Evropa zůstává závislá na ruském jaderném palivu

3543
jadernem_palivu
Získat jaderné palivo z jiných zdrojů než z Ruska činí mnohým evropským zemím značný problém. Na obrázku je detail palivové tyče společnosti ALTA. Ta se stala od roku 1995 na území ČR výhradním zástupcem ruské společnosti TVEL, která jaderné palivo dodává do českých jaderných elektráren. / Foto: ALTA

Evropské země se relativně rychle zbavily závislosti na ruském plynu, uhlí i ropě. Stále však řeší jeden problém. A tím je závislost mnoha evropských zemí na ruském jaderném palivu. Jeho náhrada se hledá podstatně složitěji.

Tématu se v článku “Russian nuclear fuel: The habit Europe just can’t break“ blíže věnuje bruselský list Politico. Podle něj unijní ekonomické sankce na nákup ruského uhlí a ropy změnily obchodní vzorce a poslaly Moskvu na lavici náhradníků. V oblasti dodávek jaderného paliva to ale neplatí. List se odvolává na sdělení Mezinárodní agentury pro energetiku [IEA].

  • Dovoz uhlí klesl na nulu a dovoz ropy tankery po moři je ilegální. Jen čtyři unijní země dosud stále odebírají ruskou ropu ropovody. Přitom ještě v roce 2020 dovážela EU 54 procent uhlí a čtvrtinu spotřeby ropy z Ruska.
  • I v oblasti plynu dopadá bilance pro Evropu pozitivně. Závislost na ruském plynu klesla ze 40 % objemu dodávek na necelých deset procent. A nadále pokračuje další snižování objemu plynu, který z Ruska proudí do Evropy.

Problém však stále zůstává u dodávek ruského jaderného paliva. Evropa se bez něj totiž jen těžko obejde. A to jak z historických, tak praktických důvodů. Což dává vysvětlení, proč je u zavedení sankcí na Rusko v této oblasti “ticho po pěšině”.

Závislost na ruském jaderném palivu trvá

List Politico uvádí, že konkurence v globálním jaderném sektoru v důsledku studené války atrofovala a reaktory sovětské výroby v unijních zemích jsou stavěné právě na ruské palivo. Což posiluje postavení Moskvy.

Hodnota dovozu ruské jaderné technologie a paliva loni ve světovém měřítku vzrostla na více než jednu miliardu dolarů [cca 22 mld. Kč], jak uvedl Royal United Services Institute [RUSI]. A jeho údaje hovoří i o tom, že zatímco hodnota ruského jaderného vývozu do Bulharska a České republiky klesla, tak v zemích, jako je Slovensko, Maďarsko a Finsko naopak vzrostla.

„I když je obtížné dojít k definitivním závěrům z dosavadních, dosud nekompletních, údajů, je zřejmé, že závislost na ruských dodávkách stále existuje,“ říká analytička RUSI Darja Dolziková.

Současně podotýká, že z hlediska finančního objemu stále nejde o zásadní problém ve srovnání s ostatními ruskými komoditami. V roce 2021 zaplatily unijní země Rusku za dovoz surového uranu 210 milionů eur [cca 4,9 mld. Kč], zatímco za ropu zaplatily 88 miliard eur [cca 2 bil. Kč].

Kdo má dneska uran

Ačkoliv by ruský uran mohl být brzy nahrazen dovozem z jiných zemí – a většina jaderných elektráren ho má v zásobách na další rok, jak říká Agnieszka Kazmierczaková, šéfka Euratom Supply Agency [ESA] – země disponující ruskými reaktory VVER musí stále spoléhat na palivo vyrobené v Rusku.

„V zemích EU je 18 jaderných elektráren ruské konstrukce a ty by byly sankcemi postiženy,“ doplňuje její slova Mark Hibbs z Carnegie Nuclear Policy Program s tím, že tato skutečnost unijní země jednoznačně rozděluje.

Podle něj je to i důvod, proč Západ v oblasti dodávek jaderného paliva na Rusko dosud neuvalil žádné sankce. To navzdory opakovaným výzvám zástupců Ukrajiny a některých unijních zemí k potrestání Rosatomu. Argumentovali přitom jeho rolí v okupované Záporožské jaderné elektrárně a možným dodávkám zařízení pro ruský zbrojní průmysl.

„Možnost uvalení sankcí na jaderný sektor byla ze stolu smetena dříve, než se o ní začalo mluvit,“ uvedl nejmenovaný unijní diplomat.

Proti sankcím se postavilo hlavně Maďarsko

K nejhlasitějším odpůrcům sankcí na Rusko ve věci jaderného paliva patří Maďarsko, jedna z pěti zemí, která společně se Slovenskem, Bulharskem, Finskem a Českou republikou, disponuje ruskou jadernou technologií, pro jejíž palivo zatím neexistuje alternativa.

Petr Brzezina je novým šéfem Westinghouse ČR

Naopak Bulharsko a Česko podepsaly kontrakty s americkou firmou Westinghouse o nahrazení ruského paliva. A Česko spolu s Westinghouse podepsalo smlouvu s francouzskou firmou Framatome.

Avšak výměna dodavatele nějaký čas vezme. Kaczmierczaková dobu odhaduje na tři roky. Důvod je, že národní regulátoři musí nové palivo analyzovat a licencovat. Na druhé straně například noví dodavatelé jaderného paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín mají první závoz dodat už v příštím roce.

ČEZ změnil dodavatele jaderného paliva pro JE Temelín

„Větším problémem je obohacování a konverze. To vzhledem k chronicky nedostatečné celosvětové kapacitě. Což by mohlo trvat sedm až deset let,“ doplnila s tím, že tolik času vezme nahrazení dodávek jaderného paliva od Rosatomu.

Maďarsko a Slovensko sázejí stále na ruskou technologii

List zdůrazňuje, že zatímco Finsko loni stornovalo plán na výstavbu „ruské“ jaderné elektrárny, což vyvolalo právní spor s Rosatomem, jiné země svůj přístup nezměnily. Slovenská jaderná elektrárna Mochovce-3 bude mít ruský reaktor VVER. Pro něj bude Rusko dodávat palivo minimálně do roku 2026.

V EU se teď chystá deset nových jaderných bloků

Maďarsko své vztahy s Moskvou utužilo, když loni v létě odsouhlasilo výstavbu dvou dalších reaktorů v elektrárně. To s pomocí ruského úvěru ve výši 10 miliard eur [cca 234 mld. Kč].

„I kdyby byly postaveny, jaderné sankce by byly plné výjimek, protože jsme na dodávkách jaderného paliva z Ruska závislí,“ řekl k tématu nejmenovaný diplomat unijní země.

Michal Achremenko

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here