Obědy výrazně zdražily. Lidé i proto dávají menší spropitné

586
obedy
Ilustrační foto: Redakce FinTag

Zatímco v červenci ceny obědů v Česku stouply v průměru o tři koruny, v srpnu podle Edenred Restaurant Indexu klesla průměrná cena obědového menu o 60 haléřů na 184,8 koruny. Obědy v Česku zlevnily poprvé od ledna 2021.

Avšak nadále se rozevírají cenové nůžky mezi jednotlivými regiony. Z šetření společnosti Edenred vyplývá, že oběd v Praze strávníky v srpnu vyšel v průměru na 209,5 koruny. Což je o 46 korun více než v Olomouci, kde se lidé podle průzkumu najedli vůbec nejlevněji.

„Letní měsíce byly poznamenány nerovnoměrným vývojem cen. Výkyvy můžeme z části připsat přizpůsobení jídelních lístků letnímu režimu a přívalu turistů v některých regionech. Pokud budeme na prázdninové měsíce nahlížet jako na celek, můžeme říct, že pokračuje trend velmi pozvolného růstu cen obědů,“ říká Aneta Martišková ze společnosti Edenred.

Nejvýraznější nárůst v srpnu zaznamenala Praha, kde obědy zdražily o 1,4 koruny a přiblížily se k rekordním 210 korunám. Podle Martiškové srpnový pokles cen obědového menu částečně předznamenal skokový nárůst v průběhu července. Napříč republikou tehdy vzrostly ceny o tři koruny, to je nejvíce od loňského září.

Obědy a jejich ceny napříč Českou republikou [v Kč]
Město VI.23 VII.23 VIII.23 růst cen 2022/2023 růst cen leden/srpen růst cen červenec/srpen
Praha 206,4 208,1 209,5 9,50% 4,10% 0,67%
České Budějovice 191,5 191,7 190,9 9,40% 3,50% -0,42%
Plzeň 193,9 195 194,3 9,60% 2,50% -0,36%
Karlovy Vary 173,7 175,7 173,8 10,30% 1,80% -1,08%
Ústí nad Labem 168,2 168,7 166,3 7,60% 2,30% -1,42%
Liberec 188,7 191,5 192,1 14,80% 4,30% 0,31%
Hradec Králové 180,8 182,6 180,7 8,10% 1,90% -1,04%
Pardubice 183,7 184,1 182,6 9,40% 0,40% -0,81%
Jihlava 163,5 163,8 164,6 9,40% 2,40% 0,49%
Brno 194,5 196,4 196,2 9,90% 3,20% -0,10%
Zlín 164,4 166,9 165,4 6,80% 2,40% -0,90%
Olomouc 165,4 165,8 163,6 11,50% 0,00% -1,33%
Ostrava 178,1 179 179,4 11,10% 3,30% 0,22%
Česká republika 182,4 185,4 184,8 10,10% 3,90% -0,32%

[Zdroj: Edenred]

Za celé období prázdnin české restaurace ve výsledku zdražily průměrně o 2,4 koruny. Nikoli však ve všech krajích. Během letních měsíců stouply ceny celkem v osmi krajských městech, nejvýrazněji v Liberci [+3,4 Kč] a v Praze [+3,1 Kč]. Zbylá regionální centra vykázala pokles, zejména Ústí nad Labem [-1,9 Kč] a Olomouc [-1,8 Kč]. Tam se částky vrátily zpět na úroveň z počátku roku.

Spropitné v restauracích nedává přes 21 % lidí

S cenou služeb v restauracích souvisí i vývoj, kolik lidé dávají spropitné. Výši spropitného analyzovala společnost Dotykačka, která poskytuje pokladní systémy zhruba 8 000 podnikům spolu se společností Qerko. Zjistily, že přes 21 procent lidí v restauracích a dalších podnicích nedává žádné spropitné. Oproti loňsku je to zhruba o dvě procenta větší podíl návštěvníků pohostinství. Ti lidé, kteří v restauracích spropitné dávají, nechají obsluze kolem pěti procent z útraty. Minulý rok nejvíce dávali kolem deseti procent. Průměrné spropitné k polovině letošního roku činilo 6,12 procenta z útraty.

„Tím, jak se zvyšují ceny, tak procento z útraty se snižuje,” řekl Vladimír Sirotek ze společnosti Dotykačka.

Oběd za 180 či 200 Kč bude normální, říká Tomáš Popp

Do statistik spropitného se podle něj ale promítají například situace, kdy u jednoho stolu platí více lidí a spropitné dá pouze jeden z nich. Zároveň se do statistik nepromítají transakce v hotovosti, které nelze zaevidovat.

„Kolem pěti procent se spropitné pohybuje v téměř 37 procentech případů, loni to bylo 35 procent. Kolem deseti procent je letos spropitné v 33,5 procentech transakcí, loni to bylo přes 38 procent,“ doplnil Sirotek.

Z dat také vyplynulo, že 28 procent lidí si letos k jídlu v podnicích nedává nápoje. V roce 2021 to bylo 24 procent.

„Muži mají tendenci se více odbývat. Průměrná útrata muže a ženy se liší o deset procent,” uvedl Sirotek s tím, že ženy si k jídlu častěji objednávají právě nápoje.

Obědy si pravidelně dopřává 16 procent zaměstnanců

Podle průzkumu Dotykačky lidé v posledních dvou letech více utrácejí v pohostinství o víkendech. Ve všední den dvanáct procent lidí utratí za jídlo více než 350 korun, zatímco o víkendech je to 38 procent návštěvníků. Ve srovnání s rokem 2021 podíl vzrostl o šest procent.

Martišková uvedla, že pokud by Češi každý pracovní den obědvali v restauraci, průměrně by je to vyšlo na 3 708 korun. Srovnání ceny dvaceti obědů s průměrnou výší mezd podle Českého statistického úřadu ukazuje, že Češi za každodenní oběd v restauracích aktuálně nechají 8,6 procenta svých měsíčních příjmů. V Českých Budějovicích, Liberci či Pardubicích se útrata za obědy dokonce blíží desetině průměrných měsíčních příjmů.

„Právě vysoké ceny mohou být jedním z důvodů, proč na oběd do restaurace nebo kantýny zavítá stále menší část českých zaměstnanců,“ říká Martišková s tím, že pravidelně se v restauracích a kantýnách stravuje zhruba 16 procent zaměstnanců.

Českým restauracím dál ubývají hosté na oběd

„Srovnáme-li cenu dvaceti obědů se mzdovým mediánem, představují přes desetinu domácího rozpočtu. Pro mnohé je to relativně vysoký výdaj. Zaměstnanci proto v současnosti hledají způsoby, jak ušetřit. Například si pozorněji všímají cen. Na popularitě získávají i alternativní formy stravování v práci, například obědy z krabičky,“ dodává.

–RED–

2 KOMENTÁŘE

  1. Osobně si myslím toto. Ceny energií, placení zaměstnanců přímo, tj. s odvody, ne penězi bokem, s EET zamezení okrádání státu na daních, je jen jedna část zdražení jídla v restauraci. Ta druhá část jde na vrub toho, že všichni kteří podnikají a mají pod palcem cenotvorbu, opouští zcestnou strategii, že na prvním místě je nízká cena. To jsme vídávali na reklamních poutačích, kde byla slova jako černý pátek (výprodej za nízké ceny) celý rok a podobně. Ekonomické zákony člověk neobčůrá, tak nutně musely nastoupit praktiky, že se měsíc před tím ceny nejprve pořádně osolily a pak se vrátily na původní výši jako že velká sleva. Tento způsob provozování ekonomiky samotnými podnikateli musely dokonce vyřešit zákony, které jim v tomto směru zákonem nařizují, jak mají podnikat, tedy tvořit ceny v průběhu roku. Přesněji řečeno, jak je nesmí tvořit. Jinými slovy, klíčový je zisk, který musí být tvořen za všech okolností. Jde to racionalizací a pak i při patřičném zisku může být koncová cena nízká. Ale v některých oblastech to prostě nejde. Podle mne to jsou oblasti restaurací, zakázkové práce, různé řemeslnické služby a podobně. Tam to bude vždy tak, že nemálo lidí na to mít nebude a když si je dopřeje, tak vždy na úkor něčeho jiného. Ovšem jídlo má jednu nespornou výhodu. Boty si musíte koupit za každou cenu, bosí chodit nemůžeme. Ale jídla spotřebovává většina lidí více, než ke zdravému životu potřebuje. Tam se dá zdražení částečně vykompenzovat omezením jeho spotřeby a navíc se člověku zlepší kvalita života, minimálně v tom, že v pozdějším věku ušetří balík peněz za doplatky na léky a nestráví tolik času u lékaře v čekárně a pak v jeho ordinaci.

  2. Dovezou obědy až domů za 95kč, to 5x týdně ze 4. nabídek jídel každý den … To si myslím, že není až tak špatné a dle sousedů jsou obědy dobré i je toho dost. Vloni brali obědy z tkz. sociálky+ rozvoz+ jakési nevyžádané služby … se stal špinavý (možná až vyděračský) byznys a lidé-důchodci odešli k této daleko levnější firmě. Která neslučuje jakési služby dohromady, což není zrovna košér od nynějšího nefér režimu … přitom státem dotované společnosti.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here