Průměrný plat státních zaměstnanců je 43 699 korun

2228
korun
Foto: Státní tiskárna cenin

Česko mělo v roce 2022 druhé nejvyšší odvody na povinné pojistné mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Průměrný plat státních zaměstnanců v Česku činí 43 699 korun, meziročně se zvýšil o tři procenta.

Uvádí to aktuální vydání brožury Státní rozpočet v kostce Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Publikace mimo jiné mapuje počet lidí závislých na příjmu přímo ze státního rozpočtu. Podle ní ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace letos zaměstnávají 487 591 lidí. To je o 11 465 méně než loni. Celkově ale čerpá platy z veřejných rozpočtů podle nedávného šetření Národní rozpočtové rady v Česku více než jeden milion lidí. V České republice přitom pracuje podle dat Českého statistického úřadu zhruba pět milionů lidí. Penzistů jsou zhruba tři miliony a dětí dva miliony.

Co se týče přímo výdajů státního rozpočtu, nejpočetnější skupinou státních zaměstnanců zůstávají učitelé, tvoří 41,2 procenta z nich. Následují příslušníci ozbrojených sil a nepedagogičtí pracovníci ve školství. Na platy státních zaměstnanců by letos mělo jít 266,6 miliardy korun, to je o 1,5 miliardy korun víc než před rokem. Rozpočet pro letošní rok předpokládá celkové výdaje 2,192 bilionu korun, výdaje na platy státních zaměstnanců tak tvoří zhruba 12,2 procenta veškerých výdajů.

Struktura zaměstnanců organizačních složek státu a příspěvkových organizací v roce 2024
Počet Podíl v procentech
Pedagogové 201.093 41,2
Příslušníci ozbrojených sil* 69.074 14,2
Nepedagogičtí pracovníci 60.082 12,3
Ostatní zaměstnanci organizačních složek státu 46.000 9,4
Vojáci 29.234 6
Civilní zaměstnanci bezpečnostních sborů 16.775 3,4
Zaměstnanci Generálního finančního ředitelství 14.605 3
Ostatní zaměstnanci příspěvkových organizací 14.449 3
Zaměstnanci Úřadu práce 11.157 2,3
Zaměstnanci soudů 9515 2
Zaměstnanci ČSSZ 8454 1,7
Zaměstnanci katastrálních úřadů 4282 0,9
Zaměstnanci státních zastupitelství 1466 0,3
Státní zástupci a odvození ústavní činitelé [MF, ÚOOÚ, ČSÚ, ERÚ, ÚOHS] 1405 0,3
CELKEM 487 591

[Zdroj: MF ČR]

Učitelů je podle ministerstva financí 201 093, proti předchozímu roku je to zhruba o 7 tisíc víc. Výrazně ale ubylo nepedagogických pracovníků ve školství, kterých letos stát zaměstnává 60 082, zatímco loni to bylo 77 053. V ozbrojených silách, jako jsou policisté, hasiči, vězeňská služba a celní správa, pracuje 69 074 lidí. Jejich počet se meziročně snížil o 150 osob. Vojáků je 29 234, proti loňsku o 1 100 víc. Průměrný plat státního zaměstnance činí 43 699 korun, meziročně se zvýšil o tři procenta.

Vývoj státního rozpočtu v roce 2023

Brožura Státní rozpočet v kostce se dotýká i hospodaření státu v loňském roce. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] v ní uvádí: „Ačkoliv mě rozpočet roku 2023 stále nenaplňuje velkou radostí, ukazuje již ale trend, který se nám podařilo nastavit. Tedy, že postupně snižujeme gigantické deficity způsobené minulou vládou.“

Přesto připouští, že celkové výdaje státního rozpočtu loni meziročně vzrostly o jedenáct procent. I to, že Česko vykázalo jeden z nejvyšších schodků rozpočtu ve své historii. Pochvaluje si na druhou stranu to, že Česko stále patří mezi země s nejmenším zadlužením v Evropě.

„Absolutní výše státního dluhu dosáhla na konci roku 2023 hodnoty 3 110,9 miliardy korun, 42,4 procenta HDP. Pro rok 2024 očekáváme úroveň zadlužení 44,1 procenta HDP, dle poslední makroekonomické predikce, na úrovni 3 367,3 miliardy korun,“ tvrdí Stanjura.

Zadlužení Česka tak i letos vzroste, a to o 256,4 miliardy korun. Což odpovídá zhruba úrovni plánovaného deficitu státního rozpočtu [252 mld. Kč] pro rok 2024.

Schodek rozpočtu je 102,5 miliardy. Stanjura mluví o dobré zprávě

Ministr Stanjura se vyjadřuje i k vládnímu takzvanému ozdravnému balíčku, jenž má snížit rozpočtový deficit na straně výdajů i příjmů o 150 miliard korun.

„Z mého pohledu bylo přijetí balíčku naprostou nutností… Balíček, který začal platit v lednu 2024, plní tři základní principy – zlevňuje a zjednodušuje stát, zachovává jeho investiční aktivitu a udržuje sociální smír,“ míní ministr Stanjura.

Česko má druhé nejvyšší odvody na pojistném

Největší výdajovou položkou jsou důchody, na kterých by měl stát letos vyplatit 706,2 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu by letos měly dosáhnout 1,94 bilionu korun. Z toho zhruba polovinu tvoří daňové příjmy, 39 procent odvody sociálního pojištění a zbytek ostatní příjmy, jako jsou například kapitálové příjmy nebo přijaté transfery peněz.

Co se týče odvodů na pojistném, u nich se situace dlouhodobě nemění. Česko mělo v roce 2022 druhé nejvyšší odvody na povinné pojistné mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj [OECD]. Vyšší odvody mělo už jen Slovinsko. Odvody na povinné pojistné, které platí zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné, dosahovaly v roce 2022 v Česku 15,8 procenta hrubého domácího produktu [HDP]. Meziročně se podíl snížil, když v roce 2021 dosahovaly tyto odvody 16,4 procenta HDP.

Příští rok zaplatíme vyšší odvody a nově i nemocenské pojištění

Vyšší odvodové zatížení než Česko mělo jen Slovinsko, kde činily 16 procent HDP. Po Česku následovaly Francie s 15 procenty HDP, Rakousko se 14,7 procenta HDP a Německo se 14,6 procenta HDP. Vzhledem k tomu, že vláda Petra Fialy [ODS] letos zavedla odvod na nemocenské pojištění pro zaměstnance, lze očekávat, že v pomyslném žebříčku nejvyšších odvodů bude mít Česko vůbec nejvyšší hodnoty mezi zeměmi OECD.

Naopak celková daňová zátěž, zahrnující daně a povinné odvody, byla v Česku mírně pod průměrem OECD. V roce 2022 činila 33,9 procenta HDP po 34,7 procenta HDP v roce 2021. V mezinárodním srovnání bylo Česko mírně pod průměrem OECD, kde byla celková daňová zátěž 34,2 procenta HDP. Nejvyšší daňové zatížení ze zemí OECD vykázala Francie, kde hodnota dosáhla 46,1 procenta HDP, naopak nejnižší Mexiko, kde činilo 16,9 procenta HDP. Ze zemí OECD, které jsou i členy EU, mělo nejnižší daňové zatížení Irsko s 20,9 procenta HDP.

–RED/ČTK–

11 KOMENTÁŘE

  1. Státních zaměstnanců je již přes jeden milión. Opravte si to prosím. Myslím tím zaměstnance státní správy a samosprávy, zkrátka zaměstnance měst a obcí a jejich podniků. Pokud totiž někoho platí město, tak se opravdu jedná o peníze placené ze státního rozpočtu. Navíc minulá i současná levicová vláda navyšování eráru podporují a státním zaměstnancům se přidává
    i 17 procent ročně.

    • Stání zaměstnanec = volič. Hádejte co udělají jako voliči s tím kdo tvrdí, že to je hodně peněz a 1/3 lidí tam nemá co dělat ?

  2. Hlavně by stát měl začít šetřit sám u sebe. Začít zlehka – veškeré výsluhy upravit obdobně jako jsou v okolních státech -co se týče výše, požadavku na oddsloužené roky i pobírání až od důchodového věku. Následně zrušit zbytečné rádoby“generály“ (jak u armády, tak BIS, policie, hasičů), zredukovat počty policistů na průměrný stav v EU, sloučit obecní úřady malých obcí, zrušit opravdu zbytečné kraje, vykašlat se na inkluzi ap. A světe div se -do soukromého sektoru by přibyla hromada nedostatkových pracovníků a rozpočtu by to zásadně pomohlo.

    • Přesně tak. A výsluhy by se měli v zákoně upravit s účinností od příštího měsíce. Aby nám ti kluci a holky srdcařský neutekli na milionové renty ve 35 letech věku, tak jak je to nyní. Krásně by to navíc stabilizovalo bezpečnostní sbory. Je totiž těžké neodejít, když vám nabízejí miliony za to, že odejdete. To potom ani každoroční lázně a bydlení zdarma, které nyní mají nezachrání.

    • Jinak k těm generálům….ve Švýcarsku nemají ani jednoho. U nás jsou jich stovky. Dokonce máme generály i u hasičů. Čekám, kdy jmenuje prezident i generály armády spásy, pro holky v perlovce apod.

    • Pane Nováku, nevim kde jste sebral informaci, že se státním zaměstnancům přidává i 17 % ročně. Jako státní zaměstnanec musím říct, že plat nyní a před 4 lety je prakticky stále stejný, ačkoliv inflace vyrazila vysoko nad. A hrubá průměrná mzda přes 43 000 mi přijde na dnešní dobu poměrně nízká, neboť jsou zde platové tabulky a lidé vysokoškolsky vzdělaní kolem 30 let mají tak o 10 tisíc méně. Prosím, nepište nesmysly když nic nevíte.

      • Pane Jiří, teď něco k těm mým, podle Vás nesmyslům. V roce 2022 se policistům a dalším příslušníkům bezpečnostních sborů, přidávalo do tarifů až 17%. Průměrný plat v témže roce( takže nyní je již mnohem vyšší) byl téměř 51 000 Kč. K tomu mají další benefity typu bydlení zdarma, každoroční lázně s procedurami a plnou penzí na 14 dní zdarma( vlastně jsou za to ještě placeni, protože plat jim při pobytu samozřejmě dál běží), možnost jít do tzv. důchodu ve 35 letech věku, 6 platů odchodného (běžně 300 000 Kč čistého) po 21 letech služby atd. Takovéto benefity nejsou ani ve Švýcarsku nebo Německu. A vysoká škola rozhodně není patent na rozum, což je ve státním sektoru patrné každý den. Pokud se Vám vaše nadstandartní platy( až na výjimky např. kuchařky, uklízečky apod.) zdají nízké, můžete jít předvést do soukromého sektoru, jací jste úderníci a špičkoví krizový manažeři, ale musím Vás varovat. V soukromém sektoru nestačí být pouze tabulkově zařazen, musíte i něco předvést a bude to pro většinu osob placených doteď státem opravdu šok. Je ale pravda, že osob placených u nás státem je pouze jeden milion.

  3. No a minimální mzda v Německu (při plně srovnatelných životních nákladech) je 13,5€. Tak si to spočítejte. LOL LOL LOL Jinak trošku reality – učím matematiku u handicapovaných dětí, tak umím počítat – za poslední tři roky mi klesla reálná mzda mého spotřebního koše o 34%. Loňský rok jsem dostal přidáno 2%, letos 0% (slovy nula procent). Co není v tabulkách, to se rozplyne v systému a k učitelům nikdy nedorazí. To k těm, co si myslí, že to, co vláda říká má něco společného se skutečností. Nemá, fakt nemá!

  4. Pane Nováku,

    bavíte se o jedné skupině lidí. Státní zaměstnanci nejsou jen policisté a je mezi nimi i mnoho desítek tisíc jimž se platy nezvyšují již mnoho let. Sám Vám mohu dát příklad sám sebe. Za 4 roky se pridavalo jen jednou do tarifů a posléze to bylo sebrané v osobním ohodnocení všem zaměstnancům daného úřadu. A není toto ojedinělý případ, bylo to tak na mnohých úřadech, školách a podobně. V případě porovnání soukromého sektoru můžeme také dojít k závěru, neboť mám porovnání. Mimo nás totiž ještě dělá podobnou činnost externí a soukromá firma. Před rokem 2020 byly mzdy v této firmě v průměru o 3009 Kč nižší než ve státním sektoru. Nyní jsou mzdy o téměř 5000 Kč vyšší a toto rozevirani se stále zvyšuje. Je to vidět i na nárůstu průměrné mzdy v soukromem a státním sektoru, kde poprvé v historii došlo k tomu , že soukromý sektor má vyšší průměrnou mzdu. Můžete ještě namítat pracovní tempo, nicméně já mám osmihodinovou pracovní dobu za níž se nezastavim ani na chvíli. Bohužel z venku také neustále slyším podobné názory, jako čtu zde. Z praxe však musím říct, že bohužel neodpovídají realitě. Jediné s čím mohu s Vámi souhlasit je fakt, že někteří zaměstnanci státu jsou zbytní. Ovšem paušální propouštění zaměstnanců by byl holý nesmysl, neboť jsou i ve státník sektoru pozice kde je zaměstnanců nedostatek a pozice kde jich je přebytek. Bylo by potřeba hlubších analýz.

KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here