Uhelné elektrárny skončí za pár let. Co bude pak, se neví

1505
uhelne_elektrarny
Tepelná hnědouhelná elektrárna Chvaletice zahájila provoz v roce 1975. S její výstavbou se začalo v roce 1973. Vlastní ji společnost Seven EC Pavla Tykače. A ten říká, že elektrárna je už nyní na hranici své životnosti. / Foto: Jan Posejpal

Uhelné elektrárny, které se v Česku podílí na celkové produkci elektřiny ze 40 procent, doslouží do pěti let. Plnohodnotnou náhradou za ně může být jen zemní plyn. Shodli se účastníci 5. ročníku Ekonomického fóra v Kostelci nad Orlicí.

Na problém, s nímž se bude muset Česká republika vypořádat už za tři roky až pět let, upozornil Pavel Tykač, majitel společnosti Sev.en, která uhelné elektrárny v Česku provozuje.

„Uhelné zdroje u nás vyrábějí skoro půlku elektřiny, ale za tři roky přestanou ekonomicky vycházet. To znamená, že je asi už nebude nikdo provozovat,“ uvedl na Ekonomickém fóru Kostelec [zkrácený záznam debaty je zde, pozn. red.].

Výstavba nových jaderných bloků přitom podle něj vezme minimálně deset, 15 a více let. To znamená, že Česko se již za pár let stane závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí. Důvodem je, že Česko stejně jako celá Evropa, zanedbala v posledních dekádách energetiku.

„Více než dvě třetiny zdrojů jsme dokončili za minulého režimu. To znamená, že jsou starší než 33 let. V uhelných elektrárnách pak máme kotle mezi 47 a 50 lety. […] A je to trošku zázrak, že ještě fungují, jejich životnost ale brzy skončí,“ upřesnil Pavel Tykač.

Výpadek uhelných elektráren lze podle něj plnohodnotně a rychle nahradit pouze zemním plynem. Zároveň poukázal na rizika, která pramení z podcenění energetiky jako takové.

„Historická zkušenost tisíců a tisíců let nás učí, že bez levné, a v dostatečném množství dostupné energie neexistuje rozvoj společnosti. A je jedno, jestli mluvíme o síle otroků, nevolnictví nebo období páry a elektřiny. Bez toho rozvoj společnosti, která je dnes navíc na elektřině závislá, prostě nejde,“ uvedl.

Němci tlačí Green Deal, jinak se ale vrací k uhlí

Na problémy v důsledku ukončení provozu uhelných elektráren upozornil i energetický analytik a akcionář ČEZ Michal Šnobr. Podle něj se uhelné elektrárny stanou ekonomicky nerentabilní již v roce 2026.

„A tak se ptám, jaká je naše koncepce a strategie? Co uděláme, jak je nahradíme? My se tady neustále bavíme jen o výstavbě nových jaderných bloků. To je všechno, co jsme vymysleli. Ale nic jsme za posledních 20 let nepostavili. Což platí pro celou Evropu, kde se stavělo v době 70. a 80. let, ale od té doby tu energetiku Evropa jenom cukruje,“ řekl.

S Pavlem Tykačem se shodl, že jedinou rozumnou alternativou s ohledem na rychlou dostupnost je k uhelným elektrárnám plyn. Dotkl se i evropské energetické politiky. Podle něj se na ní může Evropa jen těžko shodnout. To kvůli tomu, že v ní je jaderná Francie, protijaderné Německo i východní státy v čele s Polskem, jež jsou stále závislé na uhlí. A upozornil na rozpor v německé energetické politice.

„Německo prosazuje obnovitelné zdroje a je proti jádru. Výsledek jeho politiky je rostoucí spotřeba černého i hnědého uhlí,“ uvedl.

Související problém je pak podle jeho slov to, že je to právě Německo, které tlačí EU do Green Dealu.

Velká Británie má energetiku pod kontrolou

Za příklad dobré praxe Michal Šnobr uvedl Velkou Británii. Podle něj jako jediná evropská země zvládla přechod z uhelných elektráren.

„Nechci se pouštět do toho, proč Británie odešla z EU. Avšak chci vás ujistit, že to je jediná evropská země, která zvládla transformaci energetiky v tom smyslu, o čem my v Evropě v uvozovkách sníme. Británie v zásadě odešla od uhlí. A to jediným možným způsobem, posílila roli zemního plynu,“ řekl.

EU stojí před rozhodnutím zákazu dovozu LNG z Ruska

Podle něj Británie udělala dobře, protože všechny ostatní možnosti jsou složité, komplikované a nelze je provést v krátkodobém horizontu pěti až deseti let. I Česko podle jeho názoru nemůže volit jinou cestu, než jakou zvolila Británie.

Současně vyjádřil obavy: „Problém nastane, když se rozhodneme, že z Česka uděláme jeden větrník, protože zašlápneme plyn. Otázka je, zda zvolíme správně. Stejně tak je otázka, zda je správná cesta, že tu za 20 až 30 let postavíme pět nových jaderných bloků, které nás vyjdou minimálně na tři biliony korun. I to je otázka, jestli na to máme,“ dodal.

Obnovitelné zdroje a jejich nevýhody

Nikdo z účastníku Ekonomického fóra Kostelec nezpochybňuje přínos obnovitelných zdrojů energie. Všichni ale poukazují na jejich základní nedostatek. A tím je, že elektřinu [nejen] z nich získanou neuskladníme.

„Pomíjím baterky nebo přečerpávačky, to jsou drobné z celkového objemu. Tím vykryjete vteřiny a minuty, ale ne hodiny, dny, týdny, měsíce, roky,“ uvedl Pavel Tykač.

Na stejný problém upozornil generální sekretář Burzy cenných papíru Praha David Kučera. Obchod s elektřinou přirovnal k online dodávkám. Poptávka vždy odpovídá nabídce.

„Je to náročný byznys. Když tam nemáte jistotu v podobě obnovitelných zdrojů, tak musíte mít velice dobrý nástroj k vybalancování té sítě už předtím, než jde elektřina do té dodávky. A ta poslední bilanční funkce zůstává na provozovateli přenosové sítě,“ vysvětlil.

Wojnar: Regulatorní tlak na prosazování Green Dealu je obrovský

Vyjádřil se k tomu, jak tento problém chtějí řešit Němci. Podle něj německá politika spočívá v předimenzování sítě obnovitelných zdrojů. Výsledkem bude přebytek energie v létě a její nedostatek v zimě. Němci to podle jeho slov snad ale vyřeší vodíkovými technologiemi.

„Obrovsky do vodíku, který chtějí skladovat, investují. Vodík je teď v Německu snad nejskloňovanější médium,“ uvedl a dodal: „Vodíkové technologie jsou známé. Ano, je i pravda, že ještě nejsou rozjeté.“

Upozornil na dnešní obrovský rozmach obnovitelných technologií v Česku. Ten vítá, ale i připouští, že stabilitu dodávek elektrické energie nezajistí. Proto se i podle něj jako nejlepší náhrada za uhelné elektrárny nyní jeví plyn. Plynovou turbínu přivezete na kamionu, dodal.

Jak to vidí Evropská komise

Na konferenci vystoupila i referentka Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise [EK] Klaudie Mrkusová. Ta potvrdila, že EK vychází při tvorbě své zelené politiky z dat, z nichž vyplývá, že pro třetinu spotřeby nemá Evropa zajištěné stabilní zdroje. To proto, že prostě “ještě” neexistují, řekla.

„Evropská komise také ale věří ve vědu a výzkum,“ řekla s tím, že si Evropa drží prvenství v počtu patentů v oblasti zelených energií.

„Neříkám, že všechno je vymyšlené, ale potenciál tam je,“ uvedla.

Anketa: Osud energetické transformace určí vývoj cen energií

 

Podle ní EK podporuje přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku “ze všech sil”. V praxi to znamená, že od publikace návrhu Zelené dohody a balíčku Fit for 55 přišla s nezbytnými plány, strategiemi a nařízeními pro transformaci evropské energetiky.

„Součástí mnoha z nich je urychlení povolovacích řízení pro výstavbu nových elektráren i pro modernizaci stávajících zařízení. V neposlední řadě se hraje i o rychlost pro výstavbu výrobních závodů na komponenty čistých technologií,” vysvětlila.

Klíčové podle ní bude, jak rychle se těchto cílů a plánů chopí investoři, developeři, energetické a průmyslové společnosti. A samozřejmě orgány státní správy jednotlivých zemí.

Daniel Tácha

Více informací o Ekonomickém fóru Kostelec a dalších aktivitách diskuzní platformy Alter Eko nabízejí stránky jejího provozovatele, poradenské společnosti Alternative Perspectives.

1 komentář

  1. Opět zajímavý, takový studijní článek. Studijní v tom, jak dochází ke zmatení pojmů. Energetický analytik a akcionář ČEZ Michal Šnobr míní, že se uhelné elektrárny stanou ekonomicky nerentabilní již v roce 2026. Vezměme to popořádku. Rentabilita je pojem z tržního hospodářství. Stručně řečeno, jak se vyplatí investice. Je to v podstatě výnos. No a zelení komouši nějaké tržní energetické hospodářství s tím svým Green dealem organizují a prosazují? Jistě že ne. Je to direktivní zelený komunismus. Takže to spadne na prostý základ. Bez energie je hospodářství chudokrevné, takže rentabilita nerentabilita, prostě cena elektřiny a její výroba (z čehokoliv) bude taková, aby se toto nesesypalo ještě před dokončením energetické transformace, jako se socialismus sesypal komoušům rudým ještě před jeho přechodem do komunismu. Tam, podle nich, měli lidé pracovat podle svých schopností a spotřebovávat podle svých potřeb. Nakonec je notoricky známo, že Němci jaderky zavřeli a tím pádem tam uhlí jede jako o život. A když bude z jiných zdrojů levnější elektřiny dost, tak až pak uhlí zanikne, protože ovzduší skutečně znečišťuje nejvíce. Rentabilita uhlí, nerentabilita uhlí. Liščí ohony nikdo třít nebude. A v závěru článku se píše: „V praxi to znamená, že od publikace návrhu Zelené dohody a balíčku Fit for 55 přišla EK s nezbytnými plány, strategiemi a nařízeními pro transformaci evropské energetiky. A poslední věta:“ Klíčové podle ní bude, jak rychle se těchto cílů a plánů chopí investoři, developeři, energetické a průmyslové společnosti. A samozřejmě orgány státní správy jednotlivých zemí.“ Konec citace. Pro toto zase platí, že chceš-li Boha rozesmát, řekni mu své plány. Jelikož všichni zmínění, protože ekonomika je základ a je věčná, tyto plány berou tržně, tedy přes výnosy. Proto, plány, neplány, ukaž měšec a pak se rozhodneme, jak se této věci budeme chápat. A jsme na konci! Z tohoto důvodu už vidím prsty zelených komoušů ve své peněžence. A jak říkala paní Margaret Thatcherová, jsem zvědav, kdy těm zeleným komoušům moje těžce vydělané peníze dojdou. Možná se dočkám u dalších západoevropských voleb. Protože nejen z Kremlu, ale dnes i ze západní Evropy začíná foukat mrazivý vítr.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here