Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu [ČSÚ] inflace letos v květnu meziměsíčně stoupla o 0,5 procenta a meziročně o 2,4 procenta. ČSÚ dále přinesl informace o vývoji průměrné hrubé mzdy a tržeb v maloobchodě.
Jedná se o citelně vyšší hodnotu než v dubnu [1,8 %] a než očekával trh [2,0 %]. Podle analytiků aktuální data potvrzují tvrzení, že předchozí měsíc, kdy inflace klesla na nebývale nízkých 1,8 procenta, byl spíše jen náhodný výkyv.
„Ten byl dán souhrou několika okolností, mezi které patřil efekt zvýšené srovnávací základny, příznivý vývoj v cenách energií, a hlavně nečekaně umírněná inflace potravin,“ říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Oproti tomu květen z tohoto pohledu příliš optimisticky nedopadl. Meziměsíčně inflace stoupla o 0,5 procenta, i když ji dolu tlačily dál nižší ceny energií. A znovu stouply ceny potravin.
„I po odhlédnutí právě od potravin je ovšem zřejmé, že meziměsíční růst cen zůstává znepokojivě zvýšený. To jde na vrub hlavně zdražování služeb,“ doplňuje Hradil.
Květen 2025: Předběžný odhad přírůstku indexu spotřebitelských cen v %
[Zdroj: ČSÚ]
Podle jeho odhadu aktuální oživení spotřebitelské poptávky ceny ve službách ještě zvýší. Argumentuje i čerstvou statistikou vývoje reálné průměrné mzdy [více níže, pozn. red.].
„Radost z naplnění dvouprocentního inflačního cíle neměla dlouhého trvání,“ srovnává data za duben a květen hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Zdražují zemědělci i potravináři. Dál roste inflace ve službách
A také zmiňuje, že inflace rostla navzdory zlevňování pohonných hmot, které jsou nejlevnější za posledním sedm let. Inflace nad dvojkou je pravděpodobnější scénář pro letošní rok, myslí si.
„S výkyvy můžeme počítat i v dalších měsících. Problémem je spíše pokračující rychlé zdražování služeb, kde žádné zpomalování vidět není,“ hodnotí.
Vývoj průměrné mzdy za první čtvrtletí 2025
V letošním prvním čtvrtletí vzrostla podle dat ČSÚ průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,7 procenta. Reálně vzrostla o 3,9 procenta. Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy letos v prvním čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů 1,7 procenta.
„Tempo mezd ve srovnání s rokem 2024 evidentně zpomaluje, a to mimo jiné v důsledku mírnějšího přidávání v průmyslu. Pomalejší nárůst platů zaznamenal i veřejný sektor s výjimkou školství,“ komentuje data Petr Dufek.
„Zaostávání mediánové mzdy za průměrnou znamená, že rychleji tentokrát rostly mzdy lidem s vyššími příjmy. Současně dochází k rozšiřování mezery mezi průměrem a mediánem na 8,5 tisíce korun,“ doplňuje.
V 1. čtvrtletí 2025 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda 46 924 Kč. To je meziroční růst o 2 943 korun [6,7 %]. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,7 procenta, reálně tak mzda vzrostla o 3,9 procenta. Medián mezd činil 38 385 korun. Meziročně stoupl o 5,3 procenta:
- Muži: 41 677 Kč.
- Ženy: 35 226 Kč.
Statistici evidují nejvyšší meziroční růst průměrné mzdy v odvětvích:
- Nemovitosti: +12,4 %.
- Profesní, vědecké a technické činnosti: +10,9 %.
- Stavebnictví: +10,3 %.
Naopak k nejnižšímu růstu došlo v těžbě a dobývání [+3,1 %] a ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu [+3,3 %].
„První kvartál obvykle nastavuje laťku pro zbytek roku, takže růst mezd o více než šest procent je velmi pravděpodobný. Předcovidové reálné úrovně však nejspíš dosáhnou až v roce 2026,“ říká Petr Dufek.
Dubnové tržby maloobchodníků
Tržby v maloobchodě se podle dat ČSÚ v dubnu reálně meziročně zvýšily o 5,8 procenta a meziměsíčně o 1,2 procenta. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel meziročně vzrostly o 4,8 procenta a meziměsíčně o 0,4 procenta.
„Nejvíce k růstu maloobchodních tržeb přispěl prodej pohonných hmot, prodej prostřednictvím internetu a prodej potravin v nespecializovaných prodejnách,“ uvedla Jana Gotvaldová, vedoucí oddělení statistiky obchodu, dopravy a služeb ČSÚ.
Podle Víta Hradila dubnová data z maloobchodu představují pozitivní překvapení, a to jak v meziročním, tak meziměsíčním srovnání. Podle něj i jiných analytiků roli sehrály Velikonoce. Tím lze patrně vysvětlit větší zájem o nákupy hlavně potravin. K větší mobilitě, a tedy i tankování, motoristy lákaly levné pohonné hmoty.
„Dubnová data tak sice nelze přeceňovat, ale jedná se o příznivý signál, pokud jde o odolnost spotřebitelů vůči negativním zahraničním zprávám,“ říká.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se v dubnu maloobchodníkům dařilo. Přidaly 5,8 procenta, i když analytici oslovení agenturou Bloomberg mínili, že to budou jen 3,4 procenta.
„Lidé navyšují své reálné výdaje zejména za pohonné hmoty, meziročně o více než dvanáct procent, a to kvůli jejich bezpříkladné láci. Nadcházející motoristická letní sezóna by měla být historicky nejlevnější, co se ceny pohonných hmot ve vztahu k průměrně mzdě týče,“ uzavírá Kovanda.
–DNA–
Česká televize tedy dnes opět lhala.
To víte, je otázkou, zda vůbec věděli, co říkají. Protože ty zprávy a informace někdo připravuje a pokud jsou z ekonomické oblasti, musí mít v této oblasti poměrně rozsáhlé znalosti. To ovšem platí pro všechny lidské činnosti i ty manuální. Když tomu tak není, může to pak být ve stylu středověkého člověka. Bůh sídlí nebesích a když se zlobí, tak létají hromy a blesky. Je tedy třeba se řádně modlit, nebýt hříšník a pak mám jstotu, že mi blesk nezapálí barák. A před bouřkou nejlépe zapálit svíčku jako znamení pro usmíření se s ním. Bůh to určitě vidí a zohlední to.
Možná že ty zprávy byly v podobném stylu. Že to vlastně vědomá lež ani nebyla.
Ekonomové tento jev znají. Má název stagflace. Hospodářství stagnuje a současně inflace jede svoji spanilou jízdu. Nebylo by to poprvé. Tato situace nastala, když tenkrát OPEC prudce zvýšil ceny ropy. To bylo myslím začátkem sedmdesátých let. Přišla hospodářská krize a ceny se utrhly ze řetězu. Než se vše v souladu s ekonomickými zákony dostalo do opětovné rovnováhy, uběhlo pár let. Výsledkem bylo, že se začalo hledět na to, jak efektivně se s energií ve spotřebě a výrobě zachází a pak už neplatila dřívější přímá úměra, že jedno procento hospodářského růstu se automaticky rovná jedno procento navýšení potřeby energií. Přišly nové postupy, miniaturizace a podobně, protože nic už nebylo tak levné jako dříve. Pak životní úroveň opět začala růst, Nejprve samozřejmě musela vyrovnat propad. Jenže to si ještě kapitalismus jel podle svého. Dnes s tím moc počítat nelze. Dnes nejprve politika, to znamená odstranit škodnou, to tehdy nebylo, důvody byly vnější, ne vnitřní jako dnes, pak sanovat škody, to tehdy také nebylo, protože se jen najelo na vyšší efektivitu a i když se přitom také odstraňovalo – totiž staré neefektivní metody a postupy, tak toto odstranění se logicky násobně vrátilo (dělal to totiž kapitál, podnikatelé, tedy trh). Na rozdíl od dnešních dotací, které se ekonomicky nikdy vrátit nepodaří (dělají je prázdné hlavy politické a tím je to dáno) a teprve potom se to bude moci rozjet. Pochybuji, že se to zvládne dříve než za deset let. Protože to, ve výrobě na stříbrném podnose odevzdané třeba i do Číny, to samozřejmě logicky už vrátit nepůjde nikdy. Bude se muset v potu tváře a čekáním s prázdným žaludkem vyčistit, zorat, zasít a sklidit pole nové. Pokud se nějaké ekonomické pole doposud nezorané podaří najít.