Podle investičního analytika Petra Novotného se hromadí varovné signály, že ceny amerických akcií jsou více než přehřáté. Hranice, kdy špatné zprávy přestanou být pro trhy dobrými zprávami, se rychle blíží, tvrdí v aktuální analýze pro FinTag.
Minulý týden přinesl nejhorší vlnu makroekonomických dat z USA od června, vrcholící velmi slabými čísly o zaměstnanosti. Paradoxně však tyto „špatné zprávy“ posloužily jako „dobré zprávy“ pro finanční trhy. A to proto, že posílila očekávání agresivnějšího uvolňování měnové politiky Federálního rezervního systému [FED].
Trh nyní očekává tři snížení sazeb do konce roku – v září, říjnu a prosinci. Přičemž první řez v září se považuje už téměř za jistotu. Tato očekávání ženou vzhůru aktiva. Například bitcoin měl silný týden, byť s pátečním výprodejem. V posledním týdnu ale posílily také dluhopisy. Zlato pak atakovalo nová maxima blížící se inflačně očištěnému rekordu. To vše jsou varovné signály.
Varovné signály se hromadí: Všichni jsou už „all-in“
Mezi hlavní témata, která budou nyní hýbat trhy, patří pokračující debata o umělé inteligenci [AI] a její dopad na zisky nejen big tech firem. Pak jsou to vyhlídky na monetární politiku FEDu. Je to ale i nejistota ohledně trhu práce a síly amerického spotřebitele. Níže je ale i výčet znepokojivých technických a sentimentálních ukazatelů, které naznačují extrémní optimismus a přehřátost trhu.
- Hedge fondy jsou plně investované: Jejich celková [gross] i čistá [net] expozice na trzích je na extrémně vysokých úrovních, blízko maxim za posledních 12 měsíců. To znamená, že mnoho velkých hráčů plně zainvestovalo. A tak nemusí mít další kapitál na nákupy, které by táhly trh vzhůru.
- CTA fondy jsou na maximu: Pozicování trendově následujících CTA fondů v amerických akciích je na absolutním maximu. Pokud trh začne klesat, tyto fondy by byly nuceny automaticky prodávat až více než 70 miliardy dolarů [cca 1,5 bilionu Kč] během měsíce. Čímž by pád dále urychlily.
- Vrchol retailového optimismu: Retailoví investoři nepřetržitě nakupují call opce [sázky na růst] po dobu 18 týdnů. To je jedna z nejdelších sérií od roku 2020. Takové extrémy obvykle signalizují, že aktivita a optimismus dosáhly vrcholu a brzy mohou zpomalit.
- Extrémní páka v kryptosvětě: Platforma Coinbase nyní nabízí retailovým investorům obchodování kryptoměn s pákou až 50x. To je extrémně riskantní a je klasickým znakem vrcholu spekulativní horečky.
Září: Dokonalá bouře technických faktorů
Nadcházející měsíc navíc přináší hned několik technických faktorů, které mohou odstranit opory trhu a zvýšit volatilitu. Sem patří:
- Konec firemních buybacků: Od 15. září začíná tzv. blackout period, kdy si firmy nemohou zpětně odkupovat vlastní akcie před zveřejněním výsledků. Trh tak přijde až o 1,5 miliardy dolarů [cca 32 mld. Kč] denně v podobě pravidelné poptávky.
- Historicky nejslabší měsíc: Září je statisticky nejslabším měsícem pro index S&P 500 s průměrným výnosem -1,2 % [data od roku 1928].
- Rekordní expirace opcí: Takzvané „triple-witching“ 19. září je jedna z největších v historii. Tato událost pravděpodobně sníží „long gamma“ pozici trhu, která dosud potlačovala výkyvy, což může vést k prudkým a nepředvídatelným pohybům cen.
Co se týká dalších trhů, tak se zdá, že evropským akciím opadává lesk kvůli politickým rizikům a absenci růstu zisků. Je zajímavé, že čínské akciové trhy naopak demonstrují pozoruhodnou odolnost.
Čína a její firmy stahují americký technologický náskok v AI
Jejich rallye drží fundamentální faktory. Jako jsou masivní investice do AI. Celkové poselství je jasné. Trh je plný spekulací a extrémního optimismu. Září může kvůli svým rizikům odhalit, jak je trh zranitelný.
Petr Novotný, investiční analytik a spolupracovník redakce FinTag
Americké agentúry sa pripravujú na zníženie úverového ratingu nielen Francúzska, ale aj Poľska. Varšava má napokon teraz najakútnejší rozpočtový deficit v celej Európskej únii. Blíži sa k rekordným 7 % HDP. Najsilnejší rozkol v poľskej politike má následky. Varšavu ťahajú do priepasti dlhov nenásytné výdavky na prezbrojovanie. Vojenské výdavky Poľska predstavujú 5% HDP, čo je najvyššia hodnota v NATO. V dôsledku starnúcej populácie však prudko rastú aj sociálne výdavky. Pôrodnosť v Poľsku v roku 2024 klesla na 1,1 dieťaťa na ženu. To je antirekord aj podľa štandardov Európskej únie, ktorá sa nachádza v demografickej kríze. Mladí ľudia naďalej hromadne opúšťajú Poľsko. Náklady na zdravotnú starostlivosť a dôchodky neustále rastú. Liberálna vláda Donalda Tuska chcela zvýšiť dane, ale novozvolený prezident Karol Nawrocki, ktorý zastupuje pravicu, sľubuje, že to zablokuje. Rozkol sa prehlbuje aj v kontexte výdavkov na obranu – teoreticky je potrebné prehodnotiť mnohé uzavreté vojenské zmluvy. Na to však chýba politická vôľa, takže rozpočtová kríza sa nevyrieši.
Před třemi dny mezinárodní ratingová agentura Fitch snížila výhled ratingu Polska z pozitivního výhledu AA+ na negativní výhled AA-, a ve svém komentáři, proč tak učinila, zdůraznila také nárůst výdajů Polska spojených s obranou a zbrojením, protože vojenské výdaje Polska se podle výpočtů agentury Fitch zvýšily od roku 2021 o 1.5%, a mají se dále zvyšovat na požadovaných 5 %. A ejhle, český mainstream si snížení ratingu Polska povšiml, a šířil ho mezi svými ovečkami, ale nějak přitom zcela opomněl publikovat jakoukoli zmínku z původního textu agentury Fitch o negativním vlivu růstu zbrojních výdajů Polska na jeho očekávanou schopnost splácet své finanční závazky.
Pokud se dluhové trhy Francie, Polska a zemí Beneluxu začnou současně hroutit, masivní krize se pravděpodobně nevyhne. A ta by mohla pohřbít nejen národní ekonomiky, ale i celý evropský projekt.
Proti zvyšování zbrojních výdajů na 5 %, jak plánují politici současné vlády, se určitě staví jak SPD, tak Stačilo, i další menší anti-fialové volební koalice a strany, a není proto určitě žádnou náhodou, že český mainstream tají před volbami, proč byl snížen rating Polska. Kam vede tato politika je zřejmé na současné bezútěšné situaci Řecka, kde se každý rok uzavírá 700 škol, protože od krize 2007 se v zemi nerodí takřka žádné děti.
Poznámka: alespoň to otupí agresivitu vůči Rusku. A možná posílí odpor vůči členství v EU. Uvidí se po volbách.
Musím vás zklamat. Je třeba globální reálpolitiku vidět takovou, jaká je. Důvod současné ukrajinské krize je v tom, že západ nepochoplil, že Rusko je stále impériem a jako takové má logicky imperiální sklony a přístupy. Co se týká USA, jako dalšího impéria, tak u nich je situace jasná. Ti to chápou, proto například obchod USA Rusko představuje v obchodu USA mizivé procento. S politickým konkurentem je riskantní si moc začínat. S Čínou to tak neviděli a proto to teď Trump musí opět stavět na nohy. Je otázkou, zda se mu to vůbec podaří. Ekonomické zákony, pokud se postaví proti němu, by jeho snahu obrátily v popel. A k tomu dvou frontách se válčit nedá. Proto je v případě Ukrajiny k Rusku docela vstřícný. Političtí neznalci globální reálpolitiky ho dokonce nazývají ruským agentem. Realita je taková, pro americké globální zájmy je za současné situace jedno, v jaké sféře vlivu drobná Ukrajina bude. Krym je nenávratně ztracen a o něj hlavně šlo. Nakonec Rusko v případě Arménie jednalo podobně.
Chci tím říci, že to, co Rusko v případě Ukrajiny připomenulo a když se rozebere účinek sankcí, hlavně pro EU znamená ono známé, tak chlapci z hrušky dolů. Tlak na to, aby se na zbrojení dávala alespoň ta dvě procenta, což je dokonce dobrovolný slib, tu zůstane pěkně dlouho dobu. Pak je třeba vidět i to, že připravenost a bojeschopnost armády se také musí dořešit. Což znamená doplnit vybrakované sklady. Klidně se na to peníze natisknou, což zaplatí ti, kteří mají úspory (inflací).
Tento proces doposud probíhá tak, že pod pokličkou a pod dobrou maskovací sítí se nyní v EU jedná o tom, že když se bude zbrojit, aby výdajové peníze na to zůstaly v EU. To samo o sobě není nic špatného. Je to dokonce žádoucí. Rozhodně však starost o rovnoměrné toky těchto peněz nejsou na pořadu dne. V tomto se jede stylem, košile bližší než kabát. To se logicky nelíbí těm, kteří cítí v kostech, že budou nákupem jen platit, ale státy EU, které si ještě nějaký zbrojní průmysl zachovaly, si budou mastit kapsy. Ale jakmile se toto dořeší a pak rozjede, už to pojede vlastním životem dál. Jako dnes to zelené šílenství. A klidně to u těch tří procent může skončit. USA jedou skoro na čtyřech.
Proto žádné velké kamarádšofty s Ruskem v budoucnu neočekávejte. V EU už pochopili že se o nějakou mizivou ekonomiku na úrovni Španělska, nebo Itálie (jak se to tu šířilo) nejedná. Ty by neválčily ani půl roku a pak by jako celek ležely ekonomicky vzhůru nohama. No a pak u výdajů na zbrojení, což jsou výdaje, pohlíženo na ně ekonomickým přínosem, jedná o vyhozené peníze ubírající zdroje z jiných potřebných oblastí. Proto je třeba je neustále zdůvodňovat. Ne každý totiž chápe, že je nutné mít krytá záda, což stojí nemalé peníze, podobně jako pojištění čehokoliv. A Rusko se k tomu bude perfektně (a rozhodně i objektivně) hodit.
Jistá změna toho by mohla nastat, kdyby se v Rusku k vládě dostal někdo, třeba nějaký takový pseudodemokrat, jako je daňový defraudant Chodorkovskij, který v Rusku skončil v base za daňové úniky, že by se polehoučku věci obracely. Ale nejméně jedna generace, a to na obou stranách, si dnešní situaci bude dobře pamatovat a tak zůstane ostražitá.
Vždy platí, že dvakrát nevstoupíš do téže řeky. I v globální reálpolitice.
Musím vás zklamat – Západ globalistiku nechápe. Globalistiku chápe Rusko. Jde například o multiazimutovost a vzájemnou výhodnost. Rozhodně nemá imperiální sklony. Původní sovětské republiky se samy vrátí k Rusku. V posledních dnech projevuje příklon (až obrat) k Rusku například Kazachstán a myslím Ázerbájdžán – jejich představitelé byli dokonce na Přehlídce vítězství.
Jasně, Kazachstán a Ázerbajdžán, ty máš dost. Poměry tam si zjistěte.