Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získala Američanka Claudia Goldinová za prohloubení znalostí o uplatnění žen na trhu práce. Je teprve třetí ženou, která cenu obdrží. Laureátku oznámila dnes [9.10.] švédská Královská akademie věd.
Claudia Goldinová prohledala archivy a shromáždila více než 200 let dat z USA. To jí umožnilo demonstrovat, jak a proč se genderové rozdíly v příjmech a míře zaměstnanosti v průběhu času změnily. Stále ale platí, že ženy jsou na celosvětovém trhu práce výrazně nedostatečně zastoupeny a když pracují, tak vydělávají méně než muži.
„Letošní laureátka ekonomických věd Claudia Goldinová poskytla jako první komplexní přehled o výdělcích žen a účasti na trhu práce v průběhu staletí. Její výzkum odhaluje příčiny změn a také hlavní zdroje přetrvávající genderové nevyváženosti,“ stojí v prohlášení švédské Královské akademie věd.
Goldinová dokázala, že účast žen na trhu práce neměla po celé toto období vzestupný trend. Naopak tvoří křivku ve tvaru písmene U. Účast na trhu práce vdaných žen klesla s přechodem z agrární společnosti do průmyslové společnosti na počátku devatenáctého století, ale poté se začala zvyšovat s růstem sektoru služeb na počátku dvacátého století.
Ženy dnes mají vyšší vzdělání než muži
Podle Goldinové se ve dvacátém století úroveň vzdělání žen neustále zvyšovala. Dnes je ve většině zemí s vysokými příjmy podstatně vyšší než u mužů. Goldinová taktéž prokázala, že přístup k antikoncepčním pilulkám hrál důležitou roli při urychlení této revoluční změny tím, že nabízí nové příležitosti pro plánování kariéry.
„Pochopení role žen v pracovním procesu je pro společnost důležitá. Díky průkopnickému výzkumu Claudie Goldinové teď víme o moc víc o podstatě problému. I o tom, jaké překážky bude potřeba v budoucnu nejspíš odstranit,” řekl předseda výboru pro udělení ceny Jakob Svensson.
Cenu za ekonomii získala žena zatím pouze dvakrát. A to v roce 2009, kdy ji akademie udělila Američance Elinor Ostromové a v roce 2019 Esther Duflové z Francie. Ta se stala zároveň nejmladší laureátkou Nobelovy ceny.
Nobelovy ceny za ekonomii míří hlavně do USA
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se až od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.
Loni získala cenu trojice amerických vědců Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig za výzkum bank a finančních krizí, který měl praktický význam při regulaci finančních trhů a řešení finančních krizí.
–RED–
Nobelova cena dávno ztratila na svém významu … někteří “posuzovatelé” profesoři … s rovnou páteří raději odešli z komise, že jich už bylo … ? Dát tuto zprofanovanou cenu i válečným zločincům ? Jako byl Arafat s kostkovanou hadrou na hlavě nebo massajský bubeník z USA atd… Kde to skončilo si ani Nobel ve snu nepředstavil ! Někteří ocenění dostali N. cenu neprávem, až později se dokázalo, že své “úspěchy” ukradli jiným -lepším … to je opravdu za hranou tohoto šaškovství … Pár takových oceněných … cenu odřeklo i s velkými penězi k tomu náležejícími. Tito čestní lidé jsou opravdu prospěšní vědě-společnosti, ale je jich na světě už příliš málo.
Ještě bych k tomu dodal, za jakou vyzkoumanou crawinu dostala Nobelovku, strašné. Být to “vědkyně” např. ze Somálska, tak dostane vršky z petek pro nemocné děti .. Jenže je z té jůesej … to je 99,9% úspěchu k nobelovce.