Ukrajinští zemědělci válcují unijní zemědělský trh

40447
zemedelci
Foto: Pixabay.com

Ukrajina před vpádem ruských vojsk dodávala na světový trh desetinu zemědělské produkce. Po napadení země Ruskem EU zřídila koridory pro vývoz její produkce. Nastal ale problém. Vývoz z Ukrajiny negativně pociťují unijní zemědělci.

Zemědělci v dotčených zemích už dokonce volají po urychlených opatřeních, aby zmírnila vliv dovozu zemědělských plodin z Ukrajiny. Ten loni dosáhl milionů tun po předchozích několika desítkách tisíců tun. Problémy mají hlavně zemědělci v Polsku, na Slovensku, ale i v dalších unijních zemích.

„Záplava ukrajinských zemědělských komodit v Evropě je možná jen ukázkou budoucího vývoje. Tedy situace, až se Ukrajina, jejíž úrodnou černozem plenil už německý císař Vilém II. a Adolf Hitler, sovětský diktátor Josef Stalin a nyní Vladimír Putin, stane jednoho dne členskou zemí EU,“ uvádí bruselský list Politico v článku Grain from Ukraine hits EU farmers with pain: Just wait until Kyiv joins the club“.

Podle něj si dokonce i během války Ukrajina udržuje postavení jednoho z největších vývozců kukuřice, obilí, slunečnicových semínek a jiných obilnin, a dokonce i drůbeže. Vývoz se uskutečňuje pod gescí Spojených národů z černomořských přístavů. A povzbuzena zrušením dovozních tarifů vyváží Ukrajina na západ zemědělské produkty i po souši.

„Ano, Agrární komora České republiky dopady vyšších dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny do EU zaznamenala. Situací se zabýváme,“ potvrdila pro FinTag.cz mluvčí Komory Barbora Pánková.

V zemědělské Evropě panuje „zděšení“ z Ukrajiny v EU

List Politico pak přidává další souvislosti. Pokud by se Ukrajina zítra stala členskou zemí EU, dostala by největší podíl z 386 miliard eur [cca 9,16 bil. Kč] z unijního fondu Společné zemědělské politiky. Z něj se peníze rozdělují na základě poměru zemědělské půdy. A zemědělská plocha Ukrajiny pokrývá území větší, než je celá Itálie. Průměrná rozloha tamních farem přesahuje tisíc hektarů oproti pouhým 16 hektarům v zemích EU.

Ukrajinský ministerský předseda Denys Šmyhal pro bruselský list Politico potvrdil, že by se Ukrajina ráda stala členem EU v příštích dvou letech. Unijní komisaři kývají hlavou, ale i si uvědomují, co by to znamenalo pro evropské zemědělství. Svůj názor na věc mají i zástupci evropských zemědělců.

„Formální přijetí je poněkud vzdálený sen a úkolem EU je nyní spíše pomoci Ukrajině ve válečném úsilí. Z dnešního pohledu není zemědělství to, co bychom měli řešit,“ uvedla šéfka unijní farmářské lobby Copa&Cogeca Pekka Pesonenová.

Upozorňuje, že na počátku ruské invaze Brusel zrušil všechny tarify a kvóty na dovoz ukrajinského zboží, včetně zemědělských produktů. To ukrajinskou ekonomiku podpořilo, na druhou stranu ale postihlo ekonomiku venkova v zemích hlavně na východní hranici EU. Zvlášť polští farmáři si stěžují. Tvrdí, že zrušení tarifů na zemědělské produkty způsobilo nečekaný příliv ukrajinského obilí na domácí trh. Původně se mělo vyvážet dál z unie. Aktuální stav podle nich vážně komplikuje život domácím producentům.

Bulharští farmáři si zase stěžují, že prodělávají na pěstování slunečnicových semínek. Ta jsou jejich významnou vývozní položkou. Dvacetinásobné zvýšení dovozu z Ukrajiny ale stlačilo jejich cenu téměř o 50 procent. Zpracovatelé semínek proto odmítli více než tři čtvrtiny bulharské domácí úrody.

O situaci jednali i ministři zemědělství EU

Ačkoliv se o problému příliš nemluví, masivní dovozy zemědělských komodit z Ukrajiny do Evropy řeší už i unijní ministři zemědělství. List Politico uvedl, že dovozy z Ukrajiny se staly tématem i jejich nedávné bruselské schůzky. A po této schůzce ministři zemědělství z Polska, Bulharska, Česka, Maďarska, Rumunska a Slovenska vyzvali k omezení dovozu ukrajinského obilí. Zároveň požádali o kompenzace pro poškozené farmáře.

Skutečnost, že problematiku masivních dovozů zemědělských komodit z Ukrajiny do Evropy řeší také Česko, pro FinTag.cz potvrdil mluvčí Ministerstva zemědělství ČR Vojtěch Bílý.

„Ano, setkali jsme se s touto problematikou. Dovozy z Ukrajiny se řešily na konci ledna v Berlíně na International Green Week. Jednání na toto téma vyvolal polský ministr zemědělství. Vyjádřil obavy, aby Ukrajina docela nezaplavila celý unijní trh,“ uvedl.

Podle něj ukrajinskými zvýhodněnými dovozy nejvíce trpí polští a slovenští zemědělci. Ukrajinské zemědělské komodity totiž zůstávají na jejich území. Neprodávají se dál.

„Co se týče české pozice, my jsme deklarovali, že chceme, aby i nadále fungovaly takzvané koridory solidarity pro vývoz ukrajinských zemědělských komodit,“ upřesnil pro FinTag.cz Vojtěch Bílý.

Evropská komise hledá cesty, jak dostat obilí z Ukrajiny

Podle listu Politico postižené země už nevolají po znovuzavedení celních tarifů, jak požadoval unijní komisař pro zemědělství Janusze Wojciechowského, ale chtějí okamžitou nápravu tohoto zhoršujícího se stavu.

„Pokud se dovoz neomezí, pak tento růst způsobí unijním producentům v zemědělském sektoru vážné problémy. A problémy už zčásti pociťují nyní,“ stojí ve společném prohlášení ukrajinskými dovozy postižených zemí.

Wojciechovský, národností Polák, unijním ministrům zemědělství dokonce přislíbil, že bude aktivovat unijní krizové zemědělské rezervy.

Ukrajina je v oblasti zemědělství jednička

Bývalá obilnice Sovětského svazu, ukrajinský zemědělský sektor, prošel privatizací a restrukturalizací zemědělských družstev koncem 90. let minulého století. V následujících letech přilákal pozornost oligarchů. Ti si uvědomili, že nabízí větší zisky než těžký průmysl a metalurgie. Dnes ho tak ovládají velké holdingy. Pouhých dvacet firem ovládá 14 procent rozlohy ukrajinské zemědělské půdy. Někteří zemědělci ovládají rozlohu větší než 300 tisíc hektarů.

Podruhé ti hajzlové snad už nepřijdou, doufá ukrajinský farmář

V loňském rozhovoru pro list Politico náměstek ukrajinského ministra pro hospodářský rozvoj Taras Kačka řekl, že si je vědom obav unijních farmářů z velikosti domácího zemědělského sektoru. Řekl, že pociťuje dlouhodobé napětí a obavy z konkurence ukrajinského zemědělství.

„Je zcela zřejmé, že ukrajinský model zemědělství je od unijního rozdílný. Musíme investovat do vzájemného porozumění a domluvy, jak by měl být integrován. To proto, aby nezpůsobil ani evropským ani ukrajinským farmářům problémy,“ uvedl.

Situace, o které se teprve začíná diskutovat, ukazuje na zřejmé dopady. Už třeba kvůli tomu, že Ukrajina jako člen EU by se stala příjemcem více peněz u fondů EU, než by do nich odváděla.

„A to znamená, že její členství by se stalo velkým zářezem do unijních příjmů ostatních členských zemí,“ říká Aurélie Catallová z francouzského think tanku IDDRI.

„Díky schopnosti Ukrajiny produkovat miliony tun levného a kvalitního obilí, budou současné farmářské velmoci, Francie a Polsko, marně čelit náhlé konkurenci tohoto zemědělského potenciálu a nízkých produkčních nákladů,“ dodává.

Ukrajina by změnila evropské zemědělství

Podle expertů případné členství Ukrajiny v EU značí totální změnu unijní zemědělské politiky. Bettina Rudloffová z Německého institutu mezinárodních a bezpečnostních otázek tvrdí, že by šlo o reformu.

„Ta by minimálně vedla ke zrušení dosavadního systému přidělování dotací na základě poměru rozlohy zemědělské půdy. Změna by šla ve prospěch prosazování přírodních a environmentálních služeb,“ říká.

Jednotný zemědělský trh v EU neexistuje, říká Jandejsek

A tak by podle ní inkasovali více peněz menší zemědělci. Což ostatně podporuje rovněž eurokomisař Wojciechowski a mnoho národních ministrů zemědělství, včetně polského.

Členství Ukrajiny by bylo podle Rudloffové velkým přínosem v geopolitické situaci. Jen podíl celkového unijního vývozu obilí by dosáhl zhruba 30 procent. To by bylo více než podíl současné jedničky na trhu, tedy Ruska.

Michal Achremenko

11 KOMENTÁŘE

  1. Vzpomínám si dobře na to, jak hrozil hladomor v Africe, Asii a na dalších místech v důsledku toho, že není možné vyvážet z černomořských přístavů ukrajinskou úrodu. Taky na tu ohromnou slávu když se podařilo otevřít “obilný” koridor. Projely jím mnohé lodi s obilím, některé se hned “ztratily” v Turecku místo v Africe, jiné byly odchyceny kvůli kontrabandu na palubách… Každopádně místo místo předpovídané nouze v Africe je tu přebytek v Evropě, což je trochu divné. Západní majitelé ukrajinských farem se zřejmě rozhodli, že u Evropanů asi vydělají na obilí více než na humanitárních dodávkách Africe a tak je oproti původním tvrzením zase “košile bližší kabátu”.

  2. Každým dnem, jak tu politiku sleduji, sílí mé podezření, že když politici EU, kteří mají sílu určovat unijní politiku, přijdou po “náročném” dni domů, náročném ve smyslu dělání poropagandy a otevřou si pivínko, tak si v duchu říkají, ať už to tam konečně ti Rusové ukončí a je pokud možno vše při starém. Protože kromě řečí, jak jsme ve válce, tak když dojde na to, skutečně pro Ukrajinu v budoucnu něco udělat a to lze hlavně hospodářsky, tak vždy zavládne zděšení. Jako v tomto článku. A když ne zděšení, ale naopak nadšení, tak jen v tom, jak jim budou vnucovat současnou unijní politiku. V tomto případě v zemědělství. Nedělám si iluize, že také i v průmyslu. Uvidím, jestli se nemýlím.

    • Navrhujete zrušit evropské malozemědělce a pomáhat ukrajinským oligarchům ? Těmi malozemědělci mám na mysli všechny pod 1. 000 ha.

      • Ne, ne! Jde mně o tu vládní a na opačné straně i ruskou propagandu. A také o ten nově připravovaný zákon, jak nám zavřít ústa. Mám a mysli připravovaný zákon proti dezinformacím. Jinými slovy. Chceme Ukrajině pomoci, nebo ne? Jestliže Ukrajina dnes živí polovinu severní Afriky, čímž si dobře vydělá a současně jí slibujeme členství v EU, tak je cílem, aby s tím v oblasti zemědělství přestala? Protože je známo, že nejefektivnější jsou nejen v průmyslu, ale i v zemědělství velké celky. To už vyplývá z podstaty věci, ale v článku vidíte, že to prostě nejde dohromady. Proto to velké zděšení v EU. Tak kdo v této věci ustoupí? Toto byla samozřejmě jen řečnická otázka. Nebo ji nakonec vůbec pomoci nechceme a jde nám jen o nás? To poslední by principiálně špatné nebylo, nakonec proto se občané ve státech sdružují, aby se tyto v prvé řadě o vlastní zájem občanů staraly. A právě toto vše je živná půda pro to, aby se věci patřičně jen trochu poupravily a hned to protistrana v informacích využije. No a vládní strany zde to plánují vyřešit zákonem, jak dále omezit svobodu slova. V řadě případů ve stylu, že nepříjemnou pravdu je třeba umlčet. Tyto věci mám v příspěvcích na mysli. Rozhodně ne potopit evropské zemědělce, nebo nedej Bože, evropský průmysl!

  3. Ukrajina v roli bohaté země? Proč tedy před napadením její HDP pokulhával i za Kosovem? Náš je šestinásobek.

  4. Ono si to sedne. Po válce s Ruskem se to odminuje, černozem se zastaví různými technoparky, obrhalami a gigasklady a to by v tom čert byl, aby produkce nepoklesla. U nás se obestavěla Polabská nížina, horno a dolnomoravský úval a panečku jak šla produkce potravin a přilehlých oborů z živočišné produkce dolů. A rozkvetlo kšefování a s tím i zdražování. Takhle je to zjednodušeně, ale pasuje to.

    • Víte pane Knote, za normálních okolností by to mohlo být, ostatně jak i píšete, ve stylu nula od nuly pojde, což by nebylo tak nejhorší. Ale právě před chvílí jsem na konkrenčním serveru četl článek, že Juříčkovo Brano přestalo v Rakovníku vyrábět a má zaječí úmysly. Začíná se nám do hospodářství pěkně pozvolna promítat politika zelených komoušů. Pochybuji, že když se je nepodaří zavčas zrušit, tak na Ukrajině po zelené devastaci hospodářského života něco vznikne. Ukrajina bude na okraji UNIe, obchody s Ruskem budou desetiletí váznout, tak navíc ani nebude důvod tam něco stavět. A kdyby i něco mohlo, pod zelenými pařáty to stejně uschne.

  5. Ukrajinští zemědělci, mě zajímají asi tak jako MPA, Pjotre Fialenko, nebo kolínskej přirozkradač na vnitru, zkorumpovanej Rakousan.

  6. Uprime se velice obavam nejakeho vstupu Ukrajiny do EU. Ukrajina je chudy stat a tak by musela zakonite dostavat EU podporu na zlepseni jeji ekonomicke a zivotni situace.

    Ale staty ktere jsou ted cistymi darci do EU rozpoctu urcite nemaji zajem platit neco navic,Tak by se muselo sebrat jinym statum co jsou ted prijemci dotaci. To jsou ex vychodni zeme. Mezi nimi i Cesko.

    A uz vidim jak by se s radosti Cesko vzdalo unijnich penez ve prospech Ukrajiny. Samozrejme ze ted ji fandi ze vsech sil. Ale potom?????

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here