Moldavsko se obává výpadku ruského plynu

Moldavská premiérka Natalia Gavrilita hodlá EU požádat o 450 milionů eur [cca 11 mld. Kč] kvůli velmi reálné možnosti, že ruská společnost Gazprom zastaví před zimou dodávky zemního plynu do země. Moldavsko má problém i s elektřinou.

Žádost o peníze v situaci, kdy Rusko odpaluje svoji energetickou zbraň, soustřeďuje pozornost na jednu z nejchudších evropských zemí, jejíž vládu hodlá ruský prezident Vladimír Putin ohrozit kvůli jejím sympatiím k Evropské unii.

„Nejhorším scénářem je úplné odpojení. To vyvolalo rozhodování mezi nepohodou spotřebitelů a blackouty a tím, jestli si můžeme dovolit zaplatit takovou cenu,“ uvedla Gavrilita v rozhovoru pro bruselský server Politico.

Rozhovor s moldavskou premiérkou se vedl v neosvětlené kanceláři v budově kišiněvského vládního úřadu. Ten byl postaven za sovětské éry. Neosvětlenými chodbami se vláda snaží přispět k úsporám elektřiny.

V Moldavsku, které je sevřeno mezi Ukrajinou a Rumunskem, žije 2,5 milionu obyvatel. Země trpí vážnou energetickou krizí. Tu letos způsobilo až desetinásobné zvýšení cen energií, zejména kvůli válce na Ukrajině.

Moldavsko vs. Rusko

Vztahy mezi Moskvou a Kišiněvem, který je zcela závislý na dodávkách ruského plynu, se ještě poté, kdy se moldavská vláda vydala na proevropskou cestu, zhoršily. Svého dna dosáhly letos, kdy Moldavsko otevřeně protestovalo proti invazi na Ukrajinu.

Minulý měsíc ruská monopolní plynárenská společnost Gazprom snížila dodávky plynu do Moldávie o 30 procent. Zároveň pohrozila jejich úplným zastavením s odvoláním na problémy plateb za plyn, což kritikové nazývají vydíráním. Podle Gavrility by se dodávky plynu v listopadu mohly snížit o 50 procent.

A aby toho nebylo dost, až 90 procent z obvyklého množství dovážené elektřiny v minulém měsíci nedorazilo. Kyjev totiž v říjnu, kvůli útokům na elektrárny, zastavil vývoz elektřiny. Podněstří, proruské teritorium na východě Moldavska, kde se dříve vyráběly dvě třetiny elektrické energie, zastavilo dodávky minulý týden.

„Nechci situaci zlehčovat, ale do jisté míry jsou i Moldavané oběťmi války na Ukrajině,“ uvedla moldavská premiérka.

EU synchronizovala přenosové sítě Ukrajiny i Moldavska

Nedostatek energie donutil Moldavsko nakupovat elektřinu na evropském spotovém trhu za čtyřnásobnou cenu. Gavrilita proto tvrdí, že hodlá pro tuto zimu na summitu solidarity, který se bude konat 21. listopadu ve Francii, požádat evropské partnery o pomoc ve výši 450 milionů eur.

Částka bude součástí podpůrného balíku, který zemi letos poskytla EU, Mezinárodní měnový fond a Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Tyto instituce už Moldavsku poskytly 400 milionů eur [cca 9,7 mld. Kč].

„Jsme svědky zvyšujícího se bezpečnostního rizika a napětí, jsme svědky ztráty kupní síly a snižování reálné mzdy. Trpíme stejnými problémy, jaké mají evropské země, ale situace je o to horší, že máme na jejich překonání mnohem méně sil,“ řekla Gavrilita.

„To může někdo zneužít,“ dodala s odvoláním na zpravodajské zdroje.

Zpravodajci varují před vztahem ruských tajných služeb a moldavských opozičních stran. Ty z Moskvy údajně obdržely významné finanční částky.

Ruská pátá kolona v Moldavsku

Mezi tyto subjekty patří i proruská strana SOR. To je strana Ilana Shora, bývalého starosty města Orhei, odsouzeného v roce 2014 za krádež jedné miliardy dolarů z moldavských bank. Shor dnes žije v Izraeli. Americké ministerstvo financí na něj vyhlásilo v říjnu sankce. Obvinilo ho z toho, že pracoval pro zájmy Moskvy směřující k destabilizaci kišiněvské vlády a „návrat Moldavska do ruské sféry.“

Avšak SOR každý týden organizuje v hlavním městě Moldavska protivládní demonstrace. Prezidentka země Maia Sanduová už dokonce obvinila ruské tajné služby, že tyto demonstrace podporují.

„Samozřejmě, že se obáváme toho, čemu říkáme koalice pro korupci a válku,“ uvedla moldavská premiérka a dodala, že Shor podporuje proruské elementy a zneužívá nespokojenosti veřejnosti.

Rusko ztrácí vliv v Moldavsku skrze svůj plyn, píše Politico

Moldavsko v červnu obdrželo od EU status kandidátské země a podobné síly nechtějí, aby se země integrovala do Evropy. O vstup do EU požádalo současně s Gruzií letos v březnu. Gruzie na status kandidátské země teprve čeká.

„Pokud se týká vztahů s Ruskem, udržujeme diplomatické styky,“ uvedla Gavrilita s tím, že vtahy se rychle zhoršují.

Napětí eskalovalo poté, kdy země vyhostila ruského diplomata a když na moldavskou vesnici minulý týden dopadly trosky ruské rakety.

„Naše budoucí vztahy záleží na vývoji války,“ řekla Gavrilita a dodala: „závisí to na způsobu ukončení války a na změnách v Rusku.“

Na otázku, co by vzkázala Putinovi, kdyby se vměšoval do vnějších vztahů Moldavska, Gavrilita uvedla, že existují jistá pravidla mezinárodního práva a každá země by měla být nezávislá, suverénní a spravovat si sama své území.

„A na respektování těchto pravidel jsou závislé především malé země,“ vyjasnila.

Michal Achremenko