EP navrhuje nadnárodní kandidátku pro volby do EU

1277
volby_do_EU
Foto: Evropský parlament

Evropský parlament [EP] projedná návrh na zavedení společných pravidel pro volby do EU. Europoslanci mimo jiné navrhují přidání celoevropského volebního obvodu, jedné nadnárodní kandidátky. Navrhují i jeden termín pro konání voleb.

Vyplývá to z návrhu, který připravil ústavní výbor evropského parlamentu. Ten dlouhodobě pracuje na reformě evropského volebního zákona s cílem vytvořit společné standardy pro organizaci evropských voleb.

„Je nezbytné přeměnit volby do EU v jediné evropské volby. To značí změnit současný systém, kdy se do europarlamentu volí ve 27 samostatných národních volbách,“ stojí ve zprávě.

Pro změnu volebního systému do EP zpráva argumentuje současnou roztříštěností voleb. Organizace voleb se podle ní rozhoduje z velké části na vnitrostátní úrovni. To znamená, že země volí v různé dny, na hlasovacích lístcích se objevují pouze národní politické strany a liší se i věk voličů.

Nadnárodní volební kandidátka a hlavní kandidáti

Návrh zahrnuje i další novinku. Europoslanci navrhují zřízení celoevropského volebního obvodu. V něm by lidé v unijních zemích volili 28 europoslanců navíc k europoslancům zvoleným v národních nebo regionálních volebních obvodech. Z těchto osmadvaceti europoslanců by pak vzešel předseda Evropské komise [EK].

V praxi by to znamenalo, že evropské politické strany nebo koalice národních stran by navrhly nadnárodní kandidátku v čele s preferovaným kandidátem na předsedu EK. Zároveň by na nich podle návrhu zachovaly geografickou rovnováhu, a to zahrnutím kandidátů z velkých, středně velkých a menších zemí ve střídavém pořadí.

„Vedoucí kandidáti by měli mít možnost kandidovat ve všech členských státech na celoevropských kandidátkách. Což voličům umožní hlasovat pro svého preferovaného kandidáta na předsedu Komise,“ stojí v návrhu výboru.

Navržené změny ve volebního systému do EP mají podle výboru ukončit rozdílné postupy při volbě šéfa EK. Zpráva výboru uvádí, že vytvoření celoevropského volebního obvodu, v němž by v čele kandidátky stál uchazeč každé politické skupiny na předsedu Komise, by posílilo evropskou demokracii a legitimizovalo volbu předsedy Komise.

Předseda EK je vrcholný představitel jednoho ze sedmi orgánů EU jmenovaný podle čl. 17 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii. Kandidáta na předsedu navrhuje každých pět let Evropská rada a schvaluje EP.

Jak se volí šéf EK

Návrh na zřízení nadnárodních kandidátek zazněl před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019. Avšak nezískal podporu hlav států a vlád EU. Na tiskové konferenci po schůzce Rady EU v únoru 2018 její tehdejší předseda Donald Tusk uvedl, že mezi lídry panovala shoda, že Evropská rada nemůže předem zaručit, že jednoho z vedoucích kandidátů navrhne na funkci předsedy Evropské komise.

„Tento proces není automatický. Smlouva jednoznačně stanoví, že Evropská rada požívá autonomní pravomoci navrhnout kandidáta, a to s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích,“ uvedl.

Němci snížili věk voličů pro volby do Evropského parlamentu

Výsledkem bylo, že EP a Rada EU se k této otázce vrátí „v budoucnu, s ohledem na volby v roce 2024“. Mezitím došlo k fatálním změnám v přístupu volby předsedy EK. Zatímco ještě v roce 2014 Evropská rada nominovala Jean-Claude Junckera, vedoucího kandidáta Evropské lidové strany [EPP], která získala nejvíce hlasů, předsedou Komise, po volbách v roce 2019 Rada EU navrhla za šéfku EK německou političku Ursulu von der Leyenovou. Ta přitom ve volbách vůbec nekandidovala. Dokonce se s ní počítalo jako s novým generálním tajemníkem NATO.

Přesto se von der Leyenová stala šéfkou EK. Rada EU ji navrhla na předsedkyni 2. července 2019. EP její nominaci schválil 16. července 2019. V hlasování europoslanců obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla většinou pouhých devíti hlasů.

Jmenování von der Leyenové překvapilo

Jmenování Ursuly von der Leyenové bylo překvapivé. Rada EU totiž doporučuje EP nominanta na předsedu Komise právě na základě systému takzvaných spitzenkandidátů. To jsou volební lídři ve volbách do Evropského parlamentu.

Přičemž každou politickou stranu vede do voleb právě spitzenkandidát, jenž je zároveň kandidátem na předsedu Komise. V roce 2018 Evropský parlament navíc přijal usnesení, že za předsedu Komise neschválí nikoho, kdo by nebyl zmíněným spitzenkandidátem. O rok později usnesení ale negoval právě volbou von der Leyenové.

Prvním místopředsedou Komise se tehdy stal Frans Timmermans, architekt green dealu. Přičemž Timmermans původně mířil jako spitzenkandidát Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů na předsedu EK. Jeho kandidaturu na post předsedy Komise na povolebním summitu EU zablokovaly státy Visegrádské skupiny s Itálií.

–DNA–

2 KOMENTÁŘE

  1. Opět jeden z velmi důležitých článků. Na první pohled vypadá hodně neduživě, vcelku hodně politických detailů, ale jedná se o zásadní věc, proto je důležité si ho přečíst. A nakonec z něj paradoxně vyplývá i důležitost prezidenta. Na Zemana se snášela hlavně kritika. Na nového prezidenta, kariérního komunisty, se naopak linula jen slova chvály. A lidé, kteří nevědí, že nějaká politika vůbec existuje, používali nesmyslné obraty typu, aby se za prezidenta nemuseli stydět a podobné nepodstatné banalitky. Prezident však má se svým slovem velký dosah k obyvatelstvu. Většinou co řekne, sdělovací prostředky hned rozšíří a často se k tomu vedou diskuze. A Zeman ve věci Green dealu hodně užitečného udělal. A nově také velmi důrazně varoval před ztrátou suverenity ČR. Snad, ještě než odejde, toto alespoň jednou zmíní. A o snaze ji národním státům uzmout, je právě tento článek! Ne hned, to samozřejmě ani nejde, ale hezky krůček po krůčku. Stejným způsobem, jak postupovala velmi užitečná a důležitá ochrana přírody a životního prostřední už od sedmdesátých let až po dnešní všeobjímající zelený fanatismus, který vztahuje svoje pařáty na náš způsob života a naši životní úroveň. Co se týká naší státní suverenity v rámci EU se nyní nacházíme ve zcela stejné situaci, jako s životním prostředí v sedmdesátých letech. Líbivá slova o výhodách a nutnosti neustále naši EU vylepšovat a zefektivňovat. Konce nebudou a nemohou být jiné. Víte, jako ve škole. Napsal se vzoreček, dosadila se čísla a vyšlo nám, kolik hrušek je v košíku. Tak když si za dnešní zelenou věc dosadíte naši suverenitu, tak vám okamžitě vyjde, jak bude tato suverenita vypadat za dvacet let s takovými nápady, jaké popisuje tento článek. Nebudu se tajit tím, že odchodu Zemana v dnešní turbulentní době docela lituji. Později už by to bylo vcelku jedno. Ale s novým prezidentem, člověkem, který se v žádném režimu neztratí a vždy věrně a spolehlivě slouží, si nejsem jist, zda bude stát v důležitých věcech na straně zájmů ČR. Ale my, jako voliči můžeme. A jsme nejdůležitější! A o tom je tento článek. Totiž abychom tak důležití nebyli.

  2. Naprostý souhlas. Co se směřování EU tyce, i role Milose Zemana. Kdo si to uvědomí, má aspoň jasněji o to, kam a pro koho směřuje současná vláda a establishment…

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here