Súdán hrozí přelitím bojů do dalších zemí

6056
sudan
Boje v Súdánu se podle analytiků mohou snadno přelít do okolních zemí. První na řadě je Jižní Súdán. / Foto: Pixabay.com / Mapa: Google.com

Boje mezi stranami dvou vrchních generálů uvrhlo Súdán do nebezpečí, jež hrozí důsledky daleko za hranicemi země. Konflikt má již nyní devastující účinky na ostatní země Středního východu a Afriky, od Libanonu, Sýrie až po Libyi a Etiopii.

V bojích, které vypukly, když se Súdán snažil o posun k demokracii, zahynuly již stovky lidí a miliony uvěznily v městských oblastech, kde hledají úkryt před střelbou, výbuchy a rabováním.

„V ulicích hustě obydleného hlavního města Súdánu s asi 10 miliony obyvatel se bojuje už šestý den [k 21.4., pozn. red.]. Lidem dochází jídlo, voda, pohonné hmoty. Velmi riskují, když se pokouší sehnat zásoby v obchodech, které se už teď potýkají s nedostatkem,” popisuje situaci v Chartúmu spolupracovnice Lékařů bez hranic Camille Marquis.

Obě znepřátelené strany disponují desítkami tisíc bojovníků, podporovateli ze zahraničí i přístupem k důležitým surovinám. To vše je chrání před sankcemi. Silná pozice znesvářených stran podle pozorovatelů zakládá na dlouhodobý konflikt. Konfliktu v Súdánu se věnuje agentura AP v článku: “Proč je súdánský konflikt důležitý pro zbytek světa?

Kdo v Súdánu bojuje

Generál Abdal Fattáh Burhán, velitel ozbrojených sil, a generál Muhammed Hamden Dagal, lídr paramilitární skupiny, známé jako „Rapid Support Forces“ – Jednotky rychlé podpory – [RSF]. Ta vznikla z dárfúrských nechvalně známých milicí Janjaweed. Oba generálové se snaží získat kontrolu nad Súdánem. Vojenský převrat v zemi provedli již před dvěma roky. Uchopili moc poté, kdy o ni v roce 2019 přišel po veřejných protestech tamější dlouholetý autokrat Umar al-Bašír. Spory mezi generály vyvolala jednání v minulých měsících, která požadovala návrat země k demokratické správě.

„Pokud nebude konflikt rychle ukončený, stane se složitou hrou mezi regionálními a mezinárodními aktéry, kteří se budou snažit prosazovat své zájmy, budou disponovat penězi, armádními dodávkami a možná i vlastními jednotkami,“ popsal dění v zemi odborník na Súdán na Tufts University Alex De Waal.

Ten aktuální konflikt v Súdánu chápe jako „zahřívací kolo před vypuknutím krvavé občanské války“. Skeptický je i ke snahám ostatních zemí zprostředkovat v zemi mír.

„Úsilí o dosažení míru je ještě složitější než válka samotná. […] Vnější mediátoři mohou způsobit dopravní zácpu jako na křižovatce bez světel i policisty,“ tvrdí.

I sousedé Súdánu sledují své zájmy

Súdán má společné hranice s pěti zeměmi: Libyí, Čadem, Středoafrickou republikou, Eritreou a Jižním Súdánem. Ten se osamostatnil v roce 2011 a s sebou si vzal 75 procent ropných zásob. Téměř všechny tyto země doplácejí na své vlastní vnitřní problémy. Potýkají se s různými skupinami rebelů, které operují kolem děravých hranic.

„Co se stane, když Súdán nezůstane v Súdánu. Nejspíše hrozí, že do konfliktu budou zataženy Čad a Jižní Súdán. Ale čím delší budou boje, tím pravděpodobnější je vnější intervence,“ komentuje situaci Alan Boswell z International Crisis Group.

Súdán je rozlohou třetí největší africkou zemí a rozkládá se na březích Nilu. Velmi problematicky se o jeho vody dělí s regionálními „těžkými váhami“ – s Egyptem a Etiopií. V Egyptě je na Nilu závislých 100 milionů lidí a Etiopie buduje velkou přehradu, která budí v Egyptě a Chartúmu, hlavním městě Súdánu, velké znepokojení. Egypt má se súdánskými ozbrojenými silami úzké vztahy. Vnímá je jako spojence proti Etiopii. I přesto se Káhira nyní snaží obě strany sporu přimět k příměří.

Jaké vnější síly mají na Súdánu zájem?

Jsou tu ale i další zájmy. Země Arabského zálivu pozorují Africký roh již několik let s tím, že by rády tímto směrem rozšířily svůj vliv. Spojené arabské emiráty [SAE], vojenská velmoc na vzestupu, rozšiřuje svůj vliv na Střední východ a východní Afriku. Zároveň má úzké vztahy s RSF, která SAE poslala tisíce bojovníků na pomoc a Saúdské Arábii, ve válce SAE válce proti Íránem podporovanými rebelům Houthi v Jemenu.

Agentura Fitch zvedla kreditní známku Saúdské Arábii

A Rusko už dlouho plánuje stavbu námořní základny v Port Súdán, která by sloužila jeho loďstvu a umožnila mu „dohled“ nad Rudým mořem. To je pro něj klíčové, protože mu slouží jako obchodní cesta pro dodávky energetických surovin do Evropy.

Wagnerova skupina ruských žoldáků se silnými vazbami na Kreml staví v Africe silnice a v Súdánu operuje už od roku 2017. Nic na tom nezměnilo ani to, že Spojené státy a Evropská unie vyhlásily sankce na dvě těžařské firmy s vazbou na Wagnerovu armádu dobývající zlato a obvinily je z pašování.

Jakou roli hrají západní země?

Velký počet mírových zprostředkovatelů, včetně Velké Británie, Spojených národů, Evropské unie, Egypta, zemí Golfského zálivu, Africké unie a bloku osmi zemí východní Afriky [IGAD] se snaží nabídnout své služby. Zatím se jim situaci v Súdánu ale nedaří uklidnit.

Súdán se stal mezinárodním vyděděncem, když v 90. letech hostil Usámu bin Ládina a jiné militantní jednotky. USA odstranily Súdán ze seznamu zemí podporující státní terorismus poté, kdy v roce 2020 vláda v Chartúmu souhlasila s upevněním vztahů s Izraelem.

WHO potřebuje další peníze. Zdravotní krize se rychle šíří

Zemi však neprospělo, když její bývalý prezident Umar Bašír nastolil vládu tvrdého islámského vedení. Jeho izolace se prohloubila na počátku tisíciletí během konfliktu se západním regionem Dárfúru. Tehdy súdánské vojenské síly a dárfúrské nechvalně známé milice Janjaweed praktikovaly zvěrstva při potlačování místního odboje. Mezinárodní soudní dvůr obvinil al Bašíra z genocidy.

Súdán drží velké nerostné bohatství

Ekonomické problémy Súdánu by podle AP mohly využít západní země k nastolení hospodářských sankcí ve snaze přimět obě strany sporu ke smíru. Ale v Súdánu, stejně jako v dalších afrických zemích bohatých na nerostné suroviny, se ozbrojené skupiny obohacují prostřednictvím podloudného obchodování se vzácnými minerály a dalšími nerostnými zdroji.

Muhammad Hamdes Dagal, kdysi chovatel velbloudů z Dárfúru, nyní spravuje velká stáda dobytka a zlaté doly. Panuje přitom přesvědčení, že je navíc dobře placený zeměmi Golfského zálivu za služby RSF v jemenském konfliktu.

„Ovládání politických fondů bude mít stejný význam jako boje. Vojáci budou chtít ovládnout zlaté doly a pašerácké stezky. RSF bude chtít přerušit hlavní dopravní tepny včetně silnice z Port Súdánu do Chartúmu,“ popisuje De Waal.

Vojáci ovládají větší část hospodářství a mohou se spolehnout i na obchodníky z Chartúmu a na obyvatelstvo kolem pobřeží Nilu. Ti totiž zbohatli za dlouhé vlády al Bašíra.

–AM–

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here