Ukrajinské obilí rozložilo unijní trh, píše The New York Times

3392
obili
Foto: Pixabay.com

Uplynul už více než rok od okupace Ukrajiny a překvapivě silná a jednotná podpora evropských zemí se drolí. Netýká se to ani tak vojenské podpory, jako takzvaných koridorů, jimiž Ukrajina vyváží obilí a další zemědělské komodity.

Sklady rumunského farmáře Roberta Viery jsou naplněné 500 tunami obilí a 250 tunami slunečnicového semene. Prodej jeho sklizně by byl nyní nevýhodný, protože se na trhu ocitla levnější konkurence z Ukrajiny. Píše v článku „Angry Farmers Pierce Europe’s United Front on Ukraine“ americký list The New York Times [NYT].

Záplava ukrajinských obilovin a dalších zemědělských produktů snížila hodnotu Vierových zásob téměř o polovinu. Podobně jsou na tom další farmáři z východní a střední Evropy. Jejich vlády, které většinou letos nebo v příštím roce čekají volby, se tak podle amerického listu ocitají mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně stojí solidarita s Ukrajinou a na straně druhé snaha o politické přežití.

„Je mi jich líto, ale musím myslet i na sebe,“ přiznává Vieru při pomyšlení na Ukrajince, kteří nyní žijí blízko rumunských hranic v Dunajské deltě.

Současně ale dodává: „Mám plné sklady neprodané loňské úrody.“

Levné ukrajinské suroviny totiž srazily ceny zemědělských komodit v evropských zemích. Říká, že to, co drží na skladech, by teď prodával vyloženě pod cenou.

Nemůžeme tomu konkurovat. Nikdo tomu nemůže konkurovat. Samozřejmě, že chceme Ukrajinu podpořit, ale máme rodiny a děti, o které se musíme také postarat,“ tvrdí jeho kolega, vlastník rodinné farmy v okrese Galati, Bogdan Dediu.

I když na rozdíl od Viery prodal loňskou úrodu včas po sklizni, tedy ještě dříve, než ceny začaly klesat, považuje se za oběť ruské okupace Ukrajiny. Podobně jsou na tom podle NYT farmáři v Polsku, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku. To, co mělo být vyjádřením solidarity a pomoci Ukrajině, se změnilo v trpké rozčarování, konstatuje list.

Tržní síly a rozmáhající se kšefty

Podle amerických novinářů úsilí Evropské unie pomoci Ukrajině s vývozem obilí a zmírnit to, co Spojené národy loni označily jako „bezprecedentní globální krizí hladu“, se aktuálně změnilo ve zdroj politických sporů a ekonomického napětí v bývalých východoevropských komunistických zemích.

Přesto jsou přesvědčeni o tom, že podporu veřejnosti Ukrajině to nenarušilo, alespoň zatím ne. Situace podle jejich názoru ale nabídla příležitost i krajně pravicovým silám, které podporují Rusko, aby vyvolaly ve východoevropském bloku napětí. Návrh Evropské komise věnovat na kompenzaci ztrát tamních farmářů 100 milionů eur [2,357 mld. Kč] příliš ke zmírnění napětí nepřispěl.

„S výjimkou Maďarska, jehož populistický premiér Viktor Orbán se často vyjadřuje ve prospěch Ruska, země nejvíce postižené touto konkurencí, přesto nadále zůstávají pevnými podporovateli Ukrajiny. Polsko, Rumunsko a Slovensko jí dále dodávají zbraně a cvičí její vojáky,“ konstatuje NYT.

Putin se chlubí rekordní sklizní obilí. Ukrajinci tvrdí, že ho krade

Během několika posledních týdnů všechny uvedené země ale vyhlásily restrikce na dovoz ukrajinského obilí. Rumunsko pak úplně zakázalo jeho dovoz.

„Jsme jediní stateční,“ uvedl rumunský ministr dopravy Sorin Grindeanu a dodal: „Chápeme obtížnou situaci Ukrajiny. Je válka, ale způsob, jakým se odehrála podpora ukrajinského exportu, není dobrý,“ dodal.

Evropa chtěla pomoci Ukrajině i zemím třetího světa

Když Evropská unie loni v červnu zrušila cla a jiné obchodní bariéry na ukrajinské zemědělské produkty, bylo toto opatření přivítáno jako odpověď na ruskou blokádu a bombardování ukrajinských přístavů na černomořském a azovském pobřeží. Přerušení ukrajinského exportu navíc zvýšilo obavy, že když budou od ukrajinských dodávek odříznuty země Afriky, Středního východu a některé asijské regiony, vypukne v nich hladomor.

Proti zablokovaným mořským trasám vypracovala Evropa plán na vytvoření takzvaných koridorů solidarity. Šlo o alternativní silniční a železniční trasy napříč Evropou, ale zejména pak do Podunajské delty. Plán zafungoval. Pomohl vyvézt na světový trh miliony tun ukrajinského obilí a přispěl ke snížení cen a odvrácení hladu v některých zemích.

Ukrajinští zemědělci válcují unijní zemědělský trh

Záplava ukrajinských potravin plynoucích do sousedních zemí jako do Rumunska, které je samo o sobě velkým producentem obilí, ale dopadla na tamní farmáře. Nebyli schopni dodávkám z Ukrajiny nijak konkurovat. To kvůli tomu, že dodávky obilovin nepodléhaly nákladným omezením a kvalitativní kontrole, kterou EU dříve uplatňovala. A jednalo se o významné dodávky.

Dodávky obilí přes Rumunsko stouply násobně

Zatímco cena produktů klesala, dopravní a jiné náklady stoupaly. Ukrajinské obilí totiž zaplnilo hlavní říční přístav v rumunském okrese Galati, který je zemědělskou oblastí. Dodávky ukrajinského obilí přes tamní přístav se ve srovnání s rokem 2021 zvýšily devadesátkrát.

Přístav se jen těžko vyrovnával se záplavou ukrajinského obilí, dokud Evropská unie nepodpořila částkou dvou milionů eur [cca 47 mil. Kč] rekonstrukci železničního spojení z Ukrajiny do Moldavska. Z tohoto přístavu se mělo obilí dále dopravovat říčními čluny do černomořského přístavu Konstance, kde se mělo naloďovat do Afriky a ostatních částí světa. Značná část tohoto obilí ale zůstávala na rumunském domácím trhu.

Marcela-Daniela Costeaová, ředitelka galatského říčního přístavu, uvedla, že se v místě obilí skladovalo celé týdny. A dokonce i měsíce v silech, která vlastní zahraniční společnosti.

„Vůbec nevím, co se s tímto obilím dělo,“ stěžuje si.

Výkonný ředitel Rumunského farmářského klubu Florin Ciolacu uvedl, že domácí farmáři přišli od února loňského roku o 3,5 miliardy eur [cca 82,5 mld. Kč] kvůli nízkým výkupním cenám a vyšším nákladům na produkci a dopravu. Tím, že se ukrajinské obilí prodávalo na domácím trhu, si podle něj pomohli hlavně obchodníci. Nenesli dopravní náklady a skladování v přetížených přístavech. I farmář Vieru proklíná úsilí obchodníků vydělávat na jeho problémech, zároveň ale dodává, že se tomu nemůže divit.

„Kdybych měl ruce od medu, tak si je pochopitelně budu olizovat,“ uvedl s odkazem na rumunské rčení popisující reakci na neodolatelné pokušení.

Proti ukrajinskému obilí zemědělci protestují v celé EU

Záplava ukrajinského obilí v Rumunsku přišla jako blesk z čistého nebe. Před ruskou invazí Ukrajina neposílala do Rumunska žádné obilí. Za posledních 14 měsíců ale dosáhly jeho dodávky podle Grindeauna, ministra dopravy, 20 milionů tun. Dopady na ceny, uvedl, „způsobily velké pohoršení,“ a uvrhly místní farmáře do problémů.

Letošního sedmého dubna došlo k celonárodním protestům, kdy traktory zablokovaly několik měst a hraniční přechody s Ukrajinou. A další akce se připravují. Protestovali i polští farmáři a dožadovali se rezignace tamního ministra zemědělství.

„V oblastech Evropy postižených historickou křivdou a latentními spory o území záplava ukrajinského obilí oslabuje odpor proti ruské invazi,“ konstatuje americký list.

Boj o ukrajinské zrno se přesunul do Afriky. A ta věří Putinovi

Podle něj rumunští nacionalističtí politici podporovaní sociálními médii získávají na podpoře. A někteří, které podle něj podporuje Rusko, dokonce podněcovali počátkem roku nepokoje. Což se dělo zejména tehdy, kdy Ukrajina oznámila v rozporu s dohodou z roku 1948 prohloubení malého kanálu Bystre v ústí Dunaje, aby byl splavný pro lodě dopravující obilí.

Podle Costeaové, ředitelky přístavu Galati, prohloubení nejen dokázalo „nerespektování“ úmluvy, ale poškodilo i obchod. Pomohlo otevřít dunajský kanál, který nebyl pro větší lodě splavný. Zároveň přesunul dopravu z Galati na Ukrajinou kontrolované říční přístavy.

„Je to zdejší noční můra, to je zřejmé,“ uvedla Costeaová.

Dodala, že i Rumunsko má své zájmy, které se musí vzít v úvahu.

„Všichni mají zájem o zvýšení svých zisků,“ dodala.

Aliance proti ukrajinskému obchodu

Polsko, Rumunsko a Slovensko nezrušily svůj závazek dodávat Ukrajině zbraně proti Rusku. Avšak domácí politické a ekonomické zájmy jsou ve věci zemědělských produktů v rozporu s ukrajinskými. Zostřují se s blížícími se volbami v těchto zemích.

„Musíme Ukrajině pomáhat, dokud nezvítězí nad Ruskem. To je nezpochybnitelné,“ zdůrazňuje rumunský ministr dopravy.

„Ale musíme také pomáhat našim vlastním lidem a bránit radikálním nacionalistům, aby profitovali z nespokojenosti před blížícími se parlamentními a prezidentskými volbami, které budou příští rok. Pokud nacionalistům ustoupíme, zvýší se jejich podpora,“ dodává.

Ve snaze uklidnit atmosféru a zvrátit úsilí o vyhlášení „ilegálního“ jednostranného zákazu dovozu obilí ze strany Polska, Maďarska, Slovenska a Bulharska, Evropská komise navrhla vlastní dočasný zákaz.

Ovlivněna stížnostmi, že je slepá k důsledkům, trvá Komise na tom, že „si je vědoma problémů, kterými trpí unijní zemědělci“. Nabídla proto sto milionů eur, které by měly farmářům kompenzovat škody. Varovala také, že by z nepokojů profitovalo pouze Rusko.

Blíží se další sklizeň obilí, a nejen jeho

Související potíž i je, že letošní sklizeň slunečnicového semene a obilí se v Evropě blíží. To v situaci, kdy loňská úroda ještě není ani prodaná. Což působí zemědělcům problémy.

V silu velké rodinné farmy vlastněné Dorin Group v galatském okrese, které je obvykle v tuto roční dobou prázdné, je nyní tisíc tun neprodaného zrna. Uskladnění většího množství přes zimu sice není problém, ale jakmile se teplota zvýší, mohou ho napadnout škůdci.

Podruhé ti hajzlové snad už nepřijdou, doufá ukrajinský farmář

Obchodní ředitelka farmy Gabriela Buruianov říká, že v minulosti obchodníci „volali každý den“ a zajímali se o nákupy zrna.

„Letos nevolá žádný,“ tvrdí.

Do věci už se přitom zapojilo i Rusko. Moskva pohrozila, že neobnoví dohodu o vývozu obilí z černomořských přístavů. A udělá to prý okamžitě, pokud země skupiny G7 budou nadále blokovat vývoz do Ruska.

Michal Achremenko

1 komentář

  1. V článku se píše: „Přesto jsou přesvědčeni o tom, že podporu veřejnosti Ukrajině to nenarušilo, alespoň zatím ne.“ Člověk by řekl, že se nechápe podstata věci. Ve středověku pracovalo v zemědělství okolo 75% lidí. Stačí zabrouzdat na síti a hned je vidět, kolik procent pracuje v zemědělství nyní. Pak není problém kvůli politickým cílům toto množství lidí hodit, jak se říká, přes palubu. Pakliže se pomoc Ukrajině významně nedotkne peněženky většiny obyvatel státu, není třeba mít o podporu obyvatelstva takového státu strach. Obilí, neobilí. Já osobně však vidím problém v životním prostředí Ukrajiny. To množství chemického svinstva, které je podstatou veškeré munice, zvláště té dělostřelecké, téměř vždy skončí v půdě. To bude „šmakuláda“, až se na tomto budou pěstovat plodiny. Normálně by to samozřejmě nešlo, ale u Ukrajiny si rozhodně jist nejsem. Je zajímavé, že zelení před tímto obyvatele EU nevarují! Ale nakonec čemu se divím. Jim rozhodně o přírodu a zdraví obyvatel nejde. To ještě šlo v šedesátých až osmdesátých letech. Pak se z toho stala politická agenda s možnosti přijít si k politickému „finančnímu lizu a kariéře“.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here