Důvěra v ekonomiku v dubnu rostla u domácností i firem. Avšak zatímco celková důvěra se u firem dostala na svůj dlouhodobý průměr, u domácností zůstává výrazně pod dlouhodobým průměrem. Uvedl to Český statistický úřad [ČSÚ].
Domácnosti se ve srovnání s březnem a předchozími měsíci méně obávají zhoršení celkové ekonomické situace. Mírně lépe hodnotí svou současnou finanční situaci ve srovnání s předchozími dvanácti měsíci. Zároveň se snížil počet spotřebitelů očekávajících zhoršení vlastní finanční situace v následujících dvanácti měsících. Podíl respondentů, kteří se domnívají, že současná doba není vhodná k velkým nákupům, se oproti únoru mírně snížil.
„Výsledky jsou pozitivní i v tom, že se meziměsíčně zlepšily všechny sledované dílčí ukazatele. Ani poměrně příznivá aktuální data však nezměnila fakt, že celková důvěra spotřebitelů stále zůstává výrazně pod svým dlouhodobým průměrem,“ říká Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Potravinový balíček ve výdejně dostane každý, kdo si o něj řekne
Celková důvěra podnikatelů v ekonomiku podruhé za sebou vzrostla a přiblížila se dlouhodobému průměru. Důvěra podnikatelů se v dubnu zvýšila ve všech odvětvích, nejvíce v průmyslu [+4,6 bodu]. V něm se po deseti měsících dokonce vrátila na svůj dlouhodobý průměr.
„Přestože se sentiment mezi podnikateli postupně zlepšuje, mnohé pořád limituje nedostatečná poptávka, omezená dostupnost vybraných vstupů a v některých odvětvích také nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců,“ tvrdí vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Dodává, že jako další překážky růstu produkce podnikatelé jmenují legislativu, vysoké konkurenční prostředí a obecnou nejistotu z aktuální geopolitické situace a jejích důsledků.
Důvěra v ekonomiku očima analytiků
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka březnová data ukázala, že stále více podniků a domácností už nepropadá takovému pesimismu jako na podzim, kdy česká ekonomika vstoupila do recese.
„S výjimkou stavebnictví jsou firmy optimistické, pokud jde o vývoj poptávky či zakázek. Do dalších měsíců proto s nadějemi hledí průmysl, služby i obchod. Situaci ve stavebnictví komplikuje nejenom – jako již tradičně – nedostatek zaměstnanců, ale firmy začínají pociťovat i nedostatek nových zakázek,“ shrnuje situaci Petr Dufek.
Upozorňuje, že ne příliš přesvědčivě tentokrát vyznívají inflační očekávání u firem. Ve službách a průmyslu v posledním měsíci přesvědčení o potřebě zdražovat totiž opět zesílilo.
Aktuální data analytici přesto hodnotí pozitivně. Ekonomka Komerční banky Jana Steckerová říká: „Důvěra v ekonomiku rychle roste. Výsledky potvrzují náš odhad, že ekonomika by po mělké recesi, kterou si prošla ve druhé polovině loňského roku, měla pomalu začít nabírat dech.“
Počet zaniklých firem je rekordní
Jsou tu ale i další data. V prvním letošním čtvrtletí zaniklo v České republice 4 230 firem. To je nejvíce za první čtvrtletí v historii. Je to o 551 více firem než ve stejném období loni. Data zveřejnila společnost CRIF – Czech Credit Bureau. Na druhé straně v prvním čtvrtletí v Česku vzniklo 8 075 nových obchodních společností.
„Vyšší počet zaniklých firem odráží stagnaci ekonomiky. Nicméně počet firem se nadále zvyšuje, i když pomalejším tempem než v předchozích dvou letech. Zpomalení je znatelné zejména v porovnání se dvěma předcovidovými roky. Počet nových firem roste pomaleji než počet zaniklých,” okomentovala výsledky analytička CRIF Věra Kameníčková.
Dodala, že za první čtvrtletí připadlo 19 nových firem na 10 zaniklých. Což je o dvě méně než loni, ale také o osm méně než před pěti lety.
Nejvíce firem v prvním čtvrtletí vzniklo v odvětví nakládání s nemovitostmi [1 200], v obchodu [1 162] a zpracovatelském průmyslu [972]. Nejvíce firem naopak zaniklo v obchodu [1 403], v nakládání s nemovitostmi [815] a v profesních, vědeckých a technických činnostech [545].
O ekonomiku jako takovou strach mít netřeba. Ta je podstatou dělby práce a tím pádem by zanikla až se zánikem lidí. Otázkou však je, jak bude naplňovat hmotné představy lidí. A o to bych rozhodně strach měl. Tedy podle toho, ve které společenské skupině se člověk nachází. Doposud i ti poměrně chudí si mohli s levnými energiemi ledacos dopřát. A to bude pomalu končit. Už pár let je vidět, jak se ekonomické „nůžky“ mezi společenskými skupinami rozevírají. Dnes proběhla zpráva, že se v EU od roku 2027 (otázkou je, co by bylo horší, zda v tomto spolku společně spáchat ekonomickou sebevraždu, nebo ho s velkými problémy opustit) rozhodlo zpoplatnit vše. Topení, dopravu i energie pro podniky (povolenky zdarma skončí). To opět zhorší situaci na dvakrát. Poprvé, že se nůžky ještě více rozevřou a podruhé, že peníze takto vybrané budou přetvořeny do dotací pro vybrané firmy. A jak známo, každá dotace křiví trh. Na ty vyvolené, které je budou dostávat, i když třeba fungují neefektivně, případně budou vytvářet něco jen proto, že někdo, kdo byl zvolen, takto rozhodl a ty zatracované, které jim je v energiích budou platit, tedy na ně dělat. Je jasné, že přesně takto fungoval komunismus a podle toho životní úroveň socialistického pracujícího vypadala.