Loni v únoru skončilo hospodaření státního rozpočtu schodkem 119,7 miliardy korun. Šlo o vůbec nejvyšší deficit za únor v historii Česka. Druhý nejvyšší únorový schodek je ten letošní, který dosáhl 102,5 miliardy korun.
Vyplývá to z aktuálních dat Ministerstva financí ČR [MF ČR]. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 102,3 miliardy korun. Rozdíl mezi loňským a letošním únorovým schodkem je 17,2 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura [ODS] i přes druhý nejvyšší únorový schodek v historii Česka aktuální vývoj státních financí považuje za dobrou zprávu.
„Tradiční únorový propad v hospodaření státního rozpočtu byl letos výrazně nižší než v loňském roce, což považuji za dobrou zprávu,“ uvedl.
Loni vůbec nejvyšší únorový schodek ministr financí Stanjura vysvětlil „tradičně výrazně deficitním únorovým hospodařením“. Pro celý letošní rok vláda počítá se schodkem 252 miliard korun při příjmech 1,94 bilionu korun a výdajích 2,19 bilionu. Loni skončil rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. Šlo o čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku Česka. Vyšší schodky země generovala zejména v době pandemie covidu.
Letos v únoru podle Ministerstva financí ČR k meziročnímu zlepšení salda o 17,2 miliardy korun přispěl téměř 11% růst příjmů, zatímco tempo výdajů zpomalilo na 2,5 procenta.
„Na příjmové straně se už začíná pozitivně projevovat opatření ozdravného balíčku, a to vyšším výběrem daně z přidané hodnoty, daně z příjmů fyzických osob nebo sociálního pojištění,“ vysvětlil ministr s tím, že lepšení hospodaření podle něj souvisí s tím, že stát už nemusí pomáhat domácnostem a firmám s vysokými cenami energií. .
Saldo státního rozpočtu za sledované měsíce leden a únor
[Zdroj: MF ČR]
Analytik Komerční banky Jaromír Gec potvrdil, že “mělčí deficit” souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku.
„Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení,” řekl a upřesnil, že dopad konsolidačního balíčku na vývoj rozpočtu má prozatím jen částečný vliv.
Příjmy státního rozpočtu za leden až únor 2024
Příjmy státního rozpočtu byly na konci února o 10,7 % [+26,5 mld. Kč] vyšší než před rokem. K růstu přispěly v prvé řadě daňové příjmy [+12,2 mld. Kč], pojistné [+8,4 mld. Kč] a prostředky z Evropské unie a finančních mechanismů [+5,6 miliardy Kč].
- Výběr daně z příjmů fyzických osob placené plátci: +14,1 %, +2,6 mld. Kč.
- Daň z příjmů právnických osob: +0,6 mld. Kč.
- Výběr daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky: +0,2 mld. Kč.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení se letos zvýšily znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta. Podle MF ČR pozitivní dopad na inkaso bude mít i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,6 procenta, to je plus 8,4 miliardy korun.
Příjmy státního rozpočtu za leden až únor
[Zdroj: MF ČR]
Do inkasa daně z přidané hodnoty [+7,0 %, +4,0 mld. Kč] se pozitivně promítl růst spotřebitelských cen. Zároveň se podle MF ČR začínají projevovat dopady změn účinných od ledna 2024, především redukce počtu sazeb daně z přidané hodnoty na základní 21 procent a sníženou 12 procenta a přesunutí vybraného zboží a služeb ze snížené do základní sazby daně z přidané hodnoty. Inkaso spotřebních a energetických daní v únoru vzrostlo o 11,2 procenta na 2,4 miliardy korun.
Výdaje státního rozpočtu za leden až únor
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 9,3 miliardy korun [+2,5 %]. Pro jejich tempo byl určující vývoj běžných výdajů [+2,7 %, +9,2 mld. Kč] tažený dávkami důchodového pojištění [+8,7 miliardy korun]. A dále:
- Předfinancování oblasti výzkumu, vývoje a inovací: +8,8 mld. Kč
- Výdaje na společné programy EU unie a ČR: +4,0 mld. Kč
- Nákupy Ministerstva obrany ČR: +3,5 mld. Kč.
Běžné nákupy meziročně o 4,6 miliardy korun [+49,4 %] zvýšily zejména výdaje souvisejícími s pořízením víceúčelových nadzvukových letounů F-35 [+3,7 miliardy korun].
Vzrostly i běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím [+26,1 %]. Platby veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce vzrostly o 9,1 procenta.
Výdaje státního rozpočtu za leden až únor
[Zdroj: MF ČR]
Obsluha státního dluhu letos představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 10,2 miliardy [-6,2 mld. Kč / -37,7 %]. Meziroční pokles souvisel s loňskou lednovou výplatou úrokových výnosů plynoucích z protiinflačních státních dluhopisů. Kapitálové výdaje státu v objemu 20,8 mld. Kč [+0,1 mld. Kč] zůstávají na počátku roku tradičně nízké.
–DNA–
Obří schodky zřejmě nikoho v současné levicové vládě nevzrušují. Přibrala 10 000 nových zaměstnanců placených státem a přidává jim i dvakrát ročně. Na vrátnici mají někteří státní zaměstnanci i 60 000 Kč a pořád mají málo.
Myslím si, že by pomohlo, pokud by současná vláda opět masivně přidávala zaměstnancům placeným státem. Třeba policistům se v roce 2022 přidávalo do tarifů pouze 17 procent a průměrný plat měli pouze cca 52 000 Kč. Navíc do tzv. policejního důchodu mohou jít až ve 35 letech, kdežto my v soukromé sféře, můžeme do důchodu již v přibližně 68 letech. Na tomto případu je vidět, že je v této zemi vše, jak má být. Zejména zaměstnanci placení státem vytvářejí skutečné hodnoty. Navíc je jich velmi málo a na vše jsou skvěle připraveni, což se ukázalo před vánoci nebo nyní s driftéry.