Rusko vypovědělo smlouvu o ozbrojených silách v Evropě

5144
Rusko
Foto: Presidential Executive Office of Russia

Dolní komora ruského parlamentu včera [16.5.] rozhodla o formálním vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě [CFE]. Šlo o formální krok, protože Rusko pozastavilo svou účast ve smlouvě již před osmi let.

O rozhodnutí dolní komory ruského parlamentu informovala agentura AP. Zdůraznila, že smlouva patří mezi klíčové dohody z dob studené války. Původní i revidovaná smlouva CFE usilovala o limity vojenské techniky pro provádění překvapivých útoků i jejich soustředění u společných hranic mezi státy NATO a bývalé Varšavské smlouvy.

S návrhem na vypovězení smlouvy přišel minulý týden ruský prezident Vladimir Putin. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov, kterého Putin pověřil otázkou projednání jeho návrhu v ruském parlamentu, uvedl, že kvůli rozšiřování NATO ve střední a východní Evropě je ruská účast v ujednání nemožná. Rjabkov také sdělil, že setrvání Ruska ve smlouvě se neslučuje se zájmy země.

O co šlo ve smlouvě CFE

Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě uzavřely 19. listopadu 1990 v Paříži státy NATO a Varšavské smlouvy. V platnost ujednání vstoupilo po ratifikaci všemi účastnickými zeměmi v roce 1992. Společně se účastníci smlouvy shodli, že žádná ze stran nemůže mít více než:

  • 20 000 tanků,
  • 20 000 děl,
  • 30 000 bojových obrněných vozidel,
  • 6 800 bojových letadel,
  • 2 000 útočných vrtulníků.

K dalšímu omezení připravenosti ozbrojených sil smlouva stanovila stejné stropy pro vybavení, které by mohlo být nasazeno u aktivních jednotek. Ostatní pozemní technika musela být umístěna v určených stálých skladech. Limity pro vybavení, které mohla mít každá strana v aktivních jednotkách smlouva stanovila na:

  • 16 500 tanků,
  • 17 000 děl,
  • 27 300 bojových obrněných vozidel.

Smlouva dále omezila podíl zbraní, které mohla držet kterákoli země v Evropě, na zhruba jednu třetinu celkového počtu pro všechny země v Evropě. Smlouva nezahrnovala na moři lokalizované námořní síly.

Rusko zpochybnilo smlouvu už v roce 2007

Agentura AP včera zdůraznila, že od ruského vpádu na Ukrajinu v únoru loňského roku shromáždilo Rusko na svých hranicích, které sdílí s členskými státy NATO Polskem, Slovenskem, Rumunskem a Maďarskem, stovky tisíc svých vojáků.

Rand Corp.: Dobrý konec války na Ukrajině je nepravděpodobný

Naplňování závazků smlouvy ale provázely problémy už po roce 2000. První výhrady Rusko oznámilo na přelomu roku 2006 a 2007. Tehdy Vladimír Putin řekl, že Rusko pozastaví plnění svých smluvních závazků s účinností po 150 dnech. Moskva se ale i nadále účastnila společné poradní skupiny. Odůvodňovala to tím, že pokračující dialog by mohl vést k vytvoření účinného nového režimu kontroly konvenčních zbraní v Evropě.

Ukrajina válku nejspíš nevyhraje, ale Rusko také ne

Avšak v březnu 2015 Rusko oznámilo, že přijalo rozhodnutí zcela zastavit svou účast na smlouvě. Vysvětlilo to tím, že západní země po zrušení Varšavské smlouvy neratifikovaly revidovanou verzi ujednání. To podepsaly pouze Bělorusko, Kazachstán, Rusko a Ukrajina. Členské státy NATO podmiňovaly svou ratifikaci stažením ruských sil z Gruzie a Moldavska.

–ČTK/RED–

1 komentář

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here