leniví, pravdou rozhodně není. Činorodost je člověku geneticky dána, jinak by neexistoval pojem nuda. Tato činorodost je sice znatelně rozdílná mezi rasami, protože severské rasy by bez velké činorodosti drsné přírodní podmínky nepřežily, to jest střídání hojných lét se stejně dlouhých nuzných zim. U jižních ras, kde příroda byla štědrá celoročně, by „syslení“ zásob a tím i vymýšlení všeho možného v této věci, naopak nedávalo praktický smysl. Ale tyto rozdíly v činorodosti principiálně tak zásadní nejsou. Takže to, co je nám jako člověku geneticky dáno, v krátkém horizontu změnit nemůžeme. Co se však v politice změnilo, bylo to, že když už skoro všichni lidé hlad neměli, bydlet měli kde a život přestal být extrémně drsný, tak politici přemýšleli, čím zaujmout. A začali praktickými kroky voliče přesvědčovat, že stát vše zařídí, že dokonce bude za voliče i dýchat. Takže, stejně jako ty jižní národy, kdy na zdroje hojnou přírodu, alespoň v představách voličů, nahradil všeobjímající stát, tak budete „syslit“ peníze? Tedy zdroje k životu? Budete si „syslit“ tělesnou kondici a tím i zdraví? Člověk, jako biologický tvor uvažuje prakticky. No nebudete, protože to prostě není potřeba. Byli byste hloupí, kdybyste to dělali. Černoch v rovníkové Africe v tom horku také nebude trhat ovoce do zásoby, lovit maso na pozítří. Byl by blázen, kdyby to dělal. Pokud mi nevěříte, vezměte si Covid. Bylo jasné už po prvním roce, že pro člověk s dobrým imunitním systémem neopředstavuje zásadní nebezpečí. A na počet zemřelých pro společnost už vůbec ne. A řešení vlády? No tak si seďte dva roky doma, klidně si tloustněte a tím si ničte imunitu, ale my zajistíme to, že nejenže neumřete, i když si svoje zdraví nešetříte, ale dokonce i když nepracujete a hodnoty tím nicneděláním nevytváříte, tak nemějte obavy, jíst budete i nadále v původní hojnosti. Peníze se vám totiž posypou, to vám garantujeme. Situace dnešních dnů. Nevadí, že si jako obyvatelsto zavíráte energetické zdroje (dělají to politici, ale voliči je tam dostali), my vám zajistíme, že za energie moc platit nebudete. Dokonce milí voliči, je to přece přímo naše povinnost! Že ano! Tím chci říci, že za totoho stavu bych se divil, kdyby voliči jako obyvatelé, i když líní nejsou, překypovali aktivitou. Já, kdybych přijel do pralesní rovníkové Afriky, bych také netrhal ovoce na uskladnění, nelovil maso na příští týden a rozhodně bych nevymýšlel, jak si tam postavit energeticky pasívní obydlí, abych měl jistotu, že neprotopím majlant. Určitě byste si pak řekli, že si tam pohodově lenoším.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here