Americký internetový gigant Google se dohodl, že zaplatí státu Texas 1,4 miliardy dolarů [cca 30,5 mld. Kč] za urovnání obvinění, že nezákonně shromažďoval data o svých uživatelích. Zdaleka nejde o první spor, který Google řeší.
Google, jenž je součástí technologického konglomerátu Alphabet, provozuje nejpoužívanější internetový vyhledávač na světě. A je světovou jedničkou i v internetové reklamě.
„V Texasu nestojí velké technologické společnosti nad zákonem,“ prohlásil texaský generální prokurátor Ken Paxton.
Podle něj Google po léta prostřednictvím svých produktů a služeb tajně sledoval pohyb uživatelů. Sledoval a vyhodnocoval jejich soukromá vyhledávání. A dokonce sledoval a vyhodnocoval i údaje o jejich hlasech a tvářích.
„Bojoval jsem proti tomu a zvítězil,“ dodal prokurátor.
Kentucky Fried Chicken už není z Kentucky. Přesouvá se do Texasu
Mluvčí Google José Castañeda uvedl, že dohoda urovnává mnoho „starých tvrzení“. Část z nich se týká praktik, která už firma změnila.
„Jsme rádi, že to máme za sebou, a budeme ve svých službách pokračovat ve vytváření silných mechanismů pro ochranu soukromí,“ dodal.
Podrobnosti o podobě dohody nebyly zveřejněny. Společnost Google nicméně uvedla, že nevyžaduje žádné nové úpravy jejích produktů.
„Firma v rámci dohody nepřiznala žádné pochybení,“ napsala agentura Reuters.
Zkušenosti s neetickým chováním Google má i redakce FinTag. Šéf české pobočky přislíbil rozhovor na téma využívání umělé inteligence Googlem nejen ve vztahu k uživatelům. Když ale obdržel jím vyžádané otázky, dohodu o rozhovoru prostřednictvím svých podřízených zapřel a rozhovor neposkytl.
Zneužívání dominantního postavení
Nynější soud ve státě Texas není jediný spor, který Google prohrál. Podle rozhodnutí soudu v americkém státě Virginie z tohoto měsíce Google potlačuje hospodářskou soutěž v technologiích pro internetovou reklamu.
Vyhledávač podle žaloby amerického ministerstva spravedlnosti, které dala soudkyně za pravdu, z větší části ovládá infrastrukturu nutnou k financování webových stránek. Prostřednictvím svého systému uskuteční každou sekundu více než 150 000 prodejů on-line reklamy. Vyhledávač uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá.
Podle soudkyně Leonie Brinkemové je Google odpovědný za „úmyslné získání a udržování monopolní síly“ na trzích reklamních serverů pro vydavatele a na trhu reklamních burz, které fungují mezi kupujícími a prodávajícími.
„Kromě toho, že toto vylučující chování zbavilo konkurenty možnosti soutěžit, podstatně poškodilo zákazníky Googlu z řad vydavatelů, konkurenční prostředí a v konečném důsledku i příjemce informací na otevřeném webu,“ napsala Brinkemová.
Žalobcům se však nepodařilo prokázat samostatné tvrzení, že společnost měla monopol v reklamních sítích inzerentů, napsala soudkyně v rozhodnutí.
Lee-Anne Mulhollandová, viceprezidentka pro regulační záležitosti, řekla, že se Google proti rozhodnutí odvolá.
„Vydavatelé mají mnoho možností a vybírají si Google, protože naše nástroje pro reklamní technologie jsou jednoduché, cenově dostupné a účinné,“ dodala.
Google letos čelí hned u dvou soudů hrozbě, že bude muset prodat majetek nebo změnit obchodní postupy. Soudce ve Washingtonu projednává žádost ministerstva spravedlnosti, aby Google prodal prohlížeč Chrome a přijal další opatření k ukončení dominantního postavení v internetovém vyhledávání.
Potírání konkurence a daňové úniky
A jsou tu i další případy. Italská společnost Moltiply Group, která provozuje internetový srovnávač cen Trovaprezzi.it, žaluje Google za zneužívání dominantního postavení na trhu. Žádá po firmě odškodné zhruba tři miliardy eur [cca 75 mld. Kč]. Společnost Moltiply tvrdí, že praktiky firmy Google v letech 2010 až 2017 omezovaly růst její divize 7Pixel, protože zvýhodňovaly službu Google Shopping.
Akciové portfolio T. Vranky: Alphabet od roku 2022 přidal 26 %
Google požadavky na odškodné odmítl a označil je za přemrštěné. To přesto, že Evropská komise v roce 2017 vyměřila Googlu 2,42 miliardy eur [cca 60,4 mld. Kč] za to, že firma využívala svou vlastní službu pro srovnávání cen k získání nekalé výhody proti menším evropským konkurentům. Loni tuto pokutu potvrdil Soudní dvůr Evropské unie, který je nejvyšším soudem EU.
Evropská spotřebitelská organizace [BEUC] tehdy uvedla, že Google poškodil miliony evropských spotřebitelů tím, že „v podstatě zneviditelnil“ konkurenční cenové srovnávače.
„Nezákonné praktiky Googlu bránily spotřebitelům v přístupu k potenciálně nižším cenám a k užitečným informacím o produktech z konkurenčních srovnávačů,“ dodala organizace.
ChatGPT: Odsoudili ho za vraždu dvou dětí a pokus o vraždu třetího
Jsou tu ale i daňové úniky. Ty Google řeší v mnoha státech. Letos Google zaplatil 326 milionů eur [cca 8,1 mld. Kč] za urovnání daňového sporu s italskými úřady. Ty firmu podezíraly, že dluží daně z období let 2015 až 2019. Dohoda zahrnuje sankce, penále a úroky. Podle italského státního zastupitelství společnost Google Ireland Limited [Alphabet řídí svůj evropský byznys z Irska, pozn. red.], založená podle irského práva, v uvedeném období nepředložila roční prohlášení o příjmech získaných v Itálii, a to zejména „prodejem reklamního prostoru“.
Italský úřad už v listopadu 2021 vyměřil Googlu, ale i společnostem Apple pokuty i za nezákonné využívání údajů spotřebitelů ke komerčním účelům. Googlu pak vyměřil pokutu i za zneužití dominantního postavení na trhu.
Google řeší úřady po celém světě
Nejen v Evropě a USA je Google u soudů jako doma. Problémy má také v Asii a Rusku. Například letos 15. dubna Japonsko nařídilo Googlu, aby přestal nutit místní výrobce chytrých telefonů používat jeho aplikace. Podle japonských úřadů tím zneužívá svého postavení na trhu a porušuje hospodářskou soutěž.
„Google zneužívá svého postavení poskytovatele ekosystému aplikací Google Play. […] Neoprávněně nutí výrobce telefonů, aby ve svých zařízeních upřednostňovali jeho aplikace a služby,“ uvedla japonská komise pro spravedlivý obchod.
Hospodářské výsledky: Palantir září, AMD a Alphabet zklamaly
Podle Komise společnost už v červenci 2020 požadovala od šesti výrobců chytrých telefonů, kteří používají jeho operační systém Android, aby předinstalovali jeho aplikace včetně prohlížeče Chrome. Měli je také umístit na určené pozice na domovské obrazovce. Smlouvy se týkaly nejméně 80 procent zařízení s Android prodaných v Japonsku, uvedla s odvoláním na Komisi agentura Kjódó.
Společnost navíc uzavřela smlouvy se čtyřmi výrobci a jedním telekomunikačním operátorem o sdílení části svých příjmů z reklamy výměnou za to, že do jejich zařízení nebudou předinstalovány aplikace konkurenčních firem.
Letos v únoru řešil Google drobný incident i v Rusku. Tentokrát nikoli za neetické praktiky s cílem maximalizovat zisk. Pokutu v přepočtu milion korun dostal za video, v němž na své platformě YouTube radí ruským vojákům, jak se vzdát ukrajinským vojákům. Google, podobně jako jiné západní společnosti, z Ruska odešel poté, kdy ruská vojska vpadla na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin v prosinci firmu obvinil, že je nástrojem, který americká vláda Joe Bidena využívala k manipulaci veřejného mínění.
Novinky v Google
I když se americká společnost dlouhodobě zaštiťuje dodržováním principů udržitelného podnikání, letos ze svých zásad odstranila závazek nepoužívat umělou inteligenci [AI] k vývoji zbraní a nástrojů na sledování. A to přesto, že vedení podniku v minulosti prohlásilo, že Google nebude vyvíjet ani nasazovat AI ve zbraních, které jsou určeny k ubližování lidem nebo „které shromažďují či používají informace pro sledování porušující mezinárodně uznávané normy“.
Z aktualizovaných zásad o AI firma tuto formulaci ale vypustila. Upravené zásady o AI byly zveřejněny několik týdnů po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa, které se zúčastnil i šéf Googlu Sundar Pichai. S odkazem na blog firmy o tom informovaly agentury.
Je čím dál více žádoucí, aby lidé mysleli kriticky, říká expert na AI
Viceprezident Googlu James Manyika a Demis Hassabi, který vede výzkumnou laboratoř umělé inteligence Google DeepMind, krok firmy v blogovém příspěvku obhajovali. Podle nich by společnosti a demokratické vlády měly spolupracovat na vývoji AI, která „podporuje národní bezpečnost.“
–DNA/ČTK–
