„Významné prostředky lze ušetřit změnou přístupu k systému dotací. Kontroly totiž prokázaly, že skutečný smysl dotací nahradil formalismus,“ uvádí ve výroční zprávě za loňský rok prezident Nejvyššího kontrolního úřadu [NKÚ] Miloslav Kala.
Podle NKÚ hlavní problém spočívá ve skutečnosti, že dotace se čerpají hlavně z důvodů úspěšného čerpání, nikoli z důvodu jejich přínosnosti. Zároveň je systém, jak uvádí zpráva NKÚ, příliš drahý.
„Systém stovek dotačních titulů, v jejichž rámci se rozdělují stovky miliard korun, se stal neřiditelným a administrativně náročným,“ konstatuje NKÚ.
Miloslav Kala tvrdí, že přebujelý dotační systém je luxus, v němž vítězí formální stránka věci nad jejím smyslem. A tvrdí, že Česko si ho nemůže dovolit zvlášť v době „obrovských strukturálních deficitů“.
Jsou to totiž stovky kontrol NKÚ, které prokázaly, že resorty podporují i neúčelné a neefektivní projekty. Příkladem zpráva NKÚ dává dotace na průmyslový výzkum.
„Ačkoliv na něj bylo v letech 2016–2022 vynaloženo téměř 10 miliard korun, projekty ve většině kontrolovaných případů nevedly k naplnění ekonomických přínosů v praxi,“ stojí ve zprávě.
Výsledek? U prověřovaných projektů podpořených z programu TRIO byly po třech letech od jejich ukončení skutečné tržby dotací podpořených subjektů na desetině plánovaných hodnot.
Nejvyšší kontrolní úřad: Drahá a živelná digitalizace
Další ukázkou neefektivity je podle NKÚ digitalizace agend veřejné správy. Její provedení NKÚ kritizuje dlouhodobě. I v letošní zprávě konstatuje, že se nedaří zvýšit efektivitu digitalizace veřejné správy. A to přesto, že na ni stát vynakládá stále více peněz.
Podle NKÚ celkové výdaje na ICT za rok 2022 jen u organizačních složek státu a státních fondů činily více než 19 miliard korun. To je téměř o třetinu více než v roce 2018. Česko loni v mezinárodním srovnání DESI zaměřeném primárně na digitalizaci opět o jednu příčku kleslo. A to na 19. místo v rámci EU.
„Potvrzuje se, co opakovaně říkáme: digitalizování neefektivních procesů k efektivnímu výkonu státní správy nevede. Úspěšné digitalizaci tedy brání skutečnost, že jí v mnoha případech nepředchází zásadní revize stávajících agend,“ říká Miloslav Kala.
Nedostatky v digitalizaci a komunikaci mezi resorty představovaly také jednu z důležitých příčin, proč Česko selhalo ve zvládání pandemie covidu. Poptávka po online službách státu ze strany občanů přitom roste. To v souvislosti s řešením různých životních situací.
Dále se hospodaří v rozporu s péčí řádného hospodáře
NKÚ opakovaně poukazuje na případy plýtvání veřejnými prostředky. Což potvrdily i loňské kontroly. Státní instituce v mnoha případech rezignují na snahu řádně hospodařit. A to i přímo ve strategicky významných oblastech.
Nejvyšší kontrolní úřad zmiňuje například nakládání s komunálními odpady, kdy odpovědné orgány v rozporu se strategií státu zvýhodňovaly skládkování oproti šetrnějším způsobům. A to přesto, že na zamezení skládkování stát vynaložil přes devět miliard korun. Výsledek? V roce 2020 se v Česku skládkovalo 48 procent komunálního odpadu.
Dalším příkladem, kdy je skutečnost v rozporu s danými prioritami, je podpora mikropodniků a malých a středních podniků při zpracovávání zemědělských produktů. Právě k nim měly podle strategie Ministerstva zemědělství přednostně mířit národní a evropské dotace. Resort pro ně ale žádný národní dotační program nepřipravil. Naopak vypsal program na podporu velkých podniků, z něhož jim vyplatil 1,7 miliardy korun.
A na závěr: Plýtvání NKÚ dokumentuje na kontrole propagační akce Ministerstva financí ČR na podporu výběru daní „Účtenková loterie“. Ačkoliv za ni resort zaplatil 231 milionů korun, po jejím ukončení nevyhodnotil, zda k vyššímu výběru daní akce vůbec přispěla.
–DNA–
To je ten pravý důvod, proč mají lidé strach z umělé inteligence. Že by se mohla “zvrhnout” a začít dělat pořádek ve smyslu tohoto článku. Myslím, že black out by přišel velmi záhy. A příčinou by nebyla živelná katastrofa.