Šéfka EK: Trh práce, inflace a konkurence, to jsou hlavní bolesti EU

150
EK
Projev předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové si dnes [13.9.] osobně vyslechla sotva třetina europoslanců. / Foto: Evropské komise

Předsedkyně Evropské komise [EK] Ursula von der Leyenová v letošním projevu o stavu Unie definovala před europoslanci tři hrozby pro ekonomiku EU. Šéfka EK v něm potvrdila, že budoucnost EU spočívá v přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku.

V úvodu projevu šéfka EK zmínila volby do Evropského parlamentu. Zamyslela se nad tím, co chtějí mladí lidé od EU. Ti podle ní už udělali přímou zkušenost s finanční krizí v prvním desetiletí nového tisíciletí. Nyní reflektují válku na Ukrajině a rychle rostoucí inflaci.

„Budou přemýšlet nad tím, zda najdou práci, jak se uživí. Hovořím o dnešní mladé generaci, u níž ale i vidím horoucí touhu dosáhnout něco lepšího. Evropa musí odpovědět na tuto touhu po změnách k lepšímu,“ uvedla Ursula von der Leyenová.

Úkolem EU je reakce na jejich potřeby a jejich úzkosti, dodala s díkem směrem k europoslancům. Většina nutných transformačních kroků se podle ní již podařila dokončit.

„Byla pandemie, pak propukla brutální válka. Ale podívejte se, jak Evropská unie vypadá dnes. Došlo ke geopolitickému znovuzrození unie. Investujeme miliardy euro do digitálních technologií. Dokázali jsme naočkovat proti covidu celou EU. A jsou tu sektory, jako je výroba čipů, a tam jsme se stali soběstačnými,“ vysvětlila šéfka EU.

Akt o čipech za bilion EU schválila. Zatím má 78 miliard

Zmínila i úspěch v oblasti rovnosti pohlaví, která podle ní stojí na historickém připojení Evropské unie k Lisabonské úmluvě.

„A pak je tu, že to ´ne´, znamená opravdu a jen ´ne´,“ upřesnila šéfka EK s tím, že ženy mají mít stejné platové podmínky jako muži.

Blíže se vyjádřila také k migraci, která podle jejího názoru vyžaduje trpělivost a soucit. Což ale platí za předpokladu, jak zmínila, že migrace je „dobře zvládnutá“. Problém podle ní spočívá v činnosti nelegálních převaděčů, kteří vsadili na obchod s lidským utrpením. A ty podle ní musí Evropa tvrdě a nekompromisně potírat.

Zelená dohoda je klíč k budoucnosti, říká šéfka EK

Podle von der Leyenové platí, že když je Evropa smělá a jednotná, tak prosadí vše, co potřebuje. Což platí, jak říká, i pro Zelenou dohodu, takzvaný Green Deal.

„Letošní léto bylo nejhorší v historii. Zuřily požáry a záplavy, třeba Slovinsko, Bulharsko, ale obdobné problémy jsme viděli i v dalších zemích, kde lidé trpí obrovským vedrem. Tak to je prostě skutečnost,“ uvedla.

Zelená dohoda podle ní nespočívá pouze v nutné ochraně přírody a v bránění klimatické změny, ale nabízí také ekonomický rozměr. A tím, že se jedná o ekonomický program, dává celý Green Deal obrovský smysl, tvrdí.

Evropský průmysl každý den ukazuje, že transformaci zvládá a zvládne,“ vysvětlila von der Leyenová a dodala: „Zítra budu v Dánsku s jeho premiérkou a uvidím tyto inovace na vlastní oči, protože spustíme na moře loď na ethanol a sluneční energii.“

Uhelné elektrárny skončí za pár let. Co bude pak, se neví

Šéfka EK dále zdůraznila, že Komise evropský průmysl podpoří. Odvolala se na strategii EU. Ta podle jejích slov spočívá ve stanovení zvláštního ekosystému pro každé jedno evropské průmyslové odvětví.

„Cílíme na vytvoření obchodního modelu pro každý průmyslový sektor s ohledem na přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku,“ řekla.

Příkladem jmenovala přípravu podpůrného balíčku pro větrnou energii. Ten, jak řekla, stabilizuje dodavatelské řetězce a zpřístupní financování technologií. Zdůraznila sektory produkce oceli, elektromobilů, baterií, čipů aj.

„Co se týče Green Dealu, držíme kurz, máme ambice, kráčíme k růstu,“ vysvětlila.

Trh práce, konkurence a strategická odvětví

Ursula von der Leyenová ve svém projevu dále definovala tři problémy komplikující ekonomický vývoj v Evropě. Jako první potíž uvedla trh práce a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Evropa je podle ní blízko stavu plné zaměstnanosti. Zároveň ale jsou odvětví, kde pracovníci chybějí. Zmínila zdravotnictví, sociální služby a IT experty.

„Nedostatek pracovních sil je úzké hrdlo naší ekonomiky. […] Proto potřebujeme i migraci kvalifikovaných sil,“ řekla s důrazem, že unijní trh práce se musí stát při zachování sociálního dialogu pružnější.

Druhý ekonomický problém EU spočívá podle ní v inflaci, kde však podle jejího názoru dochází ke zlepšení. Argumentovala cenou energií, která oproti loňskému roku výrazně klesla. V této souvislosti zmínila výhody společných nákupů, například u plynu a ropy.

Třetí problém leží podle šéfky EK v obchodním prostředí v EU i mimo její hranice. V tomto ohledu zmínila snahu EK o snížení byrokracie podnikání alespoň o 25 procent. To zejména pro malé a střední podniky. Podnikání v EU musí být jednodušší, řekla.

„Musíme se ale soustředit na konkurenceschopnost našich firem v globálním obchodu,“ vysvětlila a dodala: „Náš průmysl má rád konkurence… Konkurence ale musí být spravedlivá. Pokud jsou naše firmy vylučovány z trhů. A často prohrávají s firmami, které získávají masivní státní dotace, což je špatně. Viděli jsme, jak uspěly čínské firmy v oblasti produkce fotovoltaických systémů.“

Čína hrozí EU zastavením dodávek kovů na výrobu čipů

A pokračovala: „Soustřeďme se na obor elektromobily. Znovu vidíme, že na globálních trzích je přehršel levných čínských vozidel. A ta vozidla jsou tak levná, protože čínské firmy dostávají velké dotace. A my toto nemůžeme akceptovat. Komise spustí vyšetřování, co se týče praktik státní podpory u čínských elektromobilů.“

Ukrajina a Praha v projevu šéfky EK

V projevu, ve kterém Ursula von der Leyenová hovořila německy i francouzsky, zmínila i Prahu.

„Ukrajinka se vydala do Prahy, aby odvezla synka do bezpečí. Když dostala razítko do pasu, tak se rozplakala. A syn se jí ptal, proč pláčeš, maminko. A ona mu řekla, protože teď jsme doma. […] Evropa se stala jejím domovem,“ uvedla předsedkyně EK.

Česko hostí 32,5 Ukrajince na tisíc obyvatel. Průměr EU je 9,1

Hovořila o ukrajinské spisovatelce Viktorii Jurijevně Amelinové, která je autorkou dvou románů a knihy pro děti a také držitelkou literární ceny Josepha Conrada a finalistka Ceny Evropské unie za literaturu.

„A pak se Viktoria vrátila na Ukrajinu, aby dokumentovala ruské zločiny, ale byla zabita ruskou balistickou střelou, když večeřela se svými kolegy, spisovateli,“ uvedla šéfka EU s dovětkem, že EU bude stát „po boku Ukrajiny, dokud to bude potřeba, nehledě na čas, který to vezme“.

V této souvislosti oznámila další finanční podpůrný program pro Ukrajinu. A zdůraznila, že stejně jako se EU stala partnerem Ukrajiny, měla by se stát partnerem i pro africké státy.

Daniel Tácha

2 KOMENTÁŘE

  1. Kdyby to nebylo k pláči, tak by člověk vyprskl smíchy. Že prý: „Evropský průmysl každý den ukazuje, že transformaci zvládá a zvládne,“ vysvětlila von der Leyenová a dodala: „Zítra budu v Dánsku s jeho premiérkou a uvidím tyto inovace na vlastní oči, protože spustíme na moře loď na ethanol a sluneční energii.“ Tolik ta dáma. Vzpomínám si na jeden propagandistický článek rudých komoušů na začátku osmdesátých let. Měl název, technologická mezera vyrovnána! Popisoval, jak v Sovětském svazu ve výzkumných laboratořích měli vyvinut integrovaný obvod, byl to procesor, který na západě vyráběli. Jak to nakonec dopadlo, je jasné. Do masové sériové výroby ho schopni dotáhnout nebyli a konkurenceschopnost socialistických ekonomik tím nijak ovlivnit nemohl. Ta paní zapomněla dodat, že to zatím průmysl zvládá ze dvou důvodů. Je nahospodařeno z minulosti a je to na úkor peněz (dotací) sebraných druhým. A v duchu toho, co říkávala britská premiérka, bych dodal. A až komoušům dojdou peníze těch druhých, bude konečná. My jsme měli štěstí, že po rudých komouších přišly peníze ze západní Evropy. Ale jaké peníze přijdou do Evropy po komouších zelených a jaké změny přinesou, to se ani nepokoušejte si představit.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here